Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Umělá inteligence
Lidský robot klepe na dveře

V budoucnosti se mají humanoidní roboti člověku stále více podobat. K tomu je však ještě daleko.
V budoucnosti se mají humanoidní roboti člověku stále více podobat. K tomu je však ještě daleko. | Foto (výřez): © picture alliance/Westend61

Mezinárodní výzkumné sítě pracují na robotech, kteří se člověku podobají nejen svým intelektem, ale i svými pohyby a chováním. Nějakou dobu to však asi ještě potrvá, než s námi umělá inteligence bude moci komunikovat jako rovný s rovným.

Od: Johannes Zeller

V roce 2013 iniciovala Evropská unie výzkumný projekt s názvem Human Brain Project (HBP), který má ambiciózní cíl: V průběhu nadcházejících deseti let má být vyvinuta umělá inteligence, která dosáhne výpočetního výkonu jednoho exaFLOPS. Jeden exaFLOPS odpovídá výpočetnímu výkonu vyjádřenému mocninou 10 na 18 výpočetních kroků za sekundu, což je počet, který je větší než počet hvězd v Mléčné dráze a v galaxii Andromeda dohromady („FLOPS“ je zkratka pro „fLoating point operations per second“; „exa“ je předpona označující trilion základních jednotek, tedy jedničku s 18 nulami neboli 10 na 18). Každý člověk v sobě od narození nosí kompaktní verzi takového počítače – mozek. Projekt HBP chce tedy během deseti let dosáhnout toho, na co evoluce potřebovala miliardy let.

Zvýšená efektivita díky spolupráci

Na začátku tohoto velkého projektu, na kterém se podílí přes sto výzkumných institucí a firem, bylo budování mezinárodní výzkumné sítě. Neurovědci, informatikové a ostatní specialisté z různých oborů si dnes v rámci této sítě vyměňují zkušenosti. Společně zkoumají lidský mozek tak detailně jako nikdy dřív – od molekulární roviny až ke spojením, která umožňují komplexní kognitivní procesy. Vzhledem k tomu, že se tento výzkum dotýká i etických otázek, jsou do této sítě zapojeni i filosofové.

Má-li taková kooperace bezproblémově fungovat, musí se zlepšit komunikace uvnitř vědecké komunity. Doposud neexistují mezinárodní standardy pro neurologický výzkum a každá organizace strukturuje výsledky jiným způsobem. To znesnadňuje možnost podchytit aktuální stav výzkumu v jednotném modelu. Projektem HBP se to má změnit. K novým poznatkům, získaným díky projektu, mají mít přístup badatelé z celého světa a mají mít možnost používat tyto poznatky pro své vlastní projekty. K tomuto účelu chce projekt vybudovat mezinárodní platformu, která neurovědecká data upraví pro všechny jednotným způsobem. Poznatky pak mohou být využity například pro lékařský výzkum.

Umělá inteligence, která si s vámi potřese rukou

Zatímco vědci z HBP v Ženevě zkoumají strukturu mozku, vědci v Mnichově pracují na robotovi, který má napodobovat lidské tělo v celé jeho rafinovanosti. Robot jménem Roboy, to je takříkajíc tvář projektu HBP, ale nejen to, jsou to také paže a nohy, kotníky, pohupování boků a mrkání očima.

Roboyův příběh začal v roce 2013 na Curyšské univerzitě, kde informatikové, inženýři a mechatronikové spojili své síly za účelem vývoje robota, který by – z technického hlediska – v ničem nezaostával za člověkem. Ke spolupráci na vývoji se sešli vědci z celé Evropy, kteří přizvali také partnery z ostatních kontinentů. Například k vývoji softwaru, který řídí Roboyovy motorické schopnosti, přispěli svými poznatky rozhodujícím způsobem výzkumníci z Melbournské univerzity. A ti na oplátku od týmu konstruujícího Roboye získali špičkový hardware pro své vlastní projekty.
Robot jménem Roboy umí už jezdit na kole a obsluhovat gramofon. V roce 2020 má být dokonce schopen stanovovat diagnózy. Robot jménem Roboy umí už jezdit na kole a obsluhovat gramofon. V roce 2020 má být dokonce schopen stanovovat diagnózy. | Foto: © Roboy 2.0 – roboy.org Robot se mezitím přestěhoval na Technickou univerzitu v Mnichově. Tam se jím v každém semestru zabývá nový tým studentů a studentek z různých oborů, kteří se snaží naučit Roboye něco nového. Instruují ho například k tomu, aby se dokázal bavit se dvěma lidmi najednou nebo aby uměl hrát na xylofon. Všechny získané poznatky jsou umisťovány na robotickou platformu na internetu, kde jsou volně k dispozici. Kompletní anatomie robota – od mechaniky jeho nohou až po schéma zapojení, které Roboyovým očím umožňuje vidět – je vysvětlena na portálu s otevřeným zdrojovým kódem a je k dispozici ke stažení. Každý laik, výzkumník nebo technický nadšenec si tedy může příslušné technické poznatky zjistit a dále je rozvíjet.

A malý robot se rychle učí. Roboy už umí jezdit na kole a obsluhovat gramofon. V budoucnu ho možná čeká slibná kariéra číšníka nebo truhláře, což jsou profese, které vyžadují mimořádně všestranné motorické dovednosti.

Bude se člověku podobat jako dosud žádný jiný stroj

A rok 2023? Do té doby by měl projekt HBP dosáhnout svého cíle a vyvinout počítač, který nebude v ničem zaostávat za lidským mozkem. Než tomu tak bude, je nutné zdolat ještě několik překážek. Například pro výpočetní výkon o hodnotě jednoho exaFLOPS je nutné podniknout ještě některé technické kroky. K alespoň rámcové simulaci rychlosti a paměťové kapacity lidského mozku je zapotřebí značného množství energie. To předpokládá vývojovou práci v oblasti energeticky efektivního výpočetního výkonu, který by v konečném důsledku mohl způsobit revoluci v klasickém průmyslu.

Pokud však budou tyto překážky překonány, může mít Roboy působivou budoucnost. Při sloučení s exaFLOPS „mozkem“ z projektu HBP by se robot svými schopnostmi podobal člověku tak jako zatím žádný jiný stroj. To samozřejmě vyvolává základní etické otázky. Projekt je proto od začátku sledován etickou komisí – na druhou stranu půvabné mrkání robota a jeho heslo „be friendly“ zajišťují, aby setkání s Roboyem nebylo vnímáno jako ohrožující.