Beletrie – romány, povídky

Natascha Wodin
Sie kam aus Mariupol

© Rowohlt Verlag, Reinbek bei Hamburg, 2017 Natascha Wodin: Sie kam aus Mariupol © Rowohlt Verlag, Reinbek u Hamburku, 2017 Natascha Wodin je dcera ukrajinského nuceně nasazeného dělníka, jedna z mnoha milionů lidí, které do Německa deportovali národní socialisté. Tím, že vyjímá svou matku z anonymity, ukazuje osud, který podobně zasáhl řadu jiných, osud, o němž de facto neexistují žádná literární svědectví. (…). Natascha Wodin tuto literární mezeru zaplňuje. (…) Spisovatelka dlouho nevěděla, že je dítětem nuceně nasazených, věděla pouze, „že patřím k podřadné sortě lidí, k jakémusi odpadu, který zůstal po válce“.
Její rodiče zůstali v Německu jako displaced persons. Stalin v nich viděl „vlastizrádce“, jimž při návratu hrozí přinejmenším sociální zavržení. Matka spáchala v roce 1956 ve věku 36 let sebevraždu. Autorce tehdy bylo deset let. O svém životě za války nikdy nemluvila. Spisovatelčino nutkání psát o matce je tedy zprvu nanejvýš osobní. V první ze čtyř částí knihy se rozvíjí veskrze nepravděpodobná objevitelská cesta. Bez internetu by byla nemožná. Autorka zjišťuje, že její matka Jevgenija pochází ze šlechtické rodiny z Mariupolu. Přibližuje se matce prostřednictvím jejích příbuzných: postupně se objevují Jevgenijini prarodiče, rodiče a sourozenci. A každý nalezený kousek puzzle ukazuje prázdná místa kolem sebe.
odkazy k tématu