Německý volbo-mat pomáhá mladým voličům zorientovat se v nabídce politických stran

Motivace každého voliče volit nějakou politickou stranu je přeci jen pokaždé úplně jiná. Jaká jsou kritéria, podle kterých teze do volbo-matu vybíráte?

Na to má velký vliv přímo naše cílová skupina. Prvním krokem v procesu tvorby volbo-matu je vždy třídenní workshop, kterého se účastní politologové a mladí lidé ve věku 18 až 26 let a na kterém důkladně probíráme volební programy všech politických stran, které se mohou voleb zúčastnit – těch je víc jak 30. Předtím stanovíme vždy šest velkých tematických okruhů, abychom na nic nezapomněli – jako je například zahraniční nebo sociální politika. Pak se k těmto tématům na základě volebních programů a současné politické diskuse vydefinuje přibližně 86 všem srozumitelných tezí. Ty pak rozesíláme představenstvům stran, protože naším cílem není interpretovat jejich volební programy. Znamená to tedy, že strany obdrží naše teze, na které musejí stručně odpovědět „souhlasím“ nebo „nesouhlasím“ – tedy přesně tak, jak to následně dělá uživatel aplikace, který má ale navíc ještě možnost „nevím“.

Jak strany na váš volbo-mat reagují?

Na začátku to nebylo jednoduché. Bylo pro ně bolestné, když museli odpovídat jasným „ano“ nebo „ne“. Po deseti letech to vnímají jako prostředek, který jim umožňuje zformulovat jasný a stručný program. Kromě toho mohou ve svých odpovědích zformulovat odůvodnění v rozsahu maximálně 500 znaků, které si později mohou rovněž navíc přečíst i uživatelé.

Co se stane poté, až strany na vše odpoví?

Pak se podruhé scházíme s politology a mladými lidmi. Odpovědi stran se kontrolují z hlediska faktické správnosti. Ve třetím, statistickém a redakčním kole výběru se z původních 86 tezí vybere 38, které se dotýkají aktuálních témat a dokáží politické strany odlišit. Jde přitom i o to reflektovat témata, která jsou důležitá pro mladé voliče.

Jaká témata jsou pro mladé voliče důležitá před nastávajícími volbami do Spolkového sněmu.

Mladí voliči se ve skutečnosti nijak zvlášť neodlišují od dospělé volební populace. Na workshopu v Kolíně nad Rýnem se třeba ukázalo, že i lidi ve věku 18 až 26 let považují důchodovou problematiku za důležitou, protože vědí, že se jich jednou v budoucnosti bude také týkat. Většina mladých se navíc zajímá o ekologii a za důležitou považují rovněž otázky ochrany zvířat. Součástí diskuse byl i zákaz kouření a stále se opakující otázka legalizace drog.

Je toto cílová skupina, která volbo-mat využívá především?

Ano. Zpočátku bylo kolem 50 procent uživatelů mladších 30 let a ti i teď ještě stále tvoří skoro 40 procent. Samozřejmě ale platí, že když se vyvine nějaký nástroj pro politické vzdělávání, který má za cíl podávat komplexní témata zjednodušenou formou, tak osloví i publikum za hranicí původní cílové skupiny - právě proto, že je to tak jednoduché. Původní myšlenka volbo-matu ale byla vyvinout nástroj určený pro mladé lidi. Je hodně mladých lidí, kteří nejdou k volbám s argumentem, že mezi stranami stejně nejsou žádné velké rozdíly. Volbo-mat jim ukazuje, že tomu tak není.

Jak je volbo-mat spolehlivý? A jak velký má vliv?

Především je třeba říci, že my nedáváme žádná volební doporučení. Volbo-mat je nástroj, který pracuje s otázkami a odpověďmi, a jeho primárním cílem je poskytnout informace o stranách, které se mohou zúčastnit voleb, a o rozdílech mezi nimi. To, že funguje, nám dokazují naše průzkumy mezi uživateli. V nich 90 procent uživatelů uvedlo, že je jejich výsledek nepřekvapil. U většiny z nich byla na prvním nebo druhém místě ta strana, kterou skutečně volí, respektive strana ze stejné „rodiny“ politických uskupení z pravolevého politického spektra.

Mezi stranami, které jsou ve volbo-matu, je i NPD. Proč jste tuto rasistickou a protiústavní stranu nevynechali?

Ve volbo-matu jsou zastoupeny všechny strany, které se voleb mohou účastnit. To přináší také problém, že v něm své místo mají i protiústavní a pravicově extremistické strany, jako je například NPD. Uživatelé ale předtím, než volbo-mat spustí, musí vybrat strany, jejichž programy chtějí porovnávat se svými odpověďmi. To znamená, že výběr protiústavní strany jako NPD se odehrává vědomě. A pak je to tak, že těch pět tezí, které jsou takzvaně šité na míru NPD, jednoznačně odráží pravicově extremistický postoj této strany. Například otázka: „Jste toho názoru, že by sociální podpora měla být určena jen Němcům?“ V odůvodnění, které strany mohou dodat, je sice ze strany NPD patrná snaha posunout své požadavky do pozitivnější roviny. Ale za těmi floskulemi se skrývá jasně pravicově extremistický, rasistický světonázor této strany. Ve volbo-matu jde prostě i o to na to jasně poukázat. Myslím si, že je lepší toto téma nahlížet tímto způsobem než vůbec.