Norimberská doporučení
Média

Média pronikají dnes i do dětského světa. Podle jedné studie je v Německu televize u dětí nejoblíbenějším a nejčastěji používaným médiem, s výrazným odstupem od audiokazet a obrázkových knížek[1]. Média jsou nedílnou součástí světa, ve kterém děti žijí, a zpracovávání mediálních zážitků tvoří důležitou součást získávání zkušeností v raném dětském věku. Média by proto měla mimo vedení mediálně kritických debat hrát také důležitou roli v rané výchově a vzdělávání dětí. 

To, zda je použití médií smysluplné, závisí na jejich kvalitě, na jejich smysluplném pedagogickém zapojení do výuky a na individuálním doprovodu ze strany rodičů, vychovatelek nebo učitelů. Jsou-li média používána přiměřeně dětskému vnímání, mohou pozitivně ovlivnit utváření učebních procesů. Podporují střídání výukových aktivit, umožňují multisenzorické učení a individuální přístup k žákovi. Mohou být užitečná také pro rozvíjení schopnosti soustředění a paměťových schopností. 

V rané výuce cizího jazyka přenášejí média – tj. všechny možné herní a učební materiály, ale i elektronická média – učební obsah různým způsobem. Média mohou iniciovat, doprovázet a podporovat učební procesy, díky možnosti opakování je prohlubovat, ale také zajišťovat a dokumentovat výsledky. Nekontrolované používání médií může naopak proces učení zkomplikovat nebo znemožnit. 

Pro dětské učení se přednostně používají reálné předměty z bezprostředního okolí a přírody, hračky, maňásky, kostky, deskové hry a jiné hry. K nejčastěji používaným tištěným médiím patří karty s obrázky a slovy, obrázkové knížky, učebnice, časopisy, ale také fólie a plakáty. K tomu se pojí média, která vyžadují technické zázemí, jako jsou audionahrávky, fotografie a filmy, CD-ROMy, internetové nabídky a elektronická pošta. Digitální zpracování fotografií, elektronické formy komunikace nebo pomůcky jako interaktivní tabule mají pro děti velkou přitažlivost a mohou jim už v rané jazykové výuce zprostředkovat užitečné znalosti a významně je motivovat k učení. 

Děti jsou v zacházení s médii velmi aktivní a rády samy a velmi samostatně obsluhují přístroje. Pouze konkrétní zkušenost s médii může vést ke skutečné kompetenci. Odborné vychovatelky a učitelé se specializací na výuku cizích jazyků požívají jak autentické, tak i adaptované nebo speciálně pro výuku vytvořené materiály a média. U adaptovaných nebo didaktizovaných materiálů se doporučuje, aby se navzdory zjednodušení pro účely výuky svým obsahem a formou co nejvíce opíraly o autentické výchozí materiály.
 

Doporučení:

  • Die Auswahl und der Einsatz von traditionellen wie auch Neuen Medien sollten auf Zielen, Inhalten und methodischdidaktischen Prinzipen des frühen Fremdsprachenlernens gründen.
  • Výběr a použití tradičních i nových médií by měl být založen na cílech, obsahu a metodicko-didaktických principech raného osvojování cizího jazyka.
  • Média je nutné nezávisle na jejich druhu používat v uměřeném rozsahu a uvážlivě. Média by měla podporovat a obohacovat proces učení a neměla by se používat samoúčelně.
  • Používání médií slouží procesu učení jazyka stejně jako mediální výchova a zprostředkování mediální kompetence. Získávání zkušeností s médii by mělo probíhat za doprovodu vychovatelek a učitelů, aby dětem jednak bylo jasné používání médií a jednak aby se děti naučily samy odhadnout, jaký smysl pro ně osobně určitá média mají.
  • Stopy, které děti na základě svých zkušeností s médii vnášejí do výuky (tím, že napodobují určité role, pokoušejí se zpracovat zážitky, povídají si s ostatními dětmi o televizních pořadech apod.), by měli vychovatelky a učitelé rozpoznat, navázat na ně a tyto návaznosti využít pro lepší pochopení procesu dětského učení.
  • Děti rády dělají všechno samy a při používání médií by měly být v touze po aktivní roli podporovány.


Zdroje
[1] Feierabend /Mohr (2004)