Literatura ve všech formách

Ke knize přes prohlížeč

Diskutovat o knihách prostřednictvím internetu © Ammentorp - Fotolia.com

Pokračující digitalizace ovlivňuje chování čtenářů. Ve formě social reading zažívají na internetu renesanci někdejší čtenářské kroužky a tento vývoj je patrný i v knihovnách.

Z historického hlediska není social reading žádnou novinkou. „Tichá recepce byla až do roku 400 po Kristovi obecně neznámá. Ještě filozof Augustinus se podivoval nad němě čtoucím současníkem,“ poznamenává novinářka týdeníku Die Zeit Astrid Herbold, specializující se na témata z oblasti vědy. Rozkvět zažívala komunikace mezi příznivci knih sdružujícími se do čtenářských kroužků a diskutujících o knihách zejména v 18. a 19. století. Tento trend se nyní vrací ve formě sociálního čtení s novými prvky typickými pro digitální věk a staví před nakladatelství i vědecké a veřejné knihovny nové výzvy.

Elektronické sdílení

Dominique Pleimling z mohučského Ústavu knižní vědy definuje sociální čtení stručně i vágně zároveň jako „intenzivní a soustavnou komunikaci o textech prostřednictvím internetu“. V tematicky zaměřených komunitách se sdružují uživatelé, dokumentují své čtenářské zvyklosti a sdílí komentáře a citáty. Na čele tohoto segmentu sociálního čtení stojí s dvaceti miliony členy americká platforma Goodreads.com. Podobné uspořádání má německé fórum Lovelybooks spojující 80.000 přátel knih, kteří si navzájem dávají tipy.

Nad elektronický model čtenářského kroužku jde tzv. social reading 2.0 umožňující dialog nad knihou, paralelní četbu a její komentování. „Why make a book digital and not make it shareable?“ zněl např. slogan berlínského sturtupu Readmill. Internetová služba, jejíž poskytování bylo ukončeno začátkem roku 2014, nabízela ve formě aplikace interaktivní uživatelské rozhraní pro čtečky. Všichni členové platformy mohli vidět určitá vyznačená místa v textu, přičemž toto zobrazení bylo možno deaktivovat, doplnit o komentář či sdílet prostřednictvím sociálních sítí typu facebooku či twitteru. Platformy sobooks, readfy a s určitým zpožděním i log.os začaly nabízet podobné funkce.

Evoluce v chování čtenářů

Ve sféře vědeckých knihoven vidí Dr. Rafael Ball, ředitel univerzitní knihovny v Řezně a šéfredaktor odborného magazínu B.i.t.-Online, v současnosti „koevoluci“: „Nejenom že obsah elektronických médií ovlivňuje chování čtenářů, ale také čtenář má zájem o obsah, který bude moci rychleji a snáze vyhledat.“ Klasická kniha v tomto kontextu jasně zaostává. Zejména v oblasti přírodních věd jsou dnes využívány takřka výlučně elektronické publikace, v nichž je s pomocí určitých nástrojů možno vyhledávat „cíleně a z jazykového a metodického hlediska přesně,“ říká Ball.

Již v roce 2012 vynaložily vědecké knihovny v Německu podle statistiky německých knihoven 41 procent svého rozpočtu na digitální a elektronická média. Avšak ani veřejné knihovny nezůstávají pozadu. „V současnosti nabízí téměř tisíc veřejných knihoven v Německu elektronické knihy, které si lze na omezenou dobu stáhnout,“ informoval v říjnu 2013 zpravodaj Svazu německých knihkupců.

Knihy s přidanou hodnotou v oblasti vědy

Na trendu elektronické četby spatřuje Dr. Ball přinejmenším z pozice vědce jen samá pozitiva: „Nabízejí-li e-knihy s multimediálním obsahem a linky více než obyčejná tištěná verze díla ve formátu PDF, pak jsou to skutečné knihy s přidanou hodnotou.“ V souvislosti s vědeckými knihovnami se sice spíše hovoří o vědecké četbě (scientific reading) než o sociálním čtení, možnosti interakce jsou však totožné, „byť komunikace nemá formu chatu,“ jak zdůrazňuje Susanne Göttker, která v düsseldorfské univerzitní knihovně vede sekci Integrovaného zpracování médií. Göttkerová upozorňuje na webovou aplikaci Mendeley, která coby sociální síť pro vědeckou obec přispívá mnohostranně ke komunikaci a spolupráci mezi odborníky. Uživatel obdrží například v souladu se svým osobním profilem upozornění na nové publikace a komentáře ke knihám. Je to „nepochybně pracovní platforma budoucnosti,“ myslí si Susanne Göttker.

Veřejné knihovny v elektronickém prostoru

Veřejné knihovny čelí v současnosti náročnějším výzvám: „Za stávajících struktur v nich lze social reading aplikovat jen těžko,“ vysvětluje Tom Becker, profesor Ústavu pro informační vědy při Vysoké odborné škole v Kolíně nad Rýnem a člen Spolkového předsednictva profesního sdružení informačních zařízení a knihoven (BIB). Důvodem jsou např. omezení týkající se fondů e-knih na lokální či autorskoprávní úrovni, která neumožňují komunikaci se čtenáři v jiných městech. V úvahu však přichází model, v jehož rámci by se kluby čtenářů s pevným okruhem uživatelů převedly do virtuálního světa. Prostřednictvím platforem umožňujících spolupráci mohou veřejné knihovny naplňovat svoji úlohu zprostředkovatele dovedností a poskytovatele „kulturního vzdělání ve virtuálním prostoru,“ říká Tom Becker. „Získají tak na přitažlivosti pro digital natives.

Patrick Wildermann
pracuje v Berlíně jako nezávislý novinář pro oblast kultury.

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
srpen 2014

Máte otázky k tomuto článku? Napište nám!
internet-redaktion@goethe.de
odkazy k tématu