Navid Kermani – Spisovatel, orientalista a kolínský světoobčan

Navid Kermani; © Villa Massimo


Znalec islámu Navid Kermani má co říci také jako prozaik. Každou novou knihou dokáže své čtenáře překvapit. Vždy mu přitom jde o témata, která spojují lidi, – a o krásu jazyka.

„Každá z mých knih svou formu nejprve hledá,“ prohlašuje Navid Kermani o procesu vzniku svých prozaických děl. „To je vlastně bod, ve kterém kniha začíná – když jste nalezli zvuk, formu, výraz.“ Navid Kermani, narozený v roce 1967 v Siegenu jako čtvrtý syn v perské lékařské rodině, je vyprávějící myslitel a přesný pozorovatel mezilidských vztahů. Jako autor populárně naučných knih a esejista patří tento habilitovaný vědec v oboru islamistika v Německu k nejžádanějším odborníkům na témata islám a Orient. Jako prozaik spojuje kultury Orientu a Okcidentu. Ve všech svých knihách neúnavně otevírá pohledy do obou světů. V květnu 2014 se tento autor žijící v Kolíně nad Rýnem dostal definitivně do povědomí širších vrstev obyvatelstva svým slavnostním projevem, který přednesl v německém Spolkovém sněmu u příležitosti 65. výročí německé ústavy. Do popředí přitom Kermani postavil důstojnost člověka v právním státě – a několikrát vyzdvihl také krásu německého jazyka.

Vlastní forma pro každé prozaické dílo

Žádné z vyprávění Navida Kermaniho se nepodobá druhému, každý z jeho románů je jiný. To, co je pro jeho styl charakteristické, je hledání zvuku slov a hledání témat, která spojují lidi bez ohledu na jejich náboženství nebo kulturu. Kermaniho prozaické dílo zahrnuje doposud sedm knih z různých žánrů. Sahá od krátkých povídek jako ve svazku Vierzig Leben (Čtyřicet životů) přes knížku pro děti Ayda, Bär und Hase (Ayda, medvěd a zajíc) až po 1.200stránkový román Dein Name (Tvé jméno). Kermani má co říct a pro každý nový námět vždycky hledá jinou formu.

Kermaniho psaní se vyznačuje vtipem a filozofickým pohledem na život. To je nápadné už na jeho debutu z oblasti literární fikce Das Buch der von Neil Young Getöteten z roku 2002. Kermani v ní líčí, jak díky písním rockového hudebníka Neila Younga mizí bolesti jeho novorozené dcery – hudba a jazyk mají léčivý účinek. Orientalista Kermani přitom nachází paralely mezi slovy a hudbou kanadského hudebníka a muslimskou tradicí mluvených súr koránu, se kterými se čtenář v textu opakovaně setkává. Tento románový debut patří dodnes k nejúspěšnějším prozaickým dílům Navida Kermaniho.

Kermani je jedním z mála německy hovořících autorů, kteří ve svých textech výslovně mluví o bohu. Opakovaně popisuje boží vliv na život lidí. Často bývá tento účinek příznivý, ale někdy je boží zásah brutální a pro člověka neúnosný – jako ve sbírce povídek Du sollst. Toto božské působení líčí pravověrný muslim Kermani bez ostychu z četných tabu často drastickým jazykem, který se opírá o biblické příběhy Starého zákona.

Zprostředkovatel mezi Orientem a Západem

K psaní se Kermani dostal jako lokální dopisovatel listu Westfälische Rundschau. Zde se také naučil umění psát eseje, které dodnes tvoří největší část jeho publikací. Lyriku Navid Kermani sám nikdy nepsal, ale perské básně ho fascinují. Často nechává do svých textů vplynout súfijskou mystiku – tak jako například ve dvousetstránkovém románu Große Liebe (Velká láska). Zde se perská poezie 11. století stává spojovacím článkem příběhu jedné školní lásky. Navid Kermani vnímá sám sebe jako prostředníka mezi Orientem a Západem. Tímto tématem se ostatně zabývá také literární výměnný projekt, který Kermani spoluinicioval a který byl nazván podle básnické sbírky Johanna Wolfganga Goetha West-östlicher Divan (Západovýchodní díván). Německy psaná literatura do období druhé světové války je pro Kermaniho vůbec častým myšlenkovým i jazykovým zdrojem. Ve svém díle hojně reflektuje Friedricha Hölderlina, Jeana Paula, Franze Kafku, Thomase Manna nebo Heimito von Doderera.

Umělecká odvaha

Navid Kermani dokáže své čtenáře překvapit každým svým prozaickým dílem. Když v roce 2011 vyšla jeho kniha Dein Name, byla Kermaniho umělecká odvaha odměněna. Tento román, který oslavuje život a zároveň uctívá památku mrtvých, byl nominován na Německou knižní cenu. Kermani zde formuluje svou poetologii a umožňuje čtenáři, aby s ním sdílel jeho myšlenkové pochody. Všechno v autorově životě se stává námětem pro knihu, hranice mezi literaturou a pravdou se stírají. Nad tím, co Kermani obdivuje i u jiných autorů, se může čtenář podivovat i u Kermaniho – jsou to komplexní věty s mnoha asociacemi a zdánlivými oklikami, které však vedou k cíli – ke kráse německého jazyka. Navid Kermani formuluje své počínání takto: „Všechno je natolik důležité, abych o tom povídal. To, co nedokážu povědět v jedné knize, se stává začátkem pro knihu příští.“

Ocenění

Navid Kermani je členem Německé akademie pro jazyk a literaturu a Hamburské akademie věd. Za svou práci byl tento orientalista mnohokrát oceněn, mimo jiné Buberovou a Rosenzweigovou medailí a Kleistovou cenou. V roce 2014 dostal Kermani za celé své dílo Cenu Josepha Breitbacha, nejvíce dotovanou německou cenu za literaturu.

Milena G. Klipingat
je nezávislá novinářka a kulturní manažerka žijící v Mnichově.

Copyright: Goethe-Institut e. V., internetová redakce říjen 2014

Máte k tomuto článku dotazy? Napište nám!
internet-redaktion@goethe.de
odkazy k tématu