Literatura ve všech formách

Pád Berlínské zdi na stránkách komiksů - Obrazové dějiny Německa

Vzpomínky formou slov a obrazů: Pád Berlínské zdi na stránkách komiksů. | © Carlsen-Verlag


Zeď rozdělovala Německo po 28 let na dvě části. Neprávní stát ovládaný východoněmeckými komunisty a pokojný zánik NDR připomíná řada komiksů v sešitovém i knižním formátu. Vyprávějí o lidech a událostech náležejících ke kolektivní paměti celé jedné generace.

Mawil: „Kinderland“

„Hlásím, že třída 7. A je připravena k vyučování. Chybí Peggy Kachelsky,“ oznamuje Angela na začátku hodiny se zdviženou rukou třídnímu učiteli. „Stavovala jsem se u ní několikrát, abych jí přinesla domácí úkoly, ale nikdy nejsou doma,“ pokračuje další žákyně. Vyučování ve východoněmecké škole. Na stěně visí portrét Ericha Honeckera, pod nohama vrže linoleum. Spolužák Mirko Watzke tuší, že Peggy se už nevrátí.

Kinderland - to je název knižního komiksu berlínského kreslíře Mawila, vlastním jménem Markuse Witzela. Na necelých 300 stranách líčí dětství svého hrdiny, tak jak je prožíval v NDR krátce před pádem zdi. Lehkými tahy načrtává hutné panorama této epochy. Tu učitelku ruštiny, která z plna hrdla proklamuje socialistická hesla, zatímco doma tajně sleduje západní televizi, tu outsidera ze sousední třídy, s nímž se Mirko skamarádí a kterého nakonec – jako výraz důvěry – vezme s sebou mezi katolíky ve své církevní obci. Konečně pak rodiče, kteří si šeptají o pokusech přátel emigrovat a kteří vlečou Mirka na Západ v onen večer, kdy padla zeď, ačkoliv on by se mnohem raději zúčastnil turnaje ve stolním tenise.

Příběh, který Mawil vypravuje, nenechává čtenáře chladným – dojímá i budí napětí, pobaví, nutí ale také k zamyšlení. Kresby, dialogy, tempo – vše v tomto komiksu je až do nejmenších detailů tak, jak má být: typický berlínský dialekt, paramilitaristicky organizovaný letní tábor a pozvolné sbližování hlavních protagonistů. Prostě čtenářský zážitek, usoudila rovněž erlangenská porota udělující Cenu Maxe a Mořice a pasovala knihu na nejlepší německý komiks roku 2014.

Peter M. Hoffmann a Bernd Lindner: „Herbst der Entscheidung“

Lipsko na podzim roku 1989. Sedmnáctiletého Daniela čeká zanedlouho maturita. Aby mohl jít studovat, musí se zavázat k tříleté vojenské službě. „Tři roky v uniformě a v kasárnách, to není pro mě … a pokud mě pošlou na hranice, budu možná ještě muset střílet na uprchlíky,“ přemítá, jeho učitel však nepřipouští alternativu: „Buď se upíšete, nebo můžete na studium zapomenout.“ Večer Daniel z okna pozoruje, jak v sousedním domě malují plakáty. S občanskými aktivisty se rychle seznámí, začne roznášet letáky a navštěvovat bohoslužby faráře Friedricha Führera v evangelickém kostele sv. Mikuláše. Během pokojné demonstrace je zatčena jeho přítelkyně Katrin. Tím spíše má teď Daniel chuť bojovat o svou svobodu.

Kniha Herbst der Entscheidung je dílem dvojice autorů. Spisovatel Bernd Lindner, historik lipského Fóra pro soudobé dějiny, je vynikající znalec historie NDR. Jeho dílem je po dokumentaristické stránce přesná dějová linie jdoucí však bohužel na úkor dramaturgie. Lipský kreslíř Peter M. Hoffmann ilustruje příběh strohými černobílými kresbami štětcem či perem, které obzvláště vyniknou v masových scénách a u portrétů. Slovem i obrazem jsou citovány rovněž historické osobnosti, například lipský farář Christian Führer a spisovatelky Christa Wolf či Marianne Birthler, která za čas povede úřad zkoumající akta státní bezpečnosti.

Kitty Kahane, Alexander Lahl a Max Mönch: „Treibsand“

Historii pádu Berlínské zdi z perspektivy Američana líčí kolektiv berlínských autorů Max Mönch, Alexander Lahl a Kitty Kahane. Newyorský novinář Tom Sandmann má za úkol připravit reportáž z Berlína. Když však 9. listopadu 1989 proudí k hraničnímu přechodu na Postupimském náměstí tisíce Berlíňanů, leží novinář v nemocnici se zánětem čelisti.

Treibsand objasňuje, proč byla NDR v rozkladu již dlouho před revolucí. Kniha vypráví o členech opozice, emigrantech a funkcionářích; zaměřuje se přitom zejména na dění v rámci systému – na schůze a boj o moc v rozpadajícím se režimu řízeném východoněmeckými komunisty. Historici Alexander Lahl a Max Mönch při práci na příběhu prostudovali velké množství materiálů. Autoři tvořící pod značkou „inženýři kultury“ chtěli zjistit, co se dělo na ministerstvech poté, co mluvčí vlády Günter Schabowski oznámil, že se otevírají hranice. Z jejich poznatků vznikl komiks. Pro kleslířku Kitty Kahane znamenala tato práce i vyrovnání se s vlastní minulostí – narodila se ve východním Berlíně a revoluci prožívala jako studentka uměleckého oboru. Její neumělé, nekonvenční kresby a postavy působí vesměs trochu dětsky a vytváří tak působivý kontrast k suchopárným historickým faktům.

Simon Schwartz: „Drüben“

„Pro zrádce není cesty zpátky,“ s těmito slovy propouští východoněmecký úředník rodinu Schwartzových na svobodu. Když manželský pár s malým dítětem dorazí k přátelům v západním Berlíně, je nejdříve nutno příjezd oslavit. Útěk na Západ je první vědomou vzpomínkou Simona Schwartze, který se narodil roku 1982 v Erfurtu. Ve svém komiksu Drüben pomocí obrázků efektně zachycuje, jak se jeho rodina dostala na Západ.

V lakonických černobílých kresbách retrospektivně líčí, jak jeho rodiče vyrůstali, studovali a žili, jak se postupem času zvětšovaly jejich pochybnosti o východoněmeckém režimu a jak se rozhodli podat žádost o vystěhování. Schwartz je přesný pozorovatel: Několika málo tahy a výstižnými scénami je schopen evokovat pochybnosti a obavy rodičů, aniž by byť jen na okamžik sklouzl k plačtivosti či k obviňování. Rozhodnutí opustit NDR s sebou nese sledování a šikanu. A když se rodina konečně ocitne na Západě, ukáže se, že nový začátek nebude rovněž snadný.

Komiksy, které stojí za pozornost:
Susanne Buddenberg/Thomas Henseler: „Tunnel 57. Eine Fluchtgeschichte als Comic“, Ch. Links Verlag 2013

Susanne Buddenberg/Thomas Henseler: „Berlin. Geteilte Stadt“, Avant-Verlag 2012

Flix: „Da war mal etwas“, Carlsen-Verlag 2009

Peter M. Hoffmann, Bernd Lindner: „Herbst der Entscheidung. Eine Geschichte aus der Friedlichen Revolution 1989“, Ch. Links Verlag 2014

Olivier Jouvray, Nicolas Brachet: „Fluchttunnel nach West-Berlin“, Avant-Verlag 2014

Kitty Kahane, Alexander Lahl, Max Mönch:„ Treibsand. Eine Graphic Novel aus den letzten Tagen der DDR“, Metrolit Verlag 2014

Claire Lenkova: „Grenzgebiete. Eine Kindheit zwischen Ost und West“, Gerstenberg-Verlag 2009

Mawil: „Kinderland“, Reprodukt Verlag 2014

Simon Schwartz: „Drüben!“, Avant Verlag 2009
Rieke C. Harmsen
je kunsthistorička, kurátorka a redaktorka agentury Evangelischer Pressedienst (epd) v Mnichově.

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
říjen 2014

Máte otázky k tomuto článku? Napište nám!
internet-redaktion@goethe.de
odkazy k tématu