Moudrost je o třídu výš

Foto: © Sabir Agalarov
Paní Květoslava Musilová se, v duchu československých národních socialistů, považuje především za demokratku. V životě toho hodně viděla a zažila. Jako dítě se setkala s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem a osobně se znala s Edvardem Benešem. Studovala s řadou českých kultovních osobností a má jasně vyhraněný názor na to, co je demokracie. Dnes Květoslava působí ve svém původně zařízeném bytě spokojená: „Mohlo by to být ještě lepší, než to je, ale jsem spokojená se současným stavem. Naše země ještě nikdy nebyla tak demokratická jako dnes.“

Bohatý život Květoslavy Musilové

Květoslava Musilová, rozená Kolačná, žije na ulici Purkyňova v Brně od roku 1933. Narodila se v roce 1921 na starém Brně, kdy tato malebná čtvrť byla více německá než česká.

Studovala na reformním gymnáziu a jejími spolužáky byli například muzikant Karel Kraugartner nebo básník Jan Skácel. V době studií Květoslava byla členkou Československé národně socialistické strany a také Sokola.

Za války působila jako učitelka na učňovské škole ve Frenštátu pod Radhoštěm a v Náměšti nad Oslavou. Poté studovala práva na brněnské univerzitě a zároveň se zapojila do činnosti v Československé straně národně socialistické. Její kontakty s politiky Vlastislavem Chalupou, Miladou Horákovou a jinými členy ČSNS pro ni znamenaly vyhazov z fakulty v roce 1947.

Pracovala tedy jako kancelářská pomocná síla a za nedlouho nastoupila do zdravotnictví jako rentgenová laborantka. V roce 1955 byla zatčena, ve vězení strávila téměř 4 měsíce, poté byla amnestována. Následně se opět věnovala práci rentgenové laborantky. V roce 1966 se Květoslava Kolačná provdala za svého bývalého spolužáka z gymnázia Miroslava Musila.

Po propuštění i ostatních bývalých přátel udržovala nadále kontakty se Zdeňkem Kesslerem i dalšími. V roce 1968 se zúčastnila jedné ze zakládajících schůzí K 231 v Brně, ale pro hašteření mezi bývalými politickými vězni se již nadále dění aktivně neúčastnila. Přesto prožila krátké nadšení z demokratizace poměrů v zemi.

V listopadu 1989 již neměla síly se aktivně zapojit do dění. Přesto se účastnila akcí KPV v Brně, kde významnou úlohu sehrál i soudce Zdeněk Kessler nebo politik Stanislav Drobný.

Celý život je i věrnou členkou Církve československé husitské, kde v 90. letech byla i členkou Rady starších brněnské náboženské obce v Králově Poli. Víra a Bůh pro ni byli důležitou oporou i v časech věznění. V roce 1990 jí byl oficiálně předán titul doktorky práv.

Zdroj mimo jiné: Paměť národa

Klub bývalých politických vězňů (Klub 231, K 231) byla organizace sdružující politické vězně komunistického režimu uvězněné mezi únorem 1948 a počátkem let 60. zdroj: wikipedie

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
březen 2015

    Další články k tématu

    Senioři píší Wikipedi
    Staří vědí nejvíc, říkává se. Je tomu ale tak i dnes, když máme k dispozici internet a google? Každopádně senioři rádi píší Wikipedii, tedy alespoň v Česku.

    Vrásky na odiv
    V reklamách kosmetických a oděvních značek čím dál častěji vystupují na ženy přes šedesátku. Překračují se tak tabu ohledně nepřirozeně krásných bárbín nebo je to spíš cynický marketingový krok?

    Interiéry naplňující všechny potřeby
    Designéři jsou převážně mladí lidé, kteří moc nemyslí na starší generaci. Koncept Equal design se soustředí na co největší funkcionalitu pro co nejširší skupinu lidí, tedy i pro seniory.

    Moudrost je o třídu výš
    Demokratka a vlastenka každým coulem Květoslava Musilová (94) vypráví o svém bohatém životě.

    Mládež v Terezíně
    V roce 1929 se narodila Maud Beer v moravském Prostějově a od roku 1942 sdílela s dalšími 23 dívkami malý pokoj v terezínském ghettu. Dnes je jejím domovem Tel Aviv.

    Příští zastávka: Slušnost
    Bez Dagmar Hazdrové by byla řada cestujících v Praze ztracená. Již 14 let namlouvá jména stanic v českém hlavním městě a v tuzemské dálkové dopravě. Tato Pražačka hovoří o své kariéře za mikrofonem a o své práci jako uklízečka.

    Živá paměť
    Osmnáctiletá Verena z Mnichova absolvuje dobrovolnou službu. V Olomouci pracuje v rámci projektu Živá paměť s lidmi, kteří trpěli za národního socialismu.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...