Kvalita vzduchu
Čistý vzduch v německých městech: ale jak na to?

Bude v Kolíně pasažéry brzo přepravovat 30kilometrová lanovka přes Rýn?
Bude v Kolíně pasažéry brzo přepravovat 30kilometrová lanovka přes Rýn? | Foto (detail): © picture alliance/dpa/Federico Gambarini

Německá města mají problém: městská infrastruktura včetně okolních dopravních uzlů zatěžuje kvalitu vzduchu. V uplynulých letech se čím dál více měst chopilo iniciativy, aby tomuto problému čelilo. Přitom se často inspirují úspěšnými projekty jiných evropských měst.
 

Od: Nadine Berghausen

Zákaz vjezdu dieselů

Hlavní příčinou znečištění vzduchu jsou v současné době zvýšené hodnoty oxidů dusíku, které způsobují především dieselové výfukové plyny. Poté, co se ukázalo, že tyto hodnoty se v mnoha městech v Německu překračují, je vjezd dieselů ve Stuttgartu, Darmstadtu a Hamburku oficiálně zakázán. Na podzim 2019 údajně přibude i Berlín, mají následovat zákazy i v dalších městech. Osobní a nákladní auta na diesel včetně Euro 5 do určitých zón ve středu města nesmějí, tím se má zlepšit kvalita vzduchu. Německé Greenpeace ovšem zákaz vjezdu dieselů vnímá kriticky: mají smysl jen tehdy, pokud se zákaz vztahuje na větší části města. Čistého vzduchu ve městech lze dosáhnout pouze větším řešením – podle Greenpeace revolucí v dopravě směrem k pohodlným a rychlým autobusům a vlakům a bezpečným cyklostezkám.

Zvýšené hodnoty oxidů dusíku v německých městech způsobují především dieselové výfukové plyny.
Zvýšené hodnoty oxidů dusíku v německých městech způsobují především dieselové výfukové plyny. | Foto: © picture alliance/ZB/Sascha Steinach

Lead cities

Stát a města více sázejí na veřejnou dopravu a proto podporují modelový projekt „Lead Cities“, který má rozpočet 130 milionů eur. Modelová města Bonn, Essen, Mannheim, Herrenberg a Reutlingen se přihlásila s různými dopravními projekty, ve kterých jde hlavně o zatraktivnění veřejné dopravy a tím pádem zlepšení kvality vzduchu. Většinou se jedná o inovativní nabídku tarifů, zlepšení spojů nebo rozšíření půjčování kol. V Mannheimu chtějí řešit speciální a díky čím dál více používanějším e-shopům rostoucí doručování balíků. V budoucnu je mají doručovat nákladní e-kola skrze takzvaný last-mile koncept. Všechny projekty jsou doplněny vědeckým výzkumem a vyhodnocením, aby se mohly uplatnit i v jiných městech.

Na kole rychleji v cíli

Proč prostě víc nejezdit na kole? Je to zdravé, výhodné a nezatěžuje to vzduch. V Kodani se snaží městskou jízdu na kole podporovat. Vybudovali cyklostezky dlouhé celkem 400 kilometrů a po městě se pohybuje víc kol než aut, Kodaň je tedy hlavním městem městské cyklistiky. Zajímavé je také to, že obyvatelé tvrdí, že na kole nejezdí kvůli životnímu prostředí, z finančních důvodů nebo pro zdraví, ale protože díky dopravě, která upřednostňuje cyklisty, se rychleji dostanou do cíle. V Německu to cyklisté mají nadále těžké: na cyklostezkách se často parkuje a napjatá dopravní situace často z jízdy na kole činí nebezpečnou záležitost. K plánům ohledně ochrany klimatu Spolkového ministerstva dopravy tak patří zatraktivnění jízdy na kole. S tím souvisí také nové rozčlenění veřejného prostoru.

Veřejná doprava za jedno euro

I toto opatření iniciovala jedna velká evropská metropole: ve Vídni se lze přepravovat po celém městě veřejnou dopravou za jedno euro na den, pokud se rozhodnete pro koupi roční jízdenky. Od zavedení roční jízdenky za 365 eur se počet cestujících veřejnou dopravou výrazně zvýšil, a to z 373 000 na 780 000. Tím se chtějí inspirovat i ve velkých německých městech: výhodná veřejná doprava znamená více cestujících a výrazné zlepšení kvality vzduchu. Kritici však namítají, že při větším počtu cestujících je třeba zavést více spojů a tedy více dopravních prostředků veřejné dopravy. Pokud má tramvaj pravidelně 30 minut zpoždění a navíc je přeplněná, lze počítat s tím, že se hodně cestujících zase rozhodne sednout do auta.

Od výhodných jízdenek na autobus a vlak si německá města slibují více cestujících veřejnou dopravou a výrazné zlepšení kvality vzduchu.
Od výhodných jízdenek na autobus a vlak si německá města slibují více cestujících veřejnou dopravou a výrazné zlepšení kvality vzduchu. | Foto: © picture alliance/ZB/Monika Skolimowska

Chytré semafory pro plynulou dopravu

Rozjet se, šlápnout na plyn, zabrzdit, od semaforu k semaforu: denní rutina stop-and-go neleze na nervy jen vystresovaným dojíždějícím, ale trpí jí také kvalita vzduchu. Aby byla doprava plynulejší, snaží se v Hagenu a Wuppertalu zmodernizovat systém semaforů. Tento projekt je součástí hlavního plánu iniciovaného Spolkovým ministerstvem dopravy „Dlouhodobě udržitelná mobilita“. Dvacet detektorů, které jsou napojené na bluetooth přístroje jako například chytré telefony v autech, se nainstaluje na semafory po celém okruhu středu města a měří, jak dlouho auta jedou mezi jednotlivými křižovatkami. Lze tak vypočítat, jak plynule či sekaně doprava probíhá. Dalším krokem má být takzvané inteligentní přepínání semaforů: centrální počítač dopravy má přizpůsobovat semafory zelené vlně. Město Hagen ujišťuje, že při snímání telefonů nezneužije ničí osobní data.
Ve městech Hagen a Wuppertal inteligentní systémy řídí dopravu a přispívají k menším zácpám.
Ve městech Hagen a Wuppertal inteligentní systémy řídí dopravu a přispívají k menším zácpám. | Foto: © Adobe

City trees – takový lesík ve městě

Centra měst potřebují zelené plíce. Jenže v hustě zastavěných městech lze jen těžko najít místo pro nové, rozlehlé parky. Co když ale jedna jediná lavička s mechovou stěnou plní efekt desítky stromů? Berlínský start-up „Green City Solutions“ takovou alternativu vyvinul. Jejich City Tree je čtyři metry vysoká stěna, na níž roste 1 600 různých mechů. Mechy na sebe díky svojí struktuře vážou více částic než stromy a mohou tedy jemný prach filtrovat nejefektivněji. City Tree může ročně pohltit 240 tun škodlivých látek. V několika německých a evropských městech už City Trees fungují. Dopravní podnik města Lipska provozuje podobný projekt: střechy lipských autobusů se v poslední době osazují zelení. Rostliny filtrují, stejně jako City Trees, jemný prach ve vzduchu. Místo mechů je pak 900 saských čekáren osázeno sukulenty – například rozchodníky.

Dopravní chaos vyřešit shora

Pro alternativní přístupy k silniční dopravě dnešní stavebně vyčerpaná centra měst skýtají jen omezené možnosti. Kolínská skupina voličů GUT se inspirovala jihoamerickými lanovkami, jako například tou v bolívijském La Paz, a navrhla, aby v Kolíně byla postavena 30kilometrová lanovka. Přepravovala by až 300 000 pasažérů bez emisí, zácp a semaforů přes Rýn. V Bonnu, Wuppertalu a Mnichově mají podobné plány.