Literatura ve všech formách

Slam poetry – literatura, která má charakter eventu

Poetry Slammer Finn-Ole Heinrich; © Fotograf: Dylan Thompson/ Quelle: www.finnoleheinrich.dePoetry Slammer Finn-Ole Heinrich; © Fotograf: Dylan Thompson/Quelle: www.finnoleheinrich.de

Zve-li mnichovský klub „Substanz“ na slam poetry, dorazí stovky mladých posluchačů. Nejenom v metropolích, ale také v malých městech se pravidelně schází nespočet literátů, aby se vzájemně utkali v přednesu svých textů. Slam poetry – oč se jedná, kde má svůj původ a proč je v Německu tak úspěšná?

Slam poetry je relativně mladý formát, který dříve než do knih uvádí literaturu na scénu. Povětšinou mladí lidé vystupují jeden po druhém se svými texty, přičemž pořadí se losuje a délka jejich výstupu je přísně omezena. Vítěze volí porota či publikum.

Slamová tour se Sarah Kuttnerovou: Bas Boettcher při vystoupení v klubu „Substanz“

Slamuje se od Aachenu až po Zwickau

Formát se vyvinul z večerů open mic, pořádaných v osmdesátých letech v Chicagu; do Německa dorazila vlna slamů začátkem devadesátých let, kdy tuto myšlenku přivezli z USA umělci, novináři a spisovatelé.

Plakát k festivalu „satznachvorn“ v Aachenu; © satznachvorn.blogger.deKrátce poté byly ve velkých městech – v Mnichově, Hamburku a Berlíně – zakládány první slamy. Mnichovský poetry slam, který se pravidelně koná v klubu „Substanz“, existuje již více než 15 let a s čtyřmi stovkami návštěvníků v průměru patří k těm vůbec největším.

Formát je natolik úspěšný, že se dnes slamy pravidelně konají už i v řadě menších měst: na centrální platformě mySlam.net se již registrovalo přes 500 organizátorů – počínaje slamem „satznachvorn“ v Aachenu a konče zwickauským slamem „Brandsätze“. Mimoto se každý rok koná národní slam. Podobně, jako je tomu jinak jen v případě sportu, se z regionálních soutěží rekrutují vítězové, kteří ve finále zápolí o titul mistra Německa. Toto „mistrovství“ je týdny dopředu vyprodané.

Mistrovství v slam poetry 2011: úřadující mistr Nektarios Vlachopoulos

Prolínání směrem nahoru a dolů

Definovat lze slam poetry pouze prostřednictvím vnějších znaků: typické jsou pro ni mluvený projev, charakter performance a soutěže. Povaha textů zaznívajících v rámci slamů nemůže být různorodější. Vedle básní, v nichž hrají významnou roli rytmus a rým, se objevují miniaturní prózy.

Zapovězena není rovněž hudba. Hranice jsou otevřené, ať už směrem k rappu a hip-hopu či kabaretu: slameři Marc-Uwe Kling a Sebastian Krämer jsou dnes již známí také jako hudebníci a kabaretiéři. Dovoleno je vše, co se líbí publiku a získává jeho přízeň.


Lasse Samström: PoetrySlam Allstars 2012

„Hlavním cílem textů přednášených během slamů bývá obvykle smích a potlesk. Zjednodušeně řečeno má během pěti minut zaznít deset vtipů. Mechanismus jejich působení je jasně daný,“ popisuje Finn-Ole Heinrich principy slamu. Přidává však i omezení: „Texty jsou hlučné. Nuance, náročné a klidné pasáže zaniknou či se těžko prosazují.“

Možná právě proto, že si tento druh literatury žádá právě takovýto přístup, píše mnoho autorů texty přesahující hranice slamu, aby je jednoho dne zcela opustili a uspěli v etablovaném světě literatury, jako tomu bylo v případě Michaele Lentze, Tanji Dückersové či Judith Hermannové. A právě Finn-Ole Heinricha, který roku 2012 získal Německou cenu za literaturu pro mládež.


Wehwalt Koslovsky: „Anstandslos“

Mluvený projev a charakter performance

Slammerin Nora Gomringer; © Nora GomringerPrávě v tomto ohledu je patrné prolínání směrem nahoru: když se autoři intenzivněji soustředí na přednes svých textů. Pro Noru Gomringerovou je důležité „obecně propagovat mluvený přednes psaného textu a zasadit se o to, aby byl brán alespoň tak vážně jako samotné psaní.“

Také Finn-Ole Heinrich potvrzuje, že ztvárnění přednesu vnímá jako důležitou složku svého umění: „Někdy se nabízí využít sekvencí z filmů, zvuků, hudby, spolupracovat s tanečníky či herci. Jsem principálně otevřen jiným druhům umění, neboť mě zajímají a inspirují a nejednou dají vzniknout něčemu novému či nečekanému. A protože umožňují narušit zavedenou představu autorského čtení či očekávání diváků. Své publikum beru vážně a nešetřím ho.”

A přesně tohle si někdejší slameři přinášejí s sebou do etablovaného literárního světa. I Nora Gomringerová říká: „Živý výstup dává přednášejícímu i textu možnost projít prověrkou a stát se mluveným dílem. Diváci hodnotí, smějí se, zývají, odcházejí či neztrácejí pozornost.“ Touha vymanit se z tradičních formátů autorského čtení a percepce umění a spíše se přiblížit divadlu či performance se v současnosti odráží i v hledání nových formátů ze strany literárních festivalů, jakým je Prosa Nova v Hildesheimu.

Nora Gomringerová a Wortart Ensemble

Literární event či původní literatura?

Logo von mySlam.net:; © mySlam.netProč však slam zažívá v Německu boom, co stojí za jeho úspěchem? Možných vysvětlení je řada. Například proto, že je platformou, na které se mladí autoři představují veřejnosti s vlastními texty. Je tedy branou do světa literatury: místem, které ještě dříve než internet umožnilo každému dostat se ke slovu s tím, co píše či přednáší.

Svůj půvab má rovněž úzká interakce mezi diváky a umělcem. Neboť slam poetry představuje formát, jenž literatuře částečně vrátil její původní poslání – mluvený charakter, přímé propojení s diváky a také vazbu na hudbu a veřejný přednes.

Protože slam poetry je formátem, který baví: literatura se stává událostí, podobně jako rockový koncert či fotbalový turnaj. Viděno touto optikou je slam poetry formátem, jenž do literatury vrací vzrušení.

„Movement“ – dokumentární film věnovaný slamu

Gitte Zschochová
autorka je literární vědkyně a koreanistka, v současnosti působí v Johannesburgu.

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
listopad 2012

Máte otázky k tomuto článku? Napište nám!
internet-redaktion@goethe.de

odkazy k tématu