Norimberská doporučení
Učební prostory

Rané osvojování cizího jazyka probíhá v mateřských školách, školách a ostatních vzdělávacích zařízeních. Aby se dostálo podmínkám kvalifikované výuky, mělo by učení probíhat pouze v prostorách, které svou velikostí a vybavením zaručují pro děti bezpečné prostředí, ve kterém lze učební procesy utvářet v souladu s dětskými potřebami a ve kterém není nijak ohroženo zdraví učících se dětí. 

Při co nejmenším počtu dětí v učební skupině v prostředí uzpůsobeném dětským potřebám lze nejlépe zaručit, že každé dítě bude mít dostatek příležitostí k mluvení a že se mu dostane podpory v souladu s jeho potřebami. Stabilní atmosféra při učení v místnosti, která je pokud možno konstantně k dispozici, podporuje kontinuitu učení. 

V rámci instituce by měl existovat prostor k tomu, aby bylo možné se všemi zúčastněnými vychovatelkami a učiteli domlouvat způsoby podpory dětí při učení, učební cíle, metody a obsah, zejména tehdy, když výuku cizího jazyka provádí dodatečně přizvaná odborná síla.
   

Doporučení:

Prostory, ve kterých se děti učí, by měly být k tomuto účelu využívány pokud možno trvale, aby se děti mohly rozvíjet ve známém a bezpečném prostředí.

Odborní pracovníci různých učebních stupňů by si měli vzájemně poskytovat informace. Lze doporučit tyto způsoby:

  • výměna informací o učebních osnovách, směrnicích, stanovených cílech, obsahu a tématech
  • vedení portfolií žáků, přesahující rámec učebního místa
  • koordinační konference
  • vzájemné hospitace, přesahující rámec učebního místa, a společné další vzdělávání

Pro kontinuitu raného osvojování cizího jazyka bývá často problematické rozhraní mezi mateřskou a základní školou.[1]

Důležitým nástrojem k vytvoření kontinuity učebního procesu v různých zařízeních je meziinstitucionální koordinace jejich kurikulí pro výuku cizích jazyků. Učitelé na základních školách se musejí u odborných vychovatelek přesně informovat o předchozím obsahu učiva a o konkrétních pracovních krocích, aby bylo možné smysluplně navázat na už existující znalosti cizího jazyka a aby se zabránilo překrývání učiva. Odborní pracovníci v předchozím zařízení musejí odpovídajícím způsobem připravit děti na přechod na další stupeň školy. 

Zde jsou nutná kurikulární ustanovení, která by stanovila jasný postup a kontinuitu v osvojování cizího jazyka.

Doporučení:
  • Kurikula (dobu začátku učení, výběr, rozsah a sled jazyků, vytčené profily absolventů) je nutné přesně vzájemně koordinovat. Pro celý průběh vzdělávání, zaměřeného na rané osvojování cizího jazyka, by měl existovat společný teoretický vzdělávací základ.[2]
  • Minimálně dočasné společné univerzitní vzdělávání vychovatelek a učitelů, jak se o ně pokoušejí v některých zemích, by mohlo přispět ke konzistentnímu vzdělávacímu systému.
  • Instituce by měly přechody plánovat prozíravě a koordinovaně, aby byl zaručen kontinuální proces učení.
  • Měly by být vyvinuty materiály nebo učebnice, přesahující rámec jednotlivých stupňů škol.


Zdroje
[1] Srov. také BIG (2009)
[2] Srov. Wassilios Fthenakis (01/2010)