Jana Zoubková

Po maturitě na SVVŠ v Hradci Králové a po maturitě na Střední odborné škole výtvarné v Praze absolvovala Filozofickou fakultu UK v Praze (výtvarná výchova – němčina, učitelství pro školy 2. cyklu). Pracovala jako metodička pro amatérské výtvarnictví a literární tvorbu, asistentka na katedře jazyků Stavební fakulty ČVUT, nakladatelská redaktorka, odborná referentka v Kanceláři prezidenta. Překládá od studií, od roku 1997 se literárnímu překladu, především současné německojazyčné próze, věnuje ve svobodném povolání. Publikovala kolem 70 knižních titulů. Do češtiny přeložila mimo jiné tyto autory: Thomase Brussiga, Maxima Billera, Friedricha Dürrenmatta, Lilian Faschinger, Sebastiana Haffnera, Edgara Hilsenratha, Wolfganga Koeppena, Konrada Paula Liessmanna, Libuši Moníkovou, Christopha Ransmayra, Ingo Schulzeho a Juli Zeh. Brzy vyjde její překlad Hanse Fallady.


Je práce překladatele Vaší vysněnou profesí? Proč jste se stal překladatelem?

Nesnila jsem o ní. Na střední škole jsem se hodně zajímala o literaturu, českou i světovou, ale mou vysněnou metou bylo výtvarné umění. Neúspěšně jsem dělala talentovky na VŠ UMPRUM a po maturitě jsem studovala nástavbu na výtvarné škole. Když v roce 1971 vypsala FF UK v Praze studijní obor němčina –výtvarná výchova, přihlásila jsem se kvůli výtvarce. Na katedře germanistiky jsem se zajímala o literaturu. Rudolf Toman (pedagog a překladatel) otevřel asi v roce 1974 překladatelský seminář a já se lapila. Od té doby jsem překládala, účastnila se překladatelských soutěží, ale až na jednu výjimku nepublikovala. Pracovala jsem v různých povoláních, nejdéle jako nakladatelská redaktorka, pravidelně publikovat překlady jsem začala až od roku 1992. Od roku 1997 se věnuju výhradně literárnímu překladu.

Jaká je Vaše nejoblíbenější německá kniha, případně autor a proč?

Rozhodně to není jen jedna kniha nebo jeden autor. Na otázku, která z jeho knih je mu nejbližší, odpověděl Christoph Ransmayr, že vždycky ta poslední. Podobně to můžu říct já, vždycky mě pohltí autor a kniha, kterou právě překládám. Samozřejmě některé autory a autorky pokládám za význačnější. Za největšího německojazyčného autora 20. století považuju Friedricha Dürrenmatta. Z autorů, které jsem překládala, velmi oceňuji řadu autorů, zejména pak Maxima Billera, Thomase Brussiga, Friedricha Dürrenmatta, Wolfganga Koeppena, Libuši Moníkovou, Ingo Schulze a Juli Zeh. Ze svých nebeletristických překladů si považuji zejména knihu Příběh jednoho Němce / Vzpomínky na léta 1914–1933 Sebastiana Haffnera, editorský počin Hanse-Gerda Kocha Setkání s Franzem Kafkou / Vzpomínky současníků, Globalizovanou ženu Christy Wichterich a Teorii nevzdělanosti / Omyly společnosti vědění Paula Konrada Liessmanna. Mezi mé oblíbené spisovatele píšící německy, které jsem nepřekládala, patří Heinrich Böll, Max Frisch, Hans Erich Nossack, Franz Kafka, Heinrich Heine, Heinrich von Kleist.

Na čem právě pracujete a co Vás na tomto textu zaujalo nejvíce?

Překládám poslední román Hanse Fallady Každý umírá sám. Napsal ho koncem roku 1946 a už nestihl udělat autorské korektury, protože 5. 2. 1947 zemřel. Byl to první román o protinacistickém odboji Němců inspirovaný skutečnými událostmi. Vyšel po Falladově smrti a byl přeložen do řady jazyků, včetně češtiny. V Německu patřil ke zlatému literárnímu fondu a byl vydáván v nezměněné podobě podle prvního vydání celých šedesát let. Letos, tedy v roce 2011, vydalo nakladatelství Aufbau román Jeder stirbt für sich allein v nezkráceném, necenzurovaném znění na základě Falladova strojopisu nalezeném v archivu. Již tyto okolnosti jsou zajímavé.
Román se odehrává v letech 1etech 1940–1944 v Berlíně a strhujícím tokem vyprávění líčí odboj starších manželů proti Hitlerovi a válce, pátrání gestapa, jejich zatčení, odsouzení až po celu smrti a popravu. Autor kostru děje převzal ze spisů gestapa, ale přetvořil ho v román zalidněný množstvím postav a dějů, takže vznikl umělecky nesmírně přesvědčivý a plastický obraz Berlína v době vrcholící nacistické vlády.

prosinec 2011

Máte otázky k tomuto článku? Napište nám!
infobibl@prag.goethe.org

    Aktuálně

    Německou knižní cenu 2017

    získal Robert Menasse

    Cena Georga Büchnera 2017

    byla udělena Janu Wagnerovi

    Abbas Khider

    získal Cenu Adelberta von Chamisso 2017

    Das Buch 11

    © Denemarková Radka, cena ML Městská knihovna
    Německy psaná literatura na pražském veletrhu „Svět knihy“ 2017