Cyklus Musica non grata, věnovaný hudbě a autorům pronásledovaným totalitními režimy 20. století, obohatí tentokrát autor, který byl za svého života konfrontován jak s totalitou nacistickou, tak komunistickou. Polsko-ruský skladatel a klavírista Mieczysław Weinberg (1919-1996) ve svých dvaceti letech uprchl před nacismem z Polska do Běloruska a později do Moskvy, kde se ovšem kvůli židovskému původu i kvůli charakteru své hudby po válce setkal s tvrdým útlakem ze strany sovětských úřadů a v roce 1953 byl zatčen a obviněn z „buržoazního židovského nacionalismu“. Koncert probíhá ve spolupráci s Polským institutem Praha.
Weinberg je dnes známý především díky své opeře Pasažérka z roku 1968, která se dočkala světové scénické premiéry teprve v roce 2010 v režii Davida Pountneyho. Právě opera Pasažérka je dokladem, jakou roli hrají ve Weinbergově hudební tvorbě – blízké Dmitriji Šostakovičovi – prožitky a vzpomínky na válečná léta a holocaust. Je to téma, které se ve Weinbergově hudbě vrací výjimečně často: protest proti válce a soucit s lidmi, kterým válka přináší nesnesitelné utrpení. „To téma jsem si nevybral já. Nadiktoval mi ho osud, tragický osud mých blízkých. Považuji za svou morální povinnost psát o válce, o strašlivém osudu, jaký připravilo lidem naše století.“
Totéž platí i o Weinbergově posledním orchestrálním díle z roku 1991, Symfonii č. 21 s podtitulem „Kaddish“. Velká šestidílná Weinbergova symfonie prozrazuje lidskou i uměleckou spřízněnost s Dmitrijem Šostakovičem a lze ji označit za žalozpěv plný touhy po životě, bezmezného utrpení i nekonečné naděje. Autor věnoval svou Symfonii „Kaddish“ obětem povstání ve varšavském židovském ghettu za druhé světové války. Její uvedení v Národním divadle je českou premiérou tohoto výjimečného díla.
Zpět
