Konference


Portrétování zvířat O roli zvířat při uměleckém vypodobnění


Národní galerie v Praze, 15. května 2015
česky a anglicky se simultánním překladem
Download Symbolprogram

Jednodenní konference na téma Portrétování zvířat (Portraying Animals) se zabývala rolí zvířat v současném umění. Šlo přitom zejména o zvířecí portréty, které zpochybňují vztah člověka a zvířete. Jakou roli hrají modely, zvířata z masa a kostí, při vytváření těchto obrazů?

Současné umění má zvířata v oblibě. Stále častěji však dominují obrazům, filmům, fotografiím, sochám a performancím také „non-human animals“ neboli „ne-lidští živočichové“. Proč je tomu tak? Kde se bere aktuální potřeba pořizovat si nové obrazy zvířat? Možná je to kvůli tomu, že momentálně vůbec přesně nevíme, co to zvíře vlastně je. Došlo ke zmatení pojmu „zvíře“. Náš vztah ke zvířatům se zkomplikoval.

Když se věc začne komplikovat, vstupuje do hry umění. Umění prozkoumává terén filozofických vágností a navrhuje obrazy možných skutečností. Ohledně zvířat jde přitom často o vztah k člověku. Co máme společného, čím se lišíme? Co to znamená pro naše jednání s nimi? Jaké je naše vzájemné soužití?

V tomto ohledu je zvířecí portrét velice zajímavým žánrem. Portrét neukazuje nějaké obecné zvíře, ale vždycky jenom určité, konkrétní zvíře. Portrét mu dává tvář a individuální postoj a nastoluje tím otázky pátrající po životě tohoto konkrétního zvířete, po jeho charakteru a jeho vášních. Zkrátka a dobře – portrét propůjčuje zvířeti subjektivitu.

U zvířecího portrétu se navíc vtírá otázka: Jakou roli hraje model při svém uměleckém vypodobnění? V čem spočívá praktický přínos skutečných zvířat z masa a kostí k jejich zobrazení? Jaký vliv mají zvířata na výsledek? A konečně – jsou zvířata materiálem, anebo spolutvůrcem umělecké práce?