Mohlo by to být i horší

© Kid Verlag© Kid Verlag
Vincent, který je van Goghem 21. století, svému mladšímu bratrovi pravidelně posílá uřezaná lidská ucha.

Komiksový román „Van Gogh 21. století“ zavádí každé tabu naší společnosti do extrému. Mezi absurditami lze ale objevit i spoustu pravd. Nastavuje nám kniha černočerné zrcadlo, nebo jde spíše o důkaz, že náš svět není vůbec tak špatný?

„Lidé si myslí, že peklo neexistuje, ale nejsou si už vědomi toho, jak moc se mýlí, peklo totiž existuje a my jsme uprostřed něj.“ Svět, v němž se bezdomovci dávají do koncentračních lágrů a tam se pozorují jako v zoo, kde si novodobí boháči založí klub, aby zlikvidovali umělce, a kde si osmileté dítě samo musí osvojit čtení a psaní, aby své matce uvařilo podle receptu. Takový svět zní skutečně jako možné peklo. V tomto světě žije Vincent, „Van Gogh 21. století“.

Stejnojmenný komiks českého autora Petra Měrky a slovenského ilustrátora David Mercina vypráví o tom, jak v tomto světě vypadá život samozvaného umělce Vincenta, jeho bratra Thea a jeho syna Alberta. Znalci umění v tuto chvíli určitě zavětří narážky na život skutečného Vincenta van Gogha. A tento komiksový román vskutku skýtá i další paralely k dnes – podle Wikipedie – nejznámějšímu a nejoblíbenějšímu malíři vůbec.

Vincent, který je van Goghem 21. století, je rovněž chudý, neúspěšný umělec, který se nechává živit svým mladším bratrem Theem. Posílá mu za to pravidelně uřezaná lidská ucha. Tuto vášeň má už od mládí. O pár let později mu je uříznuto jeho vlastní ucho, v hádce s kamarádem umělcem Paulem Gauguinem. I skutečný van Gogh si, jak známo, v hádce s Gauguinem uřízl ucho. Mimo mýtus kolem Van Gogha je i Gauguin vnímaný jako pachatel. Také mýtus za života nedoceněného génia je v komiksu využíván. V popředí však stojí role nepochopeného umělce a nepochopeného světa, který je pro něj příliš krutý.

Svět bez tabu

Vypadal by svět takhle, kdyby hlubiny lidské duše bezmezně určovaly naše jednání? Hamižnost, vášeň, touha po moci, touha vraždit, zvůle, sex a v některých případech i záludné milostné pocity, které vedou k hloupým nápadům, tu jsou na denním pořádku. Příběhy těchto tří hrdinů nejsou vyprávěny chronologicky, jsou ale přesto červenou nití, která se táhne kdejakým bizarním detailem tohoto zvrhlého prostředí. Van Gogh 21. století, jeho bratr a synovec prochází jednou absurdní situací za druhou.

A u toho nic a nikoho nešetří: samozřejmě Česko jakožto rodná země autora, ale taky Amerika, Rusko, Čína, bezcharakterní politika, různá náboženství, chudoba a bohatství, drogy, láska a vztahy a samozřejmě i umění.

Peníze a umění – co je spojuje, co je rozděluje – o to v komiksu jde, o to, jaký život vedou umělci. Umění prý není nutné a bývá přeceňováno, jde čistě jen o to vydělat. Vincent van Gogh své slávy, po níž celý život toužil, dosáhl až po smrti, v komiksu i ve skutečném životě.

Je to ještě vtipné, nebo už jen podlé?


Je-li svět popisován děsivě, tak vztahy se pak jeví jako nedůležité a náhodné. Ve vsunutých vedlejších větách se pouze občas poznamená, že nezaměstnaným je zabráněný vstup na úřad práce a Číňané, co propadli adrenalinovému turismu, ve válečných oblastech slouží jako ? Přemrštěné dramatické líčení dění by komice, která vzniká díky tomuto podprahovému vyprávění, spíše škodilo. Jen díky velké dávce černého humoru a cynickému podtónu tyto velmi absurdní scény nepůsobí odrazujícím dojmem a krutou pravdu v pozadí si člověk kvůli všemu tomu humoru zprvu nepřipouští.

I kresby slovenského ilustrátora Davida Marcina na některých místech připomínají van Goghův styl, obzvlášť při pohledu na portrét Vincenta si vybavíme známý autoportrét slavného malíře. Hrubé a dynamická tahy v komiksovém románu ale spíše než pěkné impresionistické krajinky zobrazují odpudivý a brutální svět. Nakladatelství Kid Verlag slibuje temné a zrůdné černobílé kresby. Přemrštěné a malé nečekané detaily působí často jako obzvlášť ošklivé, naprosto aktuální karikatury.

Pohled do černočerného zrcadla

Je celý komiksový román karikaturou tohoto světa a lidstva nebo jen dystopickou vizí budoucnosti, možná dokonce varováním? 21. století je naše přítomnost a budoucnost, autoři nešetří aktuální společenskou kritikou: korupce v politice, obchod s bílým masem a peníze jakožto měřítko všeho.

Komiksový román Van Gogh 21. století je tedy nejen pro znalce umění, byť narážek na moderní umění je kniha plná. Knihu určitě ocení i milovníci černého humoru a fanoušci bláznivých historek, které jsou vyprávěny ve formě neobyčejných a velmi expresivních kreseb. A na své si přijdou i všichni filosofové tohoto světa, kteří se tážou: Je člověk od přírody zlý? Existuje dobro? Půjde to časem s naším světem z kopce nebo už se to dávno děje?

Anne Weißbach
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
červenec 2017
odkazy k tématu

Petr Měrka & David Marcin

Český autor Petr Měrka se narodil roku 1979 a žije a pracuje na Moravě. Jeho první dílo, sbírka povídek Telekristus a Mentál, vyšla v roce 2007. Svá díla popisuje jako radikální, dynamická a inovativní. Nevěří v tabu, černý humor v jeho společenské kritice je tedy třeba vnímat jako provokaci.

David Marcin se narodil roku 1991 a studuje volnou grafiku a ilustraci na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě. Ve svých pracích zachycuje temné stránky společnosti, jež zobrazuje satiricky. Tyto komiksy a ilustrace jsou určené především pro dospělé čtenáře.

Komiksový román Van Gogh 21. století, který vyšel v květnu 2016, není první spoluprací obou tvůrců. V srpnu 2016 vyšel román v němčině v nakladatelství Kid Verlag.

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...