Film a Diskuse 30 let po pádu Berlínské zdi: Nejdříve euforie – potom zloba?

Tilmann Bünz a Berlínská zeď © Tilmann Bünz

Út, 12.11.2019

Goethe-Institut

Masarykovo nábřeží 32
110 00 Praha 1

Je Evropa třicet let po pádu Berlínské zdi srostlá dohromady?
S touto otázkou se publicista a reportér stanice ARD, Tilmann Bünz, vydal na dlouhou cestu. Tato cesta ho vedla ze starých Leninových loděnic v Gdaňsku až k uzavřenému pásmu mezi Maďarskem a Srbskem. Rozhovor s Tilmannem Bünzem povede Martin Ehl, vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin, jehož doménou je sřední Evropa, Pobaltí a Balkán.
 
Tématem je převratný pád Berlínské zdi a dnešní nálada ve společnosti.
 
Proč právě země, které tehdy pomohly Evropě ke sjednocení, šlapou dnes na brzdu? Proč se Maďaři snaží obehnat se zdí, když byli sami těmi prvními, kteří v roce 1989 přestřihávali ostnatý drát? Proč Poláci oklešťují liberální právní stát, který si stávkující dělníci v roce 1980 vybojovali jako první ve východním bloku? Proč jsou Češi tak nespokojení?
 
Co se nezdařilo? Co se naopak podařilo? To jsou otázky pro lidi, kteří byli od začátku v centru dění, jako jsou například
 
- Lech Walesa, držitel Nobelovy ceny za mír a bývalý polský prezident („Pád Berlínské zdi začal v roce 1980 v našich loděnicích.“).
 
- Miklos Nemeth, předseda maďarské vlády v letech 1988-1990 („Neměli jsme peníze na opravu hraničního plotu a neviděli jsme v té opravě ani žádný smysl.“).

- Karel Schwarzenberg, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla a bývalý ministr zahraničí České republiky („Všechny výnosy jdou pryč ze země – a to lidi začíná štvát.“).

Ale jsou to i otázky pro mladou generaci, která vyrostla v dnešní Evropě a která má své vlastní otázky.
 

Zpět