Beletrie – romány, povídky, poezie, detektivky

Dmitrij Kapitelman
Das Lächeln meines unsichtbaren Vaters

© Carl Hanser Verlag, Berlin, 2016 Dmitrij Kapitelman: Das Lächeln meines unsichtbaren Vaters © Carl Hanser Verlag, Mnichov, 2016 Taková je tedy výchozí situace: Mladý autor jede se svým otcem do Izraele. To slibuje vysoký potenciál trapnosti. Autobiografické zkoumání duše, německá próza zabývající se hledáním sama sebe, lehce okořeněná židovským humorem. (…)Dmitrij Kapitelman z toho ovšem dělá mistrovský kousek. Jeho kniha za prvé vypráví životní příběh jedné přistěhovalecké rodiny. Osud – společně s německými kvótami na přidělování žadatelů o azyl – poslal Dmitrije Kapitelmana a jeho rodiče v roce 1994 z Kyjeva do Lipska. „Můj otec ukořistil svůj existenční ždibec, SRN dostala slevu na svou minulost.“ V Německu skončili pouze proto, že byli „vítanými Židy umožňujícími Německu napravit svou vinu“. Mladý Dima pochopitelně vůbec nevnímá, že je vítaný. Všude kolem náckové, tolik, že by mladého Kapitelmana nikdy nenapadlo jít na policii, když ho zase zmlátili. (…) S tímto otcem se tedy Kapitelman vydává do Izraele. Navštěvují otcovy staré přátele, jedou k Mrtvému moři, stráví několik dní v Jeruzalémě, jdou ke Zdi nářků, a Leonid postupně roztává. Miluje bezpečí letišť a nedokáže se nabažit zbraní v Muzeu izraelských ozbrojených sil, ano, existuje-li ji pro otce na této cestě nějaký příznačný a přízračný motiv, pak je to možnost konečně, poprvé se někde cítit v bezpečí, být jedním z mnoha.
odkazy k tématu