Pohled na německou literární scénu

Foto: Goethe-Insitut/Loredana La Rocca Foto: Goethe-Insitut/Loredana La Rocca Inspirativní myšlenky: Překladatelé, literáti a kulturní vědci analyzují pozici německy psané literatury v zemích střední a východní Evropy.
    Jakub Ehrenberger © Jakub Ehrenberger

    Knihy, které pronikají za hranice

    Von Jakub Ehrenberger
    Bývaly časy, kdy bylo třeba knihy přes hranice pašovat, neboť na domácí půdě vyjít nesměly. Tato doba temna naštěstí už dávno pominula, ačkoliv někteří politici opětovně volají po výstavbě zdí a plotů. V Pobaltí a státech středovýchodní Evropy jsou více než čtvrtstoletí po tamních politických převratech knižní trhy svobodné. Svobodné alespoň v běžném slova smyslu, neboť tak jako tak podléhají – řečeno s nadsázkou – cenzuře, a to cenzuře trhu, obratu, obchodního úspěchu. Osloví onen román místní čtenářky a čtenáře? Má vůbec tento příběh na našem trhu šanci? Neustále se na poradách v nakladatelstvích rozhoduje o tom, které knihy se dočkají překladu, a tím automaticky též, které nikoliv.více ...
    Berthold Franke © Berthold Franke

    „Knihy, o nichž se mluví"

    Berthold Franke
    Kromě bezpochyby namáhavých stránek nabízí účast v literární porotě i příjemné aspekty: čtení, jeho veskrze extenzivní podoba se smí v rámci jakéhosi výjimečného stavu na chvíli stát vaším hlavním povoláním. Coby porotce Německé knižní ceny však máte co do činění se zajímavým posunem perspektivy. Svět a skutečnost začnete náhle jakoby prizmatem aktuální německy psané prózy, což je veskrze napínavý projekt. Neboť to, co takto vidíme, je skutečnost druhého řádu, zkrátka a dobře zprostředkovaná literárně, umožňující metaforický odstup od konkrétního a zároveň speciální přístup k realitě prostřednictvím umělecko-vypravěčského zhuštění.více ...
    György Dragomán © György Dragomán

    Hranice a příběhy

    György Dragomán
    Píši tyto řádky sedě ve vlaku, brzy přejedeme maďarsko-rakouskou hranici. Vezu do Salcburku svou knihu, budu tam číst z německého vydání, vyšlo pod názvem Scheiterhaufen. Dalo by se také říci, že mě moje kniha, tak jako v uplynulých letech často, přenáší přes hranici, aby se společně se mnou představila čtenářům.
    Můj román se odehrává v Sedmihradsku, popisuje velice osobně a plasticky první bouřlivý rok po pádu komunistické diktatury z vnitřní perspektivy.více ...
    Richard Kämmerlings © Martin U. K. Lengemann

    Přízraky minulosti, předzvěst budoucnosti:
    O německy psané literatuře roku 2015

    Richard Kämmerlings
    V srpnu 2015 se na čelní místa německých hitparád zcela překvapivě vrátil starý hit skupiny Die Ärzte: „Schrei nach Liebe“. Tato protinacistická punková píseň pochází z roku 1993 a byla reakcí na výtržnosti související s nenávistí vůči cizincům a útoky, které se v Německu odehrály na začátku 90. let. Místní názvy jako Hoyerswerda, Mölln, Solingen nebo Rostock-Lichtenhagen symbolizují do dnešního dne temnou kapitolu časů po pádu Berlínské zdi; a je ostudné, že se k nim v poslední době přidala nová jména.více ...
    Lothar Müller © Rolf Walter

    Vyjít ze sebe – Proč je štěstí, že německý literární jazyk nebyl nikdy sám doma

    Lothar Müller
    Jméno nevelkého města Zaidenu, které je obsažené v názvu románu „Zaiden, im Januar“ („Zaiden, v lednu“), skoro nikdo nezná. Zaiden se nachází v Rumunsku, rumunsky se jmenuje Codlea a maďarsky Feketehalom. Kdo si knihu přečte, dozví se, že město obklopují lesy, že leží na úpatí hory a že ti, kdo v jeho okolí vládli, hovořili tu rumunsky, tu maďarsky, tu německy. Při čtení se může objevit i podezření, že v onom vzdáleném, malém světě, o němž se zde vypráví, přecházejí ságy a pověsti jedna do druhé, ignorujíce přitom jazykové hranice:více ...
    Jochen Schmidt © Tim Jockel

    Co jsem se musel naučit po pádu Berlínské zdi

    Jochen Schmidt

    –Že steak si můžu objednat i „medium“.
    –Svoje nové, pěticiferné poštovní směrovací číslo.
    –Barevné spektrum kontejnerů na tříděný odpad.
    –Držet při jízdě na kole řídítka jednou rukou a jíst kebab.
    více ...
    Alexander Cammann © Alexander Cammann

    Made in East Germany

    Von Alexander Cammann
    Po svém zániku se proměnila ve velmi úspěšný příběh: Dávno zaniklá NDR, onen – zpětně viděno – bizarní státní útvar, který jeho vlastní obyvatelé poslali v roce 1989 na smetiště dějin, je z uměleckého hlediska dodneška kvetoucí krajinou. Dvacet pět let po pádu Berlínské zdi můžeme říci, že Východ dal Německu víc než pouze současného prezidenta a spolkovou kancléřku.více ...
    Christoph Schröder © Christoph Schröder

    „Vy musíte být šťastná, bezstarostná země.“

    „Vy musíte být šťastná, bezstarostná země.“ Autorem této věty je redaktor jednoho nikoli nevýznamného francouzského literárního nakladatelství a vyslovil ji na Frankfurtském knižním veletrhu. Jeho výrok se týkal užšího výběru na letošní Německou knižní cenu a myšlený byl veskrze dvojsmyslně: Christoph Schrödervíce ...
    Alida Bremer © Alida Bremer

    Evropa čte:
    Literární pořady a setkání spisovatelů v evropském kontextu

    Literatura nám umožňuje nahlížet do životů jiných lidí, do společenských situací v cizích zemích a do dávno minulých dob. Pokud nemá být Evropa pouze ekonomickým společenstvím, jehož sebedefinicí těžce otřásla finanční krize, nýbrž kontinent propojený kulturními a mezilidskými vazbami, může v tomto propojení sehrát významnou roli právě literatura.více ...
    Thomas Wohlfahrt © Thomas Wohlfahrt

    Poezie zažívá boom!

    Svědčí o tom vzrůstající počet nejrůznějších akcí zaměřených na básnické umění a festivalů poezie ve většině evropských zemí.
    Básnických sbírek se ovšem prodává stále málo, na tom se prakticky nic nezměnilo. Například v Německu je prodej poezie ve vztahu k celkovému obratu knižního obchodu podle informací Svazu knihkupců a nakladatelů takřka nulový.
    Ovšem zatímco velké nakladatelské domu na vydávání poezie rezignují nebo ho přísně omezují, vzniká řada nových nakladatelství zaměřených na tištěné knihy a audioknihy výhradně z oblasti básnického umění. Tyto navzájem si odporující fenomény zřetelně dokazují, že musíme nově definovat naše vnímání poezie.více ...
    Michal Hvorecký © Michal Hvorecký

    Bohlenizace knižního trhu

    O tom, jak se radikálně změnila německá literatura a celý knižní trh za poslední dva roky.
    Autor: Michal Hvoreckývíce ...
    Katharina Raabe © juergen.bauer.com

    O středoevropské literatuře v německojazyčných nakladatelstvích

    Knihy ze střední Evropy mají – navzdory široce rozšířeným předsudkům – v německojazyčných nakladatelstvích své stálé místo. Stále sice platí, že objevit a vydat maďarského, polského, českého, slovenského nebo slovinského autora není vůbec snadné, avšak v nakladatelstvích zaměřených na náročnou literaturu pracují redaktoři.více ...
    Dr. phil. Helmut Böttiger

    O vývoji německé literární kritiky

    Žánr literární kritiky nelze oddělit od vývoje žurnalistiky – a právě v této oblasti došlo v uplynulých letech ke zcela zásadní změně paradigmatu. Ještě poměrně nedávno bývaly tiskové konference, jejichž cílem bylo seznámit veřejnost s nějakou důležitou akcí, zahajovány větou: „Vítáme významné hosty z oblasti politiky, hospodářství a kultury.“ Dnes tato formulace zní: „Vítáme významné hosty z oblasti politiky, hospodářství a médií.“více ...
    Jörg Plath

    Východoevropské literatury německým pohledem

    Ex oriente lux? Ne, tak tomu bylo kdysi, před dobrými sto lety, když unavení Západoevropané doufali, že okcidentální myšlení a cítění vyléčí Dostojevskij a Tolstoj. V post utopických časech jsou očekávání kladená na literaturu z východní Evropy poněkud skromnější.více ...
    Lerke von Saalfeld, Deutschland © Lerke von Saalfeld

    Bilancování velkého socialistického projektu - 20 let poté

    Mezi knihami, které v Německu vyšly v roce 2009 – tedy dvacet let po zániku východního bloku – dominovaly vzpomínky na pád Berlínské zdi, a to v podobě svazků fotografických publikací, deníků, svědectví současníků či literárních vyjádření.více ...
    Ina Hartwig, Deutschland © Georg Kumpfmüller

    Pojmout současnost

    20 let po pádu berlínské zdi se v Německu vypráví sebevědomě Von Literaturkritikerin Ina Hartwigvíce ...