Co je to subotnik?

Foto: © Janna Degener
Jak se jazyk proměnil ve východním a západním Německu po pádu Berlínské zdi? Norbert Dittmar, emeritní profesor Freie Universität Berlin, tvrdí, že „jazykové sjednocení“ východu a západu je už dávno uzavřené. Jeho kolega Manfred Hellmann, který se tímto tématem vědecky zabýval na Institutu německého jazyka v Mannheimu, naproti tomu hovoří o „jazykovém převzetí“. Autorka jádu Janna Degener se několika studentů Technické vysoké školy Wildau u Berlína zeptala na jejich názor.

Foto: © Janna DegenerJulian, 18: Pocházím z Ragowa v Braniborsku, což je nedaleko od Wildau, a dodnes tu žiju. Tady na vysoké škole si člověk běžně nevšimne žádného rozdílu v němčině studentů ze západního a východního Německa. Někdy se ale výchoďácky mluví, jen tak ze srandy. To potom říkáte „Plaste“ nebo napodobujte výchoďácký přízvuk. Znám ho hlavně z televize, ale třeba moje babička má taky berlínský přízvuk a ten je hodně podobný tomu výchoďáckému. Než padla zeď, tak takhle na východě mluvili určitě všichni.


Katja, 24: Pocházím z města Gera v Durynsku, tam jsem žila do svých dvaceti let. Myslím, že jazyk se v NDR a SRN před pádem zdi určitě lišil – už jenom proto, že v DDR se používala oficiální hantýrka. Neříkalo se tam například „Fahne“ nebo „Flagge“ (vlajka), ale „Winkelement“ (mávátko). Pro moji generaci už politika NDR nehraje žádnou roli, protože ti, kteří se narodili po roce 1990, už to vůbec nezažili. Ale samozřejmě se jazyk v jednotlivých regionech liší, stejně jako všude na světě. Ten, kdo vyrůstá ve východoněmeckém prostředí, se dodnes učí časové údaje podle koláče. Proto říkáme například „tři čtvrtě na devět“ a ne „čtvrt před devátou“. Ale už se to pomalu mění, a taky už se dnes pečenému kuřeti skoro neříká „Broiler“, ale spíše „halbes Hähnchen“.

Foto: © Janna DegenerKenny, 20: Pocházím z Königs Wusterhausenu u Berlína a teď žiju tady za rohem ve Wildau. Myslím, že určitě existují rozdíly mezi jazykem západního a východního Německa, který byl za časů NDR značně ovlivněn působením strany SED (Sjednocená socialistická strana Německa) a svazu FDJ (Svobodná německá mládež). Existují například jiné výrazy pro chatu: ve východním Německu se říká „Wochenendgrundstück“, v západním „Datsche“. Na východě se dále pro dobrovolně vykonanou práci dodnes používá slovo „subotnik“. Dále se neříká „Plastik“, ale „Plaste“. Jedná se o výrazy, které starší lidí z východu ještě pořád používají a které jsou pro západní Němce naprosto neznámé. Mladší východní Němci už spíše používají slova, která jsou běžná na západě: už se nechodí nakupovat do „Kaufhalle“ („nákupní hala“), ale do „Supermarktu“. Jazyk východního Německa vymírá, protože už není státně řízený. Přece jenom už tu roky vysílají západoněmecké televizní kanály a na nich se mluví jazykem zápaďácky.

Foto: © Janna DegenerJulian, 20: Pocházím původně z Dolního Saska a před jeden a půl rokem jsem se přestěhovala do Berlína, kde žiju v Charlottenburgu, tedy v západní části města. Nejdříve jsem studoval na Humboldtově univerzitě a potom přešel na Technickou vysokou školu Wildau. Rozdíl mezi východními a západními Němci zde není tak nápadný. Když jsem ale nedávno byl v berlínské čtvrti Hohenschönhausen, ve východní části města, všiml jsem si, že se tam přece jen mluví jinak, a sice silným berlínským dialektem: ten způsob vyjadřování byl určitě jiný a některým slovům jsem nerozuměl. Myslím, že starší generace mluví stejně jako dřív a částečně i ta mladší. Ale ve vysokoškolském prostředí už to podle mě nehraje žádnou roli.

Benjamin, 32: Narodil jsem se v Berlíně-Lichtenbergu, strávil většinu svého dětství v Marzahnu a teď bydlím v Lichtenbergu. Takže východní Berlín byl vždycky můj domov. To, že existují rozdíly v používání jazyka mezi východem a západem, jsem nijak intenzivně nikdy nevnímal. Na vysoké se teď stýkám s lidmi z různých spolkových zemí a setkal jsem se už i s tím, že některým slovům, která používám, nerozumí: například slovo „Kanten“, které označuje poslední kousek chleba.

Foto: © Janna DegenerAnnemarie, 26: Pocházím z berlínské čtvrti Grünau, kde dosud žiju. O tom, jestli se jazyk v NDR a SRN před pádem zdi lišil, nevím nic. Dnes už skoro neexistuje rozdíl mezi tím, jestli někdo pochází ze západního nebo východního Německa. Ale někdy to člověk přece jen pozná, protože lidi z východu ne vždycky hovoří spisovnou němčinou („Hochdeutsch“).

Janna Degener
Překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
leden 2015


Foto: Günter Höhne © picture alliance/ZB

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...