Olga Grjasnova – Nezaujaté diagnózy doby

Olga Grjasnowa; © Peter-Andreas Hassiepen


Olga Grjasnova propojuje ve svých románech nezvyklé zápletky se složitými politickými otázkami. Její analytický pohled i osvěživě originální styl budí nadšení čtenářů i kritiky.

„Když mě něco rozčílí, tak o tom napíšu“, říká Olga Grjasnova. Hovoří vlídně, tiše a rozhodně, svému protějšku se dívá zpříma do očí. Důvodů ke psaní má spisovatelka narozená roku 1984 v Ázerbájdžánu víc než dost. Tématem jejího debutového románu z roku 2012 Der Russe ist einer, der Birken liebt (Rus je ten, kdo miluje břízy) jsou například nechuť přemýšlet, fanatická potřeba odlišit se a každodenní projevy rasismu – fenomény, které bystrá vypravěčka Máša podrobuje důkladné analýze takřka mimoděk. Její ničím nepřikrášlované, mírně ironické diagnózy běží jako na rozdělené obrazovce paralelně k ději, který se přesouvá z Berlína do Ázerbájdžánu a dále do Izraele.

Osobití hrdinové spojující různé kultury

Za svůj pronikavý, analytický pohled a osvěživě originální styl je autorka oslavována i oceňována. V roce 2012 získala mimo jiné Cenu Anny Seghers a byla nominována na Německou knižní cenu. Ve svém prvním románu vykresluje Olga Grjasnova obraz samostatné, cílevědomé, ale také neklidné mladé ženy. I její druhý román Die juristische Unschärfe einer Ehe (Právní neurčitost manželství), vydaný roku 2014, se točí kolem podobně osobitých hrdinů, kteří se neustále snaží přiblížit své pravé podstatě. Spojuje je, že příliš nedají na kategorie, které omezují a zároveň určují identitu, jakými jsou vlast, kultura či náboženství. K tomu patří i ochota zvednout kotvy pokaždé, hrozí-li, že by něco mohlo získat na významu, intenzitě či být důvodem větších konfrontací.

V románu Der Russe ist einer, der Birken liebt střídá Máša suverénně jazyky i kultury. Coby dítě utečenců v Německu rychle pochopila, „že jazyky znamenají moc“ a tuto moc si cílevědomě osvojovala. Po studiu tlumočnictví se touží dostat úplně na vrchol, do OSN, a ví, jak dosáhnout vlastního optima. Minulost vědomě a bez sentimentu odsouvá stranou. Na její současný, vlastními silami vydobytý život už někdejší traumatické prožitky z Ázerbájdžánu, ani diskriminace zažívaná během školních let nemají vliv. Avšak před osudovým uvažováním v etnizujících, národních kategoriích nemá šanci uniknout, ať už má podobu absurdně komických všedních situací či naprosté noční můry.

Místa, kde se odehrává její první román – rodné Baku, mládí v Hesensku, kam se přistěhovali coby židovští „uprchlíci rozdělení na základě kvót“ – se zčásti shodují se životem autorky, román Der Russe ist einer, der Birken liebt však rozhodně není autobiografický. Jako svědomitá pozorovatelka chce Olga Grjasnova prostě dobře poznat to, o čem píše. Z tohoto důvodu ji během studií na Německém literárním institutu v Lipsku, který absolvovala roku 2010, nadchly nejvíce semináře věnované rešerším. Teorii, kterou v Lipsku postrádala, si Olga Grjasnova doplnila během semestrálních stáží na Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě a Univerzitě umění v Berlíně, kde se věnovala scénickému psaní. K retrospektivním scénám odehrávajícím se v době arménsko-ázerbájdžánského konfliktu o kavkazskou oblast Náhorní Karabach pátrala po detailních informacích přímo na místě a vedla dlouhé rozhovory se svědky tehdejších událostí. Šlo jí o to, aby srozumitelným způsobem popsala, „jak nejen tam vzniká a projevuje se etnicky motivované násilí, jak je v průběhu několika týdnů možné připravit půdu pro pogromy“, vypráví Olga Grjasnova.

Roadmovie po Kavkaze

Její rešerše na Kavkaze se odrazily i v jejím románu Die juristische Unschärfe einer Ehe, za který obdržela v roce 2015 Cenu Adelberta von Chamisso. Zajímal ji „ostrý kontrast mezi současnou realitou postsovětských republik v Ázerbájdžánu, Gruzii, Arménii a Rusku, kde je násilí vůči homosexuálům součástí státních pořádků, a do sebe uzavřeným světem barů a diskoték v Berlíně.“ Hlavní hrdinové jejího románu, profesionální baletka Leyla a psychiatr Altay, uzavřou naoko tzv. levandulové manželství a skryjí tak svou homosexuální orientaci, aby mohli nerušeně žít v Moskvě. Zároveň mezi nimi vznikne něžný vztah, který se vzpírá jakékoliv definici. Román se za nimi vydává do Berlína – kde zažijí několik krizí, komplikací a později vztah ve třech – a následně do Baku, aby posléze vyústil v citlivě odpozorovanou, rychle a bezprostředně vyprávěnou roadmovie po Kavkaze. Zas a znovu dochází ke střetu svobodného myšlení s přehnanými nároky, přičemž nejpozději v okamžiku, kdy by se v malém mohlo vše obrátit v dobré, se ozve společnost dožadující se konformity a s vlídnou tvrdostí odkazující na mocenské poměry.

Stále nová témata ke psaní

Specialitou Olgy Grjasnove jsou jakoby náhodné čelní útoky na zažité vzorce myšlení. Do této kategorie patří i její intervence v literárním blogu Freitext týdeníku Die Zeit či projekt Conflict Food v berlínském divadle Maxima Gorkého: Během společného vaření s diváky, hercem Ayham Majid Aghou a kuchařem specializujícím se na francouzskou, indickou či perskou kuchyni se tématem hovoru stávají také stereotypy spojené s pohlavími a kulturní i politické otázky.

Olga Grjasnowa liest aus Die juristische Unschärfe einer Ehe
Cornelia Fiedler
pracuje jako nezávislá novinářka. Píše mimo jiné pro „Süddeutsche Zeitung“, „Theater heute“ a Nachtkritik.de.

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
březen 2015

Máte dotaz k tomutu článku? Napište nám!
internet-redaktion@goethe.de
odkazy k tématu

Aktuálně

Německá knižní cena 2018

Nominace - širší výběr

Das Buch 12

© Denemarková Radka, cena ML Městská knihovna
Německy psaná literatura na pražském veletrhu „Svět knihy“ 2018

Německou Cenu literárních domů

obdržel Jaroslav Rudiš