Knihovny jako prostor pro sdílení Vše, jen ne staromódní

Německá národní knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem je již dlouho součástí sdílené ekonomiky.
Německá národní knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem je již dlouho součástí sdílené ekonomiky. | Fotografie (detail): © Thomas Meyer / Ostkreuz

Knihovny sloužily odpradávna k bezprostřední výměně vědomostí a věcí. Jsou součástí sdílené ekonomiky, byť mnohým tento fakt uniká. Trend sdílení však knihovny staví před nové výzvy. 

Ať už jde o knihy, auta či potraviny – sdílení je novou formou vlastnictví. Popularita sdílené ekonomiky neustále roste. Lidé poskytují druhým věci, prostory a plochy a sdílejí navzájem informace a vědomosti. Knihovny jsou již dlouho součástí sdílené ekonomiky, jen zřídkakdy se o nich však v této souvislosti mluví na prvním místě.  

„Na knihovny pohlíží mnozí jako na cosi samozřejmého, co tu bylo odjakživa“, říká Andrea Krieg, vedoucí Městské knihovny v Karlsruhe, „myšlenka, z níž vycházíme, přitom není v žádném ohledu staromódní. Možná, že bychom nové označení mohli využít k tomu, abychom na tuto skutečnost znovu upozornili.“

Knihovny jako tržiště

Knihovny poskytují za nevysoký poplatek přístup ke kulturním hodnotám a zdrojům informací. Jakožto veřejné instituce nabízejí uživatelům své služby v oblasti sdílení a zasazují problematiku sdílení do institucionálního rámce. Na nekomerčním základu dávají k dispozici knihy, DVD či CD. Elektronická výpůjčka kromě toho umožňuje využívat řadu médií nezávisle na místě a čase. Jako třetí prostor vedle pracoviště a bydliště nabízejí knihovny uživatelům možnost bezplatně se účastnit skupinových aktivit, např. kurzu zaměřeného na počítačové aplikace. Organizačními formami typu coworkingu chtějí zejména velké veřejné knihovny oslovit nové cílové skupiny a získat je pro své služby. 

Rozmanité formy sdílení

Spektrum služeb v oblasti sdílení a výměny, které německé knihovny nabízí, je velmi široké. Sdílená ekonomika, to je i přístup ke streamovacím službám. Knihovna získává v tomto případě licenci k hudebním a filmovým titulům. Hradí ale rovněž otevřený přístup k databázím a časopisům, které jsou přístupné online. Myšlenka sdílení však zahrnuje i osobní kontakt mezi uživateli – Městská knihovna v Mnichově tak kupříkladu nabízí jazykové tandemy, které dané dvojici umožní prohloubit si příslušné jazykové znalosti. V otevřených dílnách (makerspace workshops) organizovaných Městskou knihovnou v Kolíně nad Rýnem se účastníci zase mohou navzájem naučit, jak si vyrobit robota či ptačí budku. 

V městských knihovnách ve Stuttgartu a Brémách si uživatelé mohou zdarma zapůjčit umělecká díla a odnést si je domů. A „Živá knihovna“ v mnichovské Městské knihovně Am Gasteig pak dokonce nabízí možnost „vypůjčit si“ na půl hodiny nějakého člověka a popovídat si s ním o jeho neobvyklém povolání či zemi, z níž pochází.

Obzvláště intenzivní je výměna knih z domácích knihoven – ať už v nejrůznějších knihovničkách, přebudovaných telefonních budkách a malých vitrínách umístěných ve veřejném prostoru. Knihy zde, často pod záštitou soukromých iniciativ, mění svého majitele zcela bez čtenářského průkazu. Knihovny kromě toho nabízejí virtuální i osobní setkání čtenářských kroužků a klubů. V Lipsku například představuje porota hodnotící literaturu pro mládež složená z dvacítky mladých lidí svým vrstevníkům na půdě knihovny vybrané románové tituly.  

Konkurenceschopnost díky nabídce orientované na budoucnost

Knihovny jsou tedy již dlouhou dobu součástí sdílené ekonomiky. Stále více však i ony musí reagovat na konkurenci soukromých poskytovatelů z prostředí, jež jim není vlastní. Služby typu Free Little Library, Bookelo a řada jiných nabízí na elektronických platformách výměnu a sdílení knih. Avšak právě obecně-prospěšný charakter knihoven jakožto neziskových organizací je důvodem jejich výjimečného postavení, umožňujícího jim vymezit se vůči komercializaci jiných služeb. Budou-li knihovny kromě toho pozorně sledovat vývoj v prostředí sdílené ekonomiky, mohou získat inspiraci v podobě nových myšlenek a přizpůsobit svou tradiční roli aktuálním trendům. Díky novým formátům akcí, atraktivním prostorám a kvalifikovanému poradenství vzniká trvalá přidaná hodnota oproti komerčním směnným uskupením působícím na internetu.