Joseph Beuys 100
Přetrvávající tajemství

Beuys verstehen je název virtuální galerie Goethe-Institutů ve Varšavě a v Praze.
Beuys verstehen je název virtuální galerie Goethe-Institutů ve Varšavě a v Praze. | Grafik (výřez): © ZAUBAR/Imago

Ke 100. výročí narození Josepha Beuyse vznikla výstava s názvem Beuys verstehen (Rozuměj Beuysovi), kterou připravily Goethe-Instituty ve Varšavě a v Praze. Kurátoři Catherine Nichols a Eugen Blume a vývojář technologií Stefan Marx ze společnosti Zaubar hovoří o významu Josepha Beuyse a poskytují pohled do zákulisí virtuální galerie.

Přesně ke 100. výročí narození Josepha Beuyse se otevírá virtuální galerie Beuys verstehen (Rozuměj Beuysovi). Co tam na návštěvníky čeká?

Catherine Nichols patří ke kurátorskému týmu projektu „beuys2021“. Catherine Nichols patří ke kurátorskému týmu projektu „beuys2021“. | Foto (výřez): © Catherine Nichols Kosmos, který Joseph Beuys ve svém díle vytvořil, vnímá mnoho lidí jako úchvatný a zároveň obtížně proniknutelný. Virtuální galerie proto nabízí přístupné uvedení do tohoto komplexního myšlenkového světa, nabízí objevnou prohlídku ve virtuálním prostoru, která reflektuje umělcův formální a vizuální jazyk, materialitu i touhu po transformaci. Galerie představuje osm klíčových děl Josepha Beuyse, mezi nimi DER CHEF THE CHIEF (Šéf), Capri-Batterie (Baterie Capri) a 7000 Eichen (7000 dubů), z nichž každé ilustruje důležitý aspekt Beuysova rozšířeného pojetí umění. Výstava zkoumá souvislosti mezi jednotlivými díly, která Beuys chápal jako součást „gesamtkunstwerku“, komplexního uměleckého díla. Zahrnuje umělcovy zásadní citáty, které ozřejmují význam jazyka a myšlení pro jeho „utopický plán“ – a které svědčí o tom, že Beuysovy impulzy pro svobodnější, demokratičtější společnost neztratily nic ze své aktuálnosti a brizance. Důležité místo zaujímá úvodní debata o osobě Josepha Beuyse a o jeho nakládání s mýty. Návštěvníci a návštěvnice jsou zváni, aby si sami vytvořili názor na význam tohoto umělce a na jeho důležitost pro současnost.

Co vás na umění Josepha Beuyse – dodnes – přitahuje?

Jeho překračování hranic, při kterém vychází z konvenčního pojetí umění a zasahuje do společnosti, aniž by se vzdával umění v užším smyslu.
Eugen Blume patří ke kurátorskému týmu projektu „beuys2021“. Eugen Blume patří ke kurátorskému týmu projektu „beuys2021“. | Foto (výřez): © Eugen Blume
Svá díla chápal jako „vehikly“, jako přepravní prostředky, které hýbou něčím duchovním a překračují tím racionální, ryze intelektuální prostor. Jeho návrh uvažovat o společnostech nově z hlediska umění a vlastní otevřeností čelit jakékoli formě autoritářského vůdcovství nebo ideologickým dogmatům je užitečný přístup, který je u příležitosti 100. výročí Beuysova narození osvětlován a zkoumán mnoha partnery po celém světě. Je to přístup, který, jak se zdá, nabývá na stále větší důležitosti, když vidíme nebezpečí pravicového, úzce pojatého a autoritářského populismu, který se i v Evropě staví proti demokracii.

Výstava nese název Beuys verstehen (Rozuměj Beuysovi). Porozuměl jste jeho umění?

Nejde o porozumění jeho umění – nebo umění obecně – v běžném smyslu ryze racionálního chápání souvislostí, ale spíše o nalezení mnohovrstevnatého a také emocionálního vstupu do jeho díla, který by podněcoval k úvahám o traumatu, transformaci, nemoci a léčbě. Beuysovi šlo v jeho dílech o záhadnost, o tajuplnost. Na jednu ze svých tabulí napsal větu „make the secrets productive“ (učiň tajemství produktivními). Přetrvávající tajemství a tušení souvislostí je za určitých okolností pro myšlení mnohem produktivnější než úplné rozluštění tohoto tajemství. Beuysem rozvinuté obrazné myšlení, které se rozšiřuje také na fyzikální procesy a navrhuje modely sociálního jednání, zůstává otevřené a zahrnuje i protiklady, místo aby je rušilo. V tomto ohledu je tedy i samotné porozumění vlastně diskutabilní.

Právě v politickém ohledu se o Beuysovi i nadále diskutuje jako o kontroverzní osobnosti. Co myslíte – byl by Beuys dnes nekonvenčním myslitelem, aktivistou hnutí Fridays for Future nebo něčím úplně jiným? 

Beuys byl v dobrém smyslu slova vždycky nekonvenčním myslitelem, ale neměl nic společného s konspiračními teoriemi nebo reakcionářským uvažováním. Chtěl dopomoci svobodě jednotlivce k tomu, aby ve společnosti prorazila. Určitě by podpořil hnutí Pátky pro budoucnost, protože v jeho umění šlo podstatnou měrou o monumenty pro budoucnost – tak označil například svou Tramvajovou zastávku (Straßenbahnhaltestelle) v roce 1976 v Benátkách. Hlavní roli přitom hrála výhybka. Výhybky určující směr je nutné nově nastavit, pokud jako lidstvo chceme přežít. To bylo jeho poselství. Jeho umění je volání o pomoc, které je adresované všem a které zároveň navrhuje, jak vytvořit mezi lidmi společný základ, solidaritu, která nás činí akceschopnými. Říkal tomu  „sociální sochařství“ („soziale Plastik“).

Pane Marxi, bylo obtížné převést umění Josepha Beuyse do 21. století a do digitálního prostoru?

Stefan Marx, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti ZAUBAR Stefan Marx, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti ZAUBAR | Foto (výřez): © „ZAUBAR“ / Stefan Marx Projekt Beuys verstehen je k dispozici jako imerzivní webová prohlídka v prohlížeči pro stolní a mobilní zařízení a jako aplikace rozšířené reality pro iOS a Android. Používáme tedy nejnovější interaktivní formáty, ale velmi jsme dbali na to, aby tím nedocházelo k deformaci uměleckých děl a jejich smyslu. Formáty webové prohlídky a prohlídky v rozšířené realitě chápeme jako platformu k přiblížení Josepha Beuyse novým generacím v nových realitách života. Postupovali jsme tak, že jsme historické obrazy uměleckých děl a umělce prostorově a myšlenkově lokalizovali ve virtuální galerii. Při webové prohlídce Beuys verstehen procházejí návštěvníci a návštěvnice minimalistickou virtuální galerií a probírají se životem a dílem Josepha Beuyse.

Je v této virtuální galerii zastoupeno také vaše oblíbené umělecké dílo?

Moje oblíbené umělecké dílo lze zažít hned na začátku prohlídky. Jedná se však spíše o jeden moment z Beuysova života, který umožňuje nahlédnout hlouběji do jeho tvorby a jeho pohnutek – a tím vytváří zvláštní naladění na to, co bude následovat. To, co následuje, je unikátní digitalizace vybraných děl, která patří k nejdůležitějším německým uměleckým dílům za posledních 100 let. 

Otázky kladli Carla Jamatte a Alexander Behrmann.