Literatura o době pádu Berlínské zdi

© Verlag Kiepenheuer & Witsch
© Verlag Kiepenheuer & WitschJaké byly skutečné rozdíly mezi NDR a SRN, jaká klišé existovala dříve a jaká přetrvala dodnes? Jak na převrat a znovusjednocení Německa reagovali lidé na východě a jak na západě Německa? Která z očekávání byla posléze naplněna a co naopak lidem přineslo zklamání? Těmito otázkami se ve svých románech a povídkách zabývala řada spisovatelů. Janna Degener vybrala ty nejlepší knihy, které určitě stojí za to si přečíst.

Thomas Brussig: Hrdinové jako my (Helden wie wir, 1995, česky 2000)

K popukání vtipný román o synovi špicla Státní bezpečnosti a inspektorky hygieny, který svým penisem přivodí pád Berlínské zdi. V prvním plánu se jedná o příběh pubertálního mladíka. Avšak mezi řádky nalezneme ostrou kritiku Státní bezpečnosti, atmosféry panující ve společnosti, pro niž je charakteristická všudypřítomná kontrola a politika utajování. Kritizována je rovněž spisovatelka Christa Wolfová, která rozhodujícím způsobem spoluutvářela patetickou atmosféru ve spojitosti s událostmi roku 1989.

Jens Sparschuh: Pokojová fontána (Der Zimmerspringbrunnen, 1995)

Vtipný román o úředníkovi z východoberlínské Komunální správy bytů, kterému nabídne práci západoněmecká firma vyrábějící pokojové fontány a on se zároveň začne potýkat s manželskou krizí. Román lze číst jako naprosto nepolitickou knihu, ale také mezi řádky najít různé podněty k zamyšlení. Narazíte tu na klišé o západoněmecké nabubřelosti a ziskuchtivém kapitalismu, ale třeba i o naivních východoněmeckých hercích, klišovitá je i postava hlavního hrdiny, který přesto nebo právě proto budí sympatie.

© Rowohlt Verlag

Ingo Schulze: Obyčejný storky (Simple Stories, 1998, česky 2003)

29 povídek, které se všechny odehrávají v době po převratu a které se při čtení postupně skládají v jeden celek jako puzzle. V knize se postupně objevuje zhruba třicet nebo čtyřicet postav, jednotlivé dějové linky se postupně prolínají. Děj se točí kolem minulosti NDR, problémů ve vztazích, práce a peněz, ale také naděje a zklamání. Kniha je zkrátka sbírkou storek zachycujících společenský vývoj ve východním Německu.

Jana Hensel: Děti zóny (Zonenkinder, 2002)

Biografie, reportáž, protokol nebo román? Tuto knihu lze jen těžko zařadit do nějaké literární škatulky. Autorce bylo v době pádu Berlínské zdi 13 let. NDR popisuje s vážností, ale nijak lakonicky, jako místo svého dětství, které bylo následujícími změnami vymazáno z povrchu zemského. Lze jistě pochybovat o tom, že by kniha, jak sama prohlašuje, hovořila za celou generaci, přesto nabízí řadu zajímavých pohledů na běžný život v NDR a na generační konflikty, které vznikaly v důsledku pádu Berlínské zdi a pádu režimu.

Clemens Meyer: Když jsme snili (Als wir träumten, 2006)

Svým způsobem skličující román, který Vás však naprosto strhne. V knize se odvíjí příběh čtyř mladých lidí, kteří vyrůstají Lipsku v době po pádu zdi a doufají v lepší život. Také v tomto románu jde o očekávání, ale i o zklamání, která s sebou převrat přinesl. Protože život ve vytoužené svobodě s sebou přináší i takové věci jako drogy, násilí nebo konflikty s policií…

© Deutscher Taschenbuch Verlag

Sabine Rennefanz: Železné děti (Eisenkinder, 2013)

Sabine Rennefanz si klade otázku, zda i ona sama z důvodu stejného původu a společné zkušenosti z doby pádu zdi prošla ve svém životě podobným vývojem jako vrazi z tzv. cvikovské buňky. Tato linka je však pouze přívěskem autobiografického příběhu dítěte, které vyrůstalo v období pádu železné opony. Román je plný emocí, skvěle napsaný, určitě stojí za přečtení.

Madeleine Prahs: Sousedi (Nachbarn, 2014)

Tento román vypráví o šesti hrdinech, jejichž životy byly velmi silně ovlivněny politickými událostmi doby. Především na prvních stranách knihy je třeba mít určitou trpělivost, protože tu v mnoha různých příbězích vystupuje spousta postav a člověk často ztrácí přehled, kam autorka vlastně míří. Kdo ale vytrvá, tak se s postavami velmi dobře seznámí a získá tak zcela nový pohled na témata jako „pád zdi a znovusjednocení Německa“.

Janna Degener
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
prosinec 2014


Foto: Günter Höhne © picture alliance/ZB

    Další články k tématu

    Rio Reiser – Německý král
    Rio Reiser byl nejen vynikající muzikant a ikona německého popu, ale vždy také politicky založený člověk. Nedávno vyšla velmi osobní biografie Rio Reisera, jejímž autorem je jeho bratr Gerd Möbius.

    Zaplatit za pravdu pravdou
    Ve svém románu „Mluviti pravdu“ popisuje český spisovatel a novinář Josef Formánek život Bernarda Marese, sirotka, příslušníka SS a funkcionáře komunistické strany.

    Budoucnost psaná naší minulostí
    Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo? Dětství strávené v psychiatrické léčebně bylo pro německého spisovatele Joachima Meyerhoffa velkým zdrojem inspirace.

    Punk vůbec není dead
    Román „Konec punku v Helsinkách“ lze číst jako obžalobu toho, že punk je mrtvý. Spisovatel Jaroslav Rudiš, jehož kniha vyšla roku 2014 i v němčině, to ale vidí jinak.

    Jak svět miluje?
    Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa sbírala na pěti kontinentech příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“ (Eine Weltreise rund um die Liebe), která mapuje cestu kolem světa a hledání lásky.

    Návrat do temnoty
    Martin Becker ve svém románovém debutu „Zbytek noci“ („Der Rest der Nacht“) vypráví temný příběh s dvěma dějovými liniemi, které se následně mistrně propojí.

    Hmatatelný sen
    Snem všech „šuplíkových“ pisatelů je vydat vlastní knihu. V dnešním 21. století už to není takový problém jako dřív. Stále je to však drahá záležitost. Několik autorů z Brna a jeho okolí nečekalo a vzalo to do vlastní rukou.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...