První hlas

Vítěz bere všechno

© Bundeszentrale für politische Bildung/bpb

V Německu se většinovým systémem volí 299 poslanců parlamentu. Není náhodou, že toto číslo odpovídá počtu volebních okrsků. Neboť v každém z 299 volebních okrsků je možné získat takzvaný přímý mandát.

Zástupci stran i nezávislí kandidáti usilují o první hlas voličů ve svém volebním okrsku. Kdo získá nejvíc těchto hlasů, získá křeslo ve Spolkovém sněmu. Dostačující je prostá většina: Vítěz bere všechno. Je jedno, zda vítězný kandidát získal 20 nebo dokonce 60 procent prvních hlasů – má-li nejvíc hlasů, je mandát zkrátka jeho… nebo její. A ostatní mají smůlu. Tento systém zvýhodňuje obvykle kandidáty velkých stran.

Prvovoliči často slýchají dobře míněnou radu: „Hlavně svůj první hlas nezahoď tím, že ho dáš kandidátovi malé strany! Ty stejně nemají žádnou šanci.“ Existují ale výjimky, které toto doporučení popírají. Systém přímých mandátů ve všech 299 volebních okrscích je zárukou nejen toho, že každý region bude mít v parlamentu svého zástupce. Systém dává šanci na úspěch i kandidátům, kteří se ve svém volebním okrsku těší velké popularitě, ale nemají za sebou podporu žádné strany – nebo se dokonce od své vlastní politické strany výslovně distancují. Jedním takovým je i Hans Christian Ströbele, který kandiduje za Zelené.

V době červeno-zelené koaliční vlády (1998-2005) kancléře Gerharda Schrödera se německá armáda zapojila do bojových operací v Kosovu (1999) a Afghanistánu (od prosince 2001). Především pro Zelené představovalo zahraniční nasazení německých vojáků zatěžkávací zkoušku. Dost členů stranu opustilo. Zelení byli ve svých počátcích stranou silně ukotvenou v mírovém hnutí. Až pod vlivem tehdejšího ministra zahraničních věcí Joschky Fischera se Zelení se svým striktně pacifistickým postojem rozloučili. Jedním z nejsilnějších kritiků této nové zahraničněpolitické orientace Zelených byl právě Hans-Christian Ströbele.

Na kandidátce do voleb 2002 mu strana znemožnila umístění na volitelné pozici kandidátky. Ströbele šel do voleb tedy jako přímý kandidát bez valné šance na úspěch. Odmítl propagační materiály své strany a do volebního boje vstoupil se slogany jako „Ströbele wählen, heißt Fischer quälen“ (Volit Ströbeleho znamená mučit Fischera) …. a vyhrál. Ve svém volebním okrsku v Berlíně se Ströbelemu podařilo získat 31,6 procent prvních hlasů a tím vůbec první přímý mandát pro Zelené. V následujících volbách v letech 2005 a 2009 se Ströbelemu podařilo přímý mandát obhájit a pokaždé s výrazným náskokem. A tento 73letý politik kandiduje i letos.



Úvod 2. Druhý hlas
Patrick Hamouz
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Prag
září 2013

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...