Rychlý přístup:
Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Literatura pro děti a mládež
Jiní než ostatní

Trh s německy psanými knížkami pro děti ani dnes neoplývá mnoha tituly s protagonisty tmavé barvy pleti. Cestou k větší rozmanitosti je vydávání překladů.
Trh s německy psanými knížkami pro děti ani dnes neoplývá mnoha tituly s protagonisty tmavé barvy pleti. Cestou k větší rozmanitosti je vydávání překladů. | Foto (výřez): © Baobab Books

Knihy pro děti utvářejí představu o světě, se kterou vyrůstáme. V posledních letech proto nakladatelství výraznější měrou požadovala, aby v oblasti knížek pro děti byla zobrazována společenská a kulturní rozmanitost. To se však daří jen ojediněle.
 

Od: Sonja Matheson

Hesla migrace, integrace, identita a diverzita rozdmýchávají v současné době politické debaty ve společnosti. V této souvislosti se do zorného pole zájmu veřejnosti dostává stále více i dětská literatura: Co se týče kulturní rozmanitosti, jsou knihy pro děti zrcadlem, ale také projekční plochou společnosti. Například v roce 2013 vzplanula v Německu veřejná debata o tom, zda v nových vydáních klasických titulů literatury pro děti nemají být slova s rasistickými nebo sexistickými konotacemi raději přepsána. Například v novém německém vydání švédské knihy Pippi v zemi Taka-Tuka (v němčině pod názvem Pipi Langstrumpf in Taka-Tuka-Land) se z „krále černošského kmene“, německy označovaného původně „Negerkönig“, tedy „král negrů“, stal „Südseekönig“, tedy „král jižních moří“. „Rasismus!“ volali jedni. „Cenzura!“ křičeli druzí.

Tato diskuse není úplně nová. Už v 70. letech 20. století se uvažovalo o tom, z jaké perspektivy by měli být zobrazováni lidé odlišných kultur, kolik prostoru a jaký prostor by měl dostat ten, kdo je jiný, resp. to, co je jiné. Pro toho, kdo vyrůstal v 60. a 70. letech minulého století, byli představiteli „cizího“ v literatuře obtloustlí černošští králové, nad kterými se vítězilo, bělošští dobrodruzi, kteří se v Africe setkávali s nepříliš inteligentními lidmi, nebo černošští sirotci, kteří byli poštou jako balík posíláni do Evropy.

Během let se to změnilo. Sociální konflikty a nevraživost vůči cizincům začaly být tematizovány stejně jako životní podmínky menšin. Něco se však nezměnilo. Až na nemnoho výjimek píší o indických sirotcích, o dějinách Afriky nebo o životě v indiánských rezervacích v USA i nadále převážně bílí evropští nebo američtí literáti a literátky.

Rozmanitost a senzibilita

O 30 let později jsou témata jako „identita“ a „diverzita“ opět aktuálnější než kdy dřív. V roce 2015 se do Evropy dostaly statisíce migrantek a migrantů. Literatura pro děti přispěchala s prvními knihami s uprchlickými příběhy, z nichž bylo patrné osobní dotčení autorů. Některá díla svědčila o vysoké literární úrovni a o hlubokém zaujetí tématem. U mnoha jiných se však ukázalo, jak obtížné je psát o „jinakosti“, a přitom se obejít bez stereotypů, domněnek a zjednodušení.
Na trhu s dětskou literaturou je od té doby „rozmanitost“ hlavním heslem. Tlak na nakladatelství, aby tato – dále nespecifikovaná – rozmanitost byla programově zobrazována, stoupá.

Nakladatelství stále častěji najímají takzvané „sensitivity readers“, kteří kontrolují, zda se v textech nevyskytují rasistické, kolonialistické, diskriminující nebo marginalizující jazykové výrazy nebo konotace. Zda pouze toto stačí, zůstává však otázkou.

Studie, kterou v roce 2018 provedl British Arts Council, například ukazuje, že na anglosaském trhu s literaturou pro děti není společenská rozmanitost téměř vůbec zobrazována. Srovnatelné údaje o německém jazykovém prostoru neexistují, ale i zde zjevně existuje deficit. V oblasti obrázkových knížek ani dnes trh neoplývá mnoha tituly s protagonisty tmavé barvy pleti. U větších nakladatelství se autentické hlasy a obrazy z jiných kulturních prostorů dají i dnes nalézt pouze ojediněle.

Hlasy z jiných kulturních oblastí

Pozitivně lze hodnotit vysoký podíl překladů na německém knižním trhu, které v roce 2017 tvořily přibližně 20 % všech nových titulů v kategorii literatury pro děti. Překlad sám o sobě sice ještě rozmanitost nezaručuje, ale literatura z jiného jazykového nebo kulturního prostoru má už ze své podstaty „jinakost“ v sobě.

Mnoho malých nakladatelství navíc pěstuje kulturní rozmanitost v literatuře pro děti už mnoho let, například Baobab Books, Edition Orient nebo také Edition Bracklo. Švýcarské nakladatelství Baobab Books vydává knihy pro děti a mládež z celého světa v německém překladu. Moderní orientální literaturu přináší na německý knižní trh Edition Orient, zatímco Edition Bracklo se specializuje na multikulturní dětskou literaturu. V oblasti takzvaných grafických novel jsou důležitými aktéry nakladatelství Reprodukt a Avant.

K tomu, aby děti a dospívající nacházeli v knihách svět, který je rozmanitý a ve kterém stojí za to žít, však nestačí klást nakladatelstvím požadavky na rozmanitost. Je zapotřebí autorek, překladatelů, knihkupkyň, pedagogů, recenzentek a čtenářů, kteří budou ochotni vydat se po neznámých cestách. Obzvlášť potěšitelné jsou proto iniciativy, které se snaží dětským knihám, zobrazujícím rozmanitost a „jiné“ úhly pohledu, zajistit větší publicitu. Takovou iniciativou je například pečeť dětské knihy KIMI, kterou jsou od roku 2019 vyznamenávány nově vydané knihy, jež se obejdou bez klišé nebo diskriminujícího jazyka. Nebo projekt „Welcome to my library – Vielfalt und Mehrsprachigkeit in Bibo und Kita“, který buduje partnerství s organizacemi migrantů za účelem mezikulturního otvírání knihoven, jeslí, mateřských škol a školních družin v Sasku-Anhaltsku.