Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Zoo v dobách korony
Učit se od zvířat

Gorilla Okanda in Hellabrunn
Gorila Okanda v parku Hellabrunn | Foto: Gemma Borrell, Tierpark Hellabrunn

Rasem Baban, který je od roku 2014 ředitelem Zoologické zahrady Hellabrunn v Mnichově, se v dobách koronaviru musí ujímat zcela nových rolí. A zažívá zoologickou zahradu tak opravdově jako zatím nikdy dřív. Nosorožec vyzařuje klid, sloni drží pospolu a gorila vyhledává blízkost.

Od: Philipp Crone, Süddeutsche Zeitung

Je to nové a je to náročné. Rasem Baban zná ten pocit, že má zoologickou zahradu sám pro sebe. Zažívá to každé ráno před otevřením a každý večer po zavření zoologické zahrady, když cestou do práce nebo domů prochází kolem zvířecích výběhů. To, co ředitel zoo ale nezná, je situace, jaká nastala minulý týden ve středu v poledne.

Stojí za bambusovými kůly u sloního výběhu, oblečený v modré hellabrunnské bundě a modrých džínách – obvyklém oblečení místních zaměstnanců, které mnoho zvířat už dobře zná a rozeznává. Mhouří oči proti slunci a pozoruje stádo, které se loudavě prochází po výběhu – někteří sloni si pohazují pískem, jiní zvědavě očichávají předměty nebo je přenášejí sem a tam. Vůdce stáda Gajendra působí „velmi bezstarostně“. Přinejmenším bezstarostněji než 53letý ředitel Baban. Dívat se za slunečného poledne při příjemných teplotách, navíc o velikonočních prázdninách na sloní stádo úplně sám, to je nové. To je katastrofa. Ekonomická. Pro zvířata však ne. Zdá se, že ta jsou ve větší pohodě než jindy. Rasem Baban nastoupí zase do svého speciálního vozidla a jede dál. 

V jiných zoologických zahradách narůstá zčásti panika, mluví se dokonce o nuceném usmrcování zvířat. V Mnichově to tak není. Ředitel Baban tady v uplynulých týdnech učinil zajímavá pozorování.

Zoologická zahrada je v současné době pro návštěvníky zavřená a je zavřená i pro novináře, proto se reportér spojil s ředitelem Babanem prostřednictvím telefonu a videa. Ředitel zoo se se situací evidentně už smířil, přinejmenším mluví klidně a soustředěně jako vždycky. „Jsou tu samozřejmě i značně vnímavá zvířata, která si toho rozdílu všímají, například primáti,“ říká Rasem Baban. „Ti se teď častěji dívají k proskleným stěnám. A když tam přijdu, seběhnou se hned ke mně a pokoušejí se navázat kontakt. Mají tázavý pohled, jako by se ptali: A kde jsou ostatní?“ Tato přízeň a důvěra zvířat, že se nebojí přiblížit se k lidem, je jinak vyhrazená pouze příslušným ošetřovatelům primátů. Kvůli nějakému řediteli zoo by se jinak opice za normálních okolností ani nenamáhaly zvednout. Teď jsou zvědavé na každého. Rasem Baban hned také pokračuje dál k pavilonu opic.

  • Löwe im Tierpark Hellabrunn © Maria Fencik, Tierpark Hellabrunn
    Lvi v parku Hellabrunn
  • Listonos krátkoocasý v Hellabrunnu © Jörg Koch, Tierpark Hellabrunn
    Listonos krátkoocasý v Hellabrunnu
  • Prasátka kunekune v Hellabrunnu © Mark Mueller, Tierpark Hellabrunn
    Prasátka kunekune v Hellabrunnu
Rybám je například „srdečně jedno“, jestli před stěnami akvária návštěvníci jsou, nebo nejsou. „Ale sloni, ti už si všimnou, že je tu menší ruch. To jsou vysoce sociální zvířata. Sloni velice jasně vnímají, že atmosféra je jiná. Právě teď ale sloni velice klidně stojí pospolu ve skupině.“ Věčná škoda, že se na to Rasem Baban musí dívat úplně sám. „Za normálních okolností by dnes byla zoologická zahrada plná návštěvníků.“ Velikonoční prázdniny znamenají pro zoologické zahrady začátek sezóny. To začínají počty návštěvníků stoupat, s výchylkami směrem nahoru během svatodušních svátků a letních prázdnin. Velká část z více než dvou milionů návštěvníků přichází právě v tuto dobu. Zdejších zhruba 19.000 zvířat, náležejících k více než 700 druhům a žijících zde na ploše 40 hektarů, pak bývá po celé týdny od rána do večera pod trvalým dohledem návštěvníků. V současné době však pouze pod dohledem lidí v modrých bundách.

Ošetřovatelé pracují se stejným nasazením jako jindy. „V péči o zvířata pro nás není rozdíl, jestli tu návštěvníci jsou, nebo ne,“ říká ředitel Baban. Ta situace se dotýká spíše zaměstnanců než zvířat. „V současné době vedu s kolegy velmi mnoho individuálních pohovorů, vždy při tom samozřejmě dodržujeme náležitý odstup.“ Rasem Baban naslouchá zaměstnancům, kteří vyjadřují obavy o své rodiny i o osud zoologické zahrady. „Snažím se zaměstnance zbavit obav a vytyčit perspektivy.“ Takhle formálně mluví ředitel Baban vždycky, bez ohledu na koronavirus. Živočišným druhem, který v zoo momentálně potřebuje největší péči, je evidentně člověk: „Mohu ale konstatovat, že tato krize nás stmeluje.“ Podle čeho tak soudí?

Podle reakce zaměstnanců. „Jedním ze scénářů bylo dát zoologickou zahradu do karantény, protože se tu vyskytuje jeden případ nakažení koronavirem. Pro tento účel jsme už velice záhy vytvořili plán, podle kterého zaměstnanci zůstávají několik týdnů pouze v areálu naší zahrady.“ V areálu je několik zaměstnaneckých bytů, do kterých zoo přikoupila další postele. „Okamžitě se nám přihlásili dobrovolníci, kteří řekli: Přijdu, vezmu si s sebou spacák a nechám se v zahradě zavřít, abych se mohl starat o zvířata.“

Nejpravděpodobnější scénář je v současné době ten, že zoo bude moci 4. května při dodržení určitých zákonných omezení znovu otevřít. „Podle těchto zákonných omezení pak také stanovíme, jak budeme chránit naše zaměstnance,“ říká ředitel Baban. Pravděpodobně budou muset dodržovat odstup a nosit na obličeji roušku. A bude pravděpodobně nutné chránit také zvířata. Jeden tygr v newyorské zoo se nedávno údajně také nakazil koronavirem. „Vědci tento případ právě zkoumají,“ říká Rasem Baban, „ale my beztak máme velmi vysoká hygienická měřítka pro zacházení se zvířaty.“ To se týká například primátů. Je to nutné mimo jiné z toho důvodu, aby se zabránilo takzvaným zoonózám, což jsou nemoci, které se mohou přenášet ze zvířete na člověka, nebo aby se zabránilo přenosu nemocí mezi zvířaty. „V tomto ohledu jsou standardem ochranné masky, rukavice nebo speciální rohože pro dezinfekci obuvi.“ To všechno bude zoologická zahrada intenzivně připravovat, jakmile bude jasné datum otevření. „Týden na přípravu rozhodně budeme potřebovat.“ Když půjde všechno dobře, přijde příští týden od politiků předběžný pokyn ke znovuotevření.

V Zoo Hellabrunn se tedy právě vypracovává mnoho různých plánů. Ředitel Baban má s plány zkušenosti, což je zřejmě jedna z výhod, když je člověk architekt. Jenže Rasem Baban tentokrát nepracuje s žádnými půdorysy ani stavebními materiály, ale s časovými osami a scénáři. Karanténou se nezabývá, ta v mnichovské zoo nařízena není, ale zaměstnávají ho ekonomické úvahy, které v současné době získávají na důležitosti.

„Zoo stojí každý den 50.000 eur.“ Krmivo, údržba, personální náklady. Babanova zoo přichází v těchto týdnech minimálně o dva miliony eur na příjmech, „a to se už nedá dohnat, to prostě nejde.“ Zásobování je však v mnichovské zoo zajištěno. Na rozdíl od zoo v Neumünsteru, kde uvažovali dokonce o usmrcení některých zvířat, jak připomíná Baban. „U nás nemáme nedostatek. Naše sklady jsou plné. Je samozřejmě nutné naučit se zacházet s ekonomickou nouzí. Důrazně se však distancuji od toho, že bych třeba jen na sekundu uvažoval o usmrcení zvířat kvůli tomu, že docházejí peníze.“ To je podle Babana absurdní a naprosto bez diskuse.

„Když se díváte nosorožci do očí, vnímáte velký a hluboký klid.“

Rasem Baban

Ředitel Baban zastavuje u výběhu nosorožců indických. „Ti jsou taky v klidu. I když nosorožci v podstatě vždycky vyzařují hluboký klid.“ Baban dokáže svým spíše technickým jazykem občas i básnit. Za normální situace by se teď zase věnoval svému pozorování všeho, co ho na zoo tak fascinuje. Že se návštěvníci nechávají unést klidem zvířat a dokážou nakrátko zapomenout na každodenní stres a na sledování svého smartphonu. Tuhle zklidňující terapii by ředitel Baban momentálně sám potřeboval. „Na jedné straně se zabývám ekonomickými úvahami, na druhé straně vnímám klidná zvířata v prosluněné zoo, v tom je přece rozpor.“

Německý Svaz zoologických zahrad (VdZ) požadoval už koncem března od spolkové vlády spuštění programu okamžité finanční pomoci ve výši 100 milionů eur. Zoologické zahrady v německém jazykovém prostoru (56 z nich se nachází v Německu) se starají o celkem 180.000 obratlovců a snaží se být nejen atraktivní a informativní institucí pro návštěvníky, ale také přispívat k zachování ohrožených druhů zvířat. V Mnichově je situace společnosti Zoo AG, u které je držitelem hlavního podílu město Mnichov, ještě docela dobrá. Práci na zkrácený úvazek v současné době podle Rasema Babana není nutné zavádět. Velkou část práce je beztak nutné dělat i nadále. „Mnoho kolegů si však vybírá přesčasové hodiny a má dovolenou, což nám samozřejmě pomáhá.“ A gastronomická zařízení v zoo jsou provozována externími nájemci, s tím nemá Baban nic společného.
Tygr Ahimsa v Hellabrunnu Tygr Ahimsa v Hellabrunnu | © Gemma Borrell, Tierpark Hellabrunn Zoologická zahrada dělá to, co momentálně dělají mnozí – prezentuje se digitálně, například prostřednictvím příběhů na Instagramu nebo podcastů. Dokonce i místo, které může ke své propagaci používat opravdové tygry a lvy, musí dnes vyvíjet úsilí, aby zůstalo v povědomí návštěvníků. „Mnoho lidí se ptá, jak nám mohou v současné době pomoci,“ říká Rasem Baban. „Pomohou například tím, že si koupí roční vstupenku nebo že se stanou patronem nějakého zvířete. Anebo že nám prostě finančně přispějí.“

Ředitel Baban je teď u nosorožce indického, který ztěžka vykračuje k mříži směrem k Babanovi. Na vzácného hosta je nutné se podívat pěkně zblízka. Nosorožec žvýká větve, omlaskává tlamou mříž a třepe ušima, zatímco Baban mluví o budoucnosti. „Mám pocit, že všechny lidi teď sužuje latentní podvědomý strach. Když pak ale procházíte zoologickou zahradou a díváte se nosorožci do očí, vnímáte prostě velký a hluboký klid.“ Jako by to zvíře říkalo: Však ono to nějak půjde. Jindy tak věcného ředitele Babana ovládly emoce. Ale má pravdu: Kdo může člověku momentálně lépe ukázat, jak žít, než zvíře, které si užívá jarního sluníčka a svého krmiva? „Zvířata navíc pomáhají člověku zpomalit tempo tím, jak se sama umějí zklidnit a odpočívat.“ To se člověk odnaučil.

Cestou k pralesnímu pavilonu prochází Baban kolem staveniště. Takových je v Hellabrunnu momentálně spousta. Zahrada zadala všechny stavební práce, které lze za současné situace realizovat dřív, než bylo v plánu. Za normální situace se ředitel Baban snaží o to, aby s ohledem na návštěvníky bylo v areálu zoo maximálně jedno větší staveniště. To momentálně neplatí. Na mnoha místech se teď spravují cesty. V zoologické zahradě se prostě staví pořád, bez ohledu na virus.

„Ani se na mě nepodívá, to snad ne. Ach, Sonjo,“ říká Baban. Gorilí dáma Sonja pohlédne směrem k řediteli zoo. „Naše vedoucí zooložka to popsala tak, že návštěvníci jsou pro zvířata jako televize a momentálně je televize rozbitá.“

Ředitel Baban se svými scénáři opětovného otevření zoologické zahrady zatím vyčkává. „Trochu spekulujeme,“ říká. „Když například nejdřív bude smět do zoo jen určitý počet návštěvníků, přemýšlíme, jak to potom budeme muset udělat se sanitárním zařízením. Nebo jak to bude, když zpočátku neotevřeme jednotlivé pavilony zvířat. Uvažujeme, jestli zase budeme pořádat komentované krmení zvířat.“ A jestli bude nutné rozestavět stoly v gastronomických zařízeních, aby mezi nimi byly dostatečně velké mezery, nebo jestli bude všechno občerstvení nabízeno jen s sebou.

„Když hrozí nějaké nebezpečí, tak se stádo semkne a jeho členové na sebe navzájem dávají pozor.“

Rasem Baban

Baban plánuje, Baban pozoruje, Baban se učí. „Uvědomuji si, co jsou skutečně důležité priority.“ Méně nakupovat, dělat toho víc s dětmi. „Tolik deskových a karetních her jako v uplynulých týdnech jsme v rodině ještě nikdy nehráli.“A Baban se učí od zvířat. „Když se dívám na nějaké stádo, vidím, že zvířata stojí při sobě, vidím v pravém slova smyslu soudržnost.“ Té bychom se podle Babana mohli od zvířat učit. „Když hrozí nějaké nebezpečí, tak se stádo semkne a jeho členové na sebe navzájem dávají pozor.“ V zoologické zahradě je to podle ředitele Babana dobře vidět. „Příroda to určitě neudělala jen tak.“ Soudržnosti se teď můžeme učit, i když momentálně musíme dodržovat vzájemný odstup. A když už se budeme od zvířat učit, tak bychom od nich mohli zároveň odkoukat i jejich klid.

Rasem Baban přešel při posledních větách do dřepu. Jedna z goril zamířila přímo k němu, došla až k prosklené stěně, tak blízko, jak jen to jde, sedla si vedle Babana a s poklidem začala pozorovat výběh.