Pohled na německou literární scénu

Foto: Goethe-Insitut/Loredana La Rocca Foto: Goethe-Insitut/Loredana La Rocca Inspirativní myšlenky: Překladatelé, literáti a kulturní vědci analyzují pozici německy psané literatury v zemích střední a východní Evropy.
    Berthold Franke © Berthold Franke

    „Knihy, o nichž se mluví"

    Berthold Franke
    Kromě bezpochyby namáhavých stránek nabízí účast v literární porotě i příjemné aspekty: čtení, jeho veskrze extenzivní podoba se smí v rámci jakéhosi výjimečného stavu na chvíli stát vaším hlavním povoláním. Coby porotce Německé knižní ceny však máte co do činění se zajímavým posunem perspektivy. Svět a skutečnost začnete náhle jakoby prizmatem aktuální německy psané prózy, což je veskrze napínavý projekt. Neboť to, co takto vidíme, je skutečnost druhého řádu, zkrátka a dobře zprostředkovaná literárně, umožňující metaforický odstup od konkrétního a zároveň speciální přístup k realitě prostřednictvím umělecko-vypravěčského zhuštění.více ...
    György Dragomán © György Dragomán

    Hranice a příběhy

    György Dragomán
    Píši tyto řádky sedě ve vlaku, brzy přejedeme maďarsko-rakouskou hranici. Vezu do Salcburku svou knihu, budu tam číst z německého vydání, vyšlo pod názvem Scheiterhaufen. Dalo by se také říci, že mě moje kniha, tak jako v uplynulých letech často, přenáší přes hranici, aby se společně se mnou představila čtenářům.
    Můj román se odehrává v Sedmihradsku, popisuje velice osobně a plasticky první bouřlivý rok po pádu komunistické diktatury z vnitřní perspektivy.více ...
    Richard Kämmerlings © Martin U. K. Lengemann

    Přízraky minulosti, předzvěst budoucnosti:
    O německy psané literatuře roku 2015

    Richard Kämmerlings
    V srpnu 2015 se na čelní místa německých hitparád zcela překvapivě vrátil starý hit skupiny Die Ärzte: „Schrei nach Liebe“. Tato protinacistická punková píseň pochází z roku 1993 a byla reakcí na výtržnosti související s nenávistí vůči cizincům a útoky, které se v Německu odehrály na začátku 90. let. Místní názvy jako Hoyerswerda, Mölln, Solingen nebo Rostock-Lichtenhagen symbolizují do dnešního dne temnou kapitolu časů po pádu Berlínské zdi; a je ostudné, že se k nim v poslední době přidala nová jména.více ...
    Lothar Müller © Rolf Walter

    Vyjít ze sebe – Proč je štěstí, že německý literární jazyk nebyl nikdy sám doma

    Lothar Müller
    Jméno nevelkého města Zaidenu, které je obsažené v názvu románu „Zaiden, im Januar“ („Zaiden, v lednu“), skoro nikdo nezná. Zaiden se nachází v Rumunsku, rumunsky se jmenuje Codlea a maďarsky Feketehalom. Kdo si knihu přečte, dozví se, že město obklopují lesy, že leží na úpatí hory a že ti, kdo v jeho okolí vládli, hovořili tu rumunsky, tu maďarsky, tu německy. Při čtení se může objevit i podezření, že v onom vzdáleném, malém světě, o němž se zde vypráví, přecházejí ságy a pověsti jedna do druhé, ignorujíce přitom jazykové hranice:více ...
    Jochen Schmidt © Tim Jockel

    Co jsem se musel naučit po pádu Berlínské zdi

    Jochen Schmidt

    –Že steak si můžu objednat i „medium“.
    –Svoje nové, pěticiferné poštovní směrovací číslo.
    –Barevné spektrum kontejnerů na tříděný odpad.
    –Držet při jízdě na kole řídítka jednou rukou a jíst kebab.
    více ...
    Alexander Cammann © Alexander Cammann

    Made in East Germany

    Von Alexander Cammann
    Po svém zániku se proměnila ve velmi úspěšný příběh: Dávno zaniklá NDR, onen – zpětně viděno – bizarní státní útvar, který jeho vlastní obyvatelé poslali v roce 1989 na smetiště dějin, je z uměleckého hlediska dodneška kvetoucí krajinou. Dvacet pět let po pádu Berlínské zdi můžeme říci, že Východ dal Německu víc než pouze současného prezidenta a spolkovou kancléřku.více ...
    Christoph Schröder © Christoph Schröder

    „Vy musíte být šťastná, bezstarostná země.“

    „Vy musíte být šťastná, bezstarostná země.“ Autorem této věty je redaktor jednoho nikoli nevýznamného francouzského literárního nakladatelství a vyslovil ji na Frankfurtském knižním veletrhu. Jeho výrok se týkal užšího výběru na letošní Německou knižní cenu a myšlený byl veskrze dvojsmyslně: Christoph Schrödervíce ...
    Alida Bremer © Alida Bremer

    Evropa čte:
    Literární pořady a setkání spisovatelů v evropském kontextu

    Literatura nám umožňuje nahlížet do životů jiných lidí, do společenských situací v cizích zemích a do dávno minulých dob. Pokud nemá být Evropa pouze ekonomickým společenstvím, jehož sebedefinicí těžce otřásla finanční krize, nýbrž kontinent propojený kulturními a mezilidskými vazbami, může v tomto propojení sehrát významnou roli právě literatura.více ...
    Thomas Wohlfahrt © Thomas Wohlfahrt

    Poezie zažívá boom!

    Svědčí o tom vzrůstající počet nejrůznějších akcí zaměřených na básnické umění a festivalů poezie ve většině evropských zemí.
    Básnických sbírek se ovšem prodává stále málo, na tom se prakticky nic nezměnilo. Například v Německu je prodej poezie ve vztahu k celkovému obratu knižního obchodu podle informací Svazu knihkupců a nakladatelů takřka nulový.
    Ovšem zatímco velké nakladatelské domu na vydávání poezie rezignují nebo ho přísně omezují, vzniká řada nových nakladatelství zaměřených na tištěné knihy a audioknihy výhradně z oblasti básnického umění. Tyto navzájem si odporující fenomény zřetelně dokazují, že musíme nově definovat naše vnímání poezie.více ...
    Michal Hvorecký © Michal Hvorecký

    Bohlenizace knižního trhu

    O tom, jak se radikálně změnila německá literatura a celý knižní trh za poslední dva roky.
    Autor: Michal Hvoreckývíce ...
    Katharina Raabe © juergen.bauer.com

    O středoevropské literatuře v německojazyčných nakladatelstvích

    Knihy ze střední Evropy mají – navzdory široce rozšířeným předsudkům – v německojazyčných nakladatelstvích své stálé místo. Stále sice platí, že objevit a vydat maďarského, polského, českého, slovenského nebo slovinského autora není vůbec snadné, avšak v nakladatelstvích zaměřených na náročnou literaturu pracují redaktoři.více ...
    Dr. phil. Helmut Böttiger

    O vývoji německé literární kritiky

    Žánr literární kritiky nelze oddělit od vývoje žurnalistiky – a právě v této oblasti došlo v uplynulých letech ke zcela zásadní změně paradigmatu. Ještě poměrně nedávno bývaly tiskové konference, jejichž cílem bylo seznámit veřejnost s nějakou důležitou akcí, zahajovány větou: „Vítáme významné hosty z oblasti politiky, hospodářství a kultury.“ Dnes tato formulace zní: „Vítáme významné hosty z oblasti politiky, hospodářství a médií.“více ...
    Jörg Plath

    Východoevropské literatury německým pohledem

    Ex oriente lux? Ne, tak tomu bylo kdysi, před dobrými sto lety, když unavení Západoevropané doufali, že okcidentální myšlení a cítění vyléčí Dostojevskij a Tolstoj. V post utopických časech jsou očekávání kladená na literaturu z východní Evropy poněkud skromnější.více ...
    Lerke von Saalfeld, Deutschland © Lerke von Saalfeld

    Bilancování velkého socialistického projektu - 20 let poté

    Mezi knihami, které v Německu vyšly v roce 2009 – tedy dvacet let po zániku východního bloku – dominovaly vzpomínky na pád Berlínské zdi, a to v podobě svazků fotografických publikací, deníků, svědectví současníků či literárních vyjádření.více ...
    Ina Hartwig, Deutschland © Georg Kumpfmüller

    Pojmout současnost

    20 let po pádu berlínské zdi se v Německu vypráví sebevědomě Von Literaturkritikerin Ina Hartwigvíce ...