Vysílání #LutherLenin

500 let subjektu médií reformace revoluce

ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ ZDE
Žijeme stále ještě v éře revolucí?
Byli jsme vůbec někdy autonomní?
Je Já myslitelné mimo média?

Kolo dějin se otáčí. 500 let revoluce a reformace, médií a subjektu.
3 scény, 3 rozhlasové stanice, 36 hodin programu.

podrobný program
the whole program

Teoretický festival #LutherLenin poběží v leitmotivu rádia. Prostory pražského divadla Studio Hrdinů se promění ve tři rádiové stanice, z nichž každá nabídne jinou podobu vysílání: státní vysílání komentuje situace tak, jako ve fungujícím autoritářském státu, kde stát drží monopol na mass media. Privátní vysílání se zasazuje za objasňování a zábavu, a to v rámci soukromých zájmů a iniciativ. Komunitní vysílání zastává pozici rádia v nestabilní době… Rozhovory a přednášky s mezinárodními hosty z oblasti filozofie, umění i ekonomie budou přenášeny také live přes internet!

Co spojuje Luthera, Lenina a „hashtag“? Co mají společného spouštěcí události reformace, události Říjnové revoluce a naše dnešní doba, vyznačující se převratnými změnami v oblasti digitálních komunikačních médií?

Vedle diskuzí se můžeme těšit také na „noční proud“ revoluční hudby. Všechny programy se budou živě streamovat na internet pod názvem „Rádio #LutherLenin“ a zájemci budou mít možnost poslouchat program nejen na živo přímo v divadle, ale i přes svoje chytré telefony.

Projekt #LutherLenin využívá souběhu dvou výročí světových historických událostí ke zkoumání jejich společných prvků – idejí, konceptů, technologií, jejich historického vývoje, interpretace a účinnosti v různých dobách, tehdy a dnes. Akce nahlíží na posledních 500 let, staví do popředí dlouhé trvání ideového, technického a sociálně historického vývoje a uvádí je do vzájemného vztahu.

S příspěvky od:
Milena Bártlová (historička umění); Kollektiv Free Radio International: Theresa Ehrenberg (umělkyně a rozhlasová aktivistka), Lukas Hohlfeld (umělec a rozhlasový aktivista), Michal Kindernay (Intermedia Artist), Tina Klatte (kulturní vědkyně a rozhlasová novinářka DR Kultur), Marold Langer-Philippsen (rozhlasový umělec a divadlení režisér), Thies Streifinger (rozhlasový tvůrce), Miloš Vojtěchovský (kurátor, historička umění a Audiovisual Artist), Ralf Wendt (jazykovědec, rozhlasový aktivista, performativní umělec) a další; Časopis A2 a hosté: Dizzcock, k!amm, Martin Vrba, Ondřej Slačálek, Jaroslav Fiala, Roman Rops-Tůma, Michal Špína a další; Berliner Gazette a hosté: Iskra Geshoska (kulturní kritička a aktivistka), Magdalena Taube (novinářka), Krystian Woznicki (novinář), Sabrina Apitz (kurátorka a pedagožka), Sazae Bot (Avatar), Michael Prinzinger (počítačový programátor); Alexander Tschernek (filosof); Tomáš Sedláček (ekonom); Natálie Pleváková (multimediální skladatelka); Ilona Švihlíková (ekonomka); Miroslav Tejkl (právník); Tereza Virtová (antropoložka); Andreas Bernard (mediální vědec a publicista); Anna Daučíková (umělkyně); Stefan Höhne (kulturní vědec a historik techniky); Miloš Vojtěchovský (kurátor a umělec); Michal Kindernay (vizuální umělec); Xabier Arakistain (feminista a kurátor); Tereza Stöckelová (socioložka); Výzkumná skupina "Malé formy", Humboldtovy univerzity v Berlíně: Marie Czarnikow, Jasper Schagerl, Stefan Strunz, Noah Willumsen (badatelky a badatelé v oblasti kultury a literatury); Lumír Nykl (kurátor, novinář v oblasti kultury, DJ); Tilman Porschütz (programátor a umělec); Nimrod Vardi (umělec); Nicholas Bussmann (skladatel a performer); Ursula Baatz (filosofka a novinářka); Michael Hauser (filosof); Jakub Ort (novinář, teolog a aktivista); Stephan Schaede (teolog); Dietrich Brants (rozhlasový novinář, SWR); Götz Bachmann (etnolog); Alexander Kluge (filmař a autor); Zbyněk Baladrán (umělec a kurátor); Jan Horák (divadelní režisér, ředitel Studia Hrdinů); Alexander Klose (Kulturní badatel a kurátor); Antonín Šilar (scénograf); Dragan Stojčevski (scénograf)

Program:

Milena Bartlová
Jak sdílet revoluci?  – Komunikace mezi vzdělanci a negramotnými v husitství
 
Reformace a revoluce vznikají z široké společenské potřeby radikální obnovy, ale nutně potřebují i teoretický základ. Ten formulují vzdělanci, jak jej ale sdělí masám tak, aby i nevzdělaní, ba negramotní, pochopili, že jde o jejich věc, a přidali se? Tento problém řešila i česká husitská reformace a revoluce v první polovině 15. století, kdy schopnost číst byla omezena jen na úzké městské elity. Komunikačními kanály byly veřejné performance a obrazy, které umožňovaly emocionálně zprostředkovat intelektuální obsah a přesvědčit masy o naléhavosti změny zavedených pořádků. Na rozdíl od Lutherovy reformace neměli ještě k dispozici knihtisk; podobná ale byla situace rané sovětské moci ve 20. letech.
 
(Česky, 45 min, studio 3, s tlumočením do angličtiny)
 
Milena Bartlová je profesorkou dějin umění na UMPRUM v Praze. Ve své vědecké práci se věnuje dějinám umění středověku, metodologii a historiografii dějin umění, a také otázkám národní identity a historické paměti. V roce 2015 vydala knihu Pravda zvítězila: výtvarné umění a husitství 1380-1490, v níž se zabývá i tématem, o němž bude mluvit v našem projektu: jak šířit revoluční myšlenky mezi převážně negramotnými lidmi?

Rádio Corax, Halle a Rádio Papular, Praha
Rozhlasové povstání 1: Setkání českých a německých rozhlasových aktivistů a založení Svobodného Rádia Praha
 
Na podzim roku 1917 bylo rádio takřka neznámé, rádiová technologie sloužila pouze k tajnému přenosu vojenských zpráv. Nicméně ruští revolucionáři plánovali založení rozhlasové stanice. Ale tento plán nebyl nikdy realizován. Důvod, proč se k němu vrátit, je toto město, ve kterém oficiálně začalo bolševické hnutí, ale o 100 let později.
 
(Anglicky a česky, 90 min, studio 3)
 
Rádio Corax je největší svobodná radiostanice v Německu vysílající z Halle (Saale). V roce 2016 spolu s mezinárodními aktivisty organizovalo festival Rozhlasového povstání. Bylo to první globální setkání rádioumělců z celého světa.
 
Rádio Papular je název dočasného rozhlasového projektu vytvořeného pražskými rozhlasovými umělci a aktivisty Milošem Vojtěchovským a Michalem Kindernayem. Koná se u příležitosti vysílání #LutherLenin.
 
Tým Rádia Corax:
Lukas Hohlfeld, umělec a rozhlasový aktivista z Výmaru a Halle, Tina Klatte, kulturní výzkumnice a rozhlasová producentka z Halle, a Theresa Ehrenberg, umělkyně a rozhlasová aktivistka z Halle a Berlína, připravili revoluční obsah a vytvořili program spolu s českými rozhlasovými aktivisty. Marold Langer-Philippsen, rozhlasový umělec a divadelní ředitel je zodpovědný za mobilní rádio situované mimo prostory divadla.  Za práci na koncepci a řízení je zodpovědný Ralf Wendt, rozhlasový aktivista a performer zabývající se aplikovanou lingvistikou.
 
Tým Rádia Papular:
Rádiojednotka Zvuková města (Miloš Vojtěchovský, mediální umělec, kurátor, autor a pedagog na Akademii múzických umění v Praze, Michal Kindernay, tvůrce interaktivního videa a pedagog na AMU, a jejich studenti připravili 12ti hodinovou rozhlasovou relaci mezi Dukelskými hrdiny a nádražím Bubny.
 
Kolektiv A2
Co zbylo z revoluce?
 
Kulturní a společenské souvislosti Velké říjnové socialistické revoluce a její odraz v dnešním světě zprostředkují autoři a přátelé z okruhu časopisu  A2 a A2larmu. Společně vystoupí v politické revue s divokým mixem filosofického diskursu, současné literatury, divadelní hry a revoluční hudby.
Hudbou a slovem přispějí hudebníci a DJ Dizzcock, Michal Špína a Mary C, filosofové a politologové k!amm, Martin Vrba, Ondřej Slačálek, Jaroslav Fiala, Matěj Metelec, literáti k!amm, Roman Rops-Tůma, S.d.Ch, a další.
 
(Česky, 90 min, studio 1, s tlumočením do angličtiny)
 
A2 je český umělecký a politický čtrnáctideník, spojující kritické informace o všech druzích aktuálního umění s kulturní reflexí politiky.
A2larm vznikl v roce 2013 jako komentářový web A2. Od té doby přináší nejen komentáře, ale také rozhovory, reportáže, zprávy a analýzy z domova i ze světa, kterými tvoří protiváhu konzervativním webům a médiím ovládaným oligarchy.
 
Berliner Gazette
Přátelská palba – zprávy z přední linie demokracie
(3 části)
 
První část: Krystian Woznicki
moderuje Sabrina Apitz
A co teď? Aneb aktuální informace o nadcházejícím povstání
 
Proti čemu revoltujeme, pokud se stát stal vyhýbavým, post-suverénním aktérem? S mizejícím protějškem každé revoluce – tedy státu – musí strůjci revolucí změnit svou strategii. Od roku 1989 se objevují revoluční hnutí na nadnárodní úrovni, tedy tam, kam stát a jeho obchodní partneři přemístili většinu svých operací a struktur, kde jednají na hraně nedotknutelnosti. Palčivou otázkou, kterou si musíme položit, je: jsou dnešní síly pronásledovány přízrakem revolucí ve formě mystifikovaných přívrženců hnutí Black Bloc nebo představují davy maskovaných a anonymních rebelů skutečnou konkrétní výzvu?
 
(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)
 
Krystian Woznicki je berlínský novinář a publicista, který se zaměřuje na digitální kulturu a politiku. Je zakladatelem novin Berliner Gazette.
 
Sabrina Apitz je kurátorkou a kulturní aktivistkou. Žije v Berlíně. Pravidelně přispívá do novin Berliner Gazette.
 
Druhá část: Bot Sazae
moderuje Michael Prinzinger
Anonymní trhák aneb Vítejte v přízraku bota
 
Alter-globalizační hnutí (mezinárodní společenské hnutí, které je v zásadě pro globalizaci, ale proti čistě ekonomické globalizaci nadnárodními korporacemi), zná svůj protějšek k černým duchům: bílé duchy. Od militantního sociálního hnutí s názvem Tute Bianche (Bílé kombinézy) až po hravou skupinu Sazae Bot – avatar na sociálních médiích, který pořádá transgresivní akce, aby změnil svět. Tento bílý robot z Japonska organizuje flashmoby, pěvecky zpracovává Snowdenovy soubory ve svých snech a remixuje poezii ve stylu haiku a obchodní loga s pomocí svých 200 000 followerů. Jste připraveni na anonymní revoluci? Jste připraveni na nové příběhy zprostředkované přízrakem botu?
Po představení se koná diskuse s umělci.
 
(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)
 
Bot Sazae je parodií avatara, inspirovaný nejslavnější postavou z manga komiksů v Japonsku – Sazae-san. V roce 2010 zahájil svou aktivitu na Twitteru, kde kopíroval a vkládal fráze z nejrůznějších zdrojů na internetu na svůj účet. V roce 2016 obdržel cenu Prix Ars Electronica.
 
Michael Prinzinger je softwarový inženýr, který se zaměřuje na internetovou bezpečnost a je také vyučeným léčitelem. Žije v Berlíně.
 
Třetí část: Iskra Geshoska
moderuje Magdalena Taube
Jak se zmocnit země aneb Žijeme stále v době revolucí?
 
Evropa v poslední době nebyla svědkem žádné revoluce, že ano? Tak to ale není! Podívejte se například na Makedonii – nebo se tu už nejedná o Evropu? Copak v roce 2016 to nebyla skutečná revoluce? Tehdy se objevily protesty proti kontroverznímu rozhodnutí prezidenta Gjorge Ivanova, který chtěl zastavit vyšetřování bývalého předsedy vlády, Nikoly Gruevskiho, a dalšího tuctu politiků, kteří byli údajně zapleteni do skandálu s odposlechy. Avšak davy lidí proti tomuto rozhodnutí vystoupily, a vypukla tzv. barevná revoluce. Pojďme se na ni blíže podívat!
 
(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)
 
Iskra Geshosa je kulturní kritička, kurátorka a aktivistka žijící ve Skopje. Je zakladatelkou neziskové organizace Kontrapunkt.
 
Magdalena Taube je novinářka a vědkyně žijící v Berlíně, zaměřuje se na digitální žurnalistiku. Je šéfredaktorkou novin Berliner Gazette.
 
Alexander Tschernek a Tomáš Sedláček
Anarchie & svoboda – procházka lesem
 
Vše, co se odehrálo v minulosti, má přeci vést ke svobodě. Kde a jak ji nalézt? Co máme dělat? Svobodu můžeme vnímat jako společnou touhu, ale také jako osamělou osobní a duchovní povinnost. V myšlence svobody se protínají historické dopady revoluce a reformace. Nacházíme se v lese plném myšlenek, poznatků a vzpomínek. S pomocí textů Ernsta Jüngera, Hannah Arendtové, Alberta Camuse a dalších se herec Alexander Tschernek a ekonomický filosof Tomáš Sedláček hloubavě vydávají do tohoto lesa a vytvářejí mýtiny…
 
(Německy a česky, 90 min, studio 1, s tlumočením)
 
Alexander Tschernek je na umělecké scéně již mnoho let známý svým lingvistickým zaměřením – v divadlech a operách, rozhlasových hrách a filmech, jako moderátor a také s vlastními projevy. Pro rakouskou rozhlasovou stanici Ö1 ztvárňuje sérii pořadů s názvem Philosophie Pur (Čistá filosofie).
 
Tomáš Sedláček je nejznámějším ekonomen v České republice. Ve svých knihách Ekonomie dobra a zla (2009) nebo (R)evoluční ekonomie: o systému a lidech (2015, ve spolupráci s Davidem Graeberem a Romanem Chlupatým) přispívá ke globální kritice kapitalismu.  
 
Miloš Horanský
Komentář k manifestu Strany mírného pokroku v mezích zákona k posledním volbám
 
Jaroslav Hašek napsal volební manifest Strany mírného pokroku v mezích zákona k volbám do Říšské rady v roce 1911 a byl vyvěšen v Kravíně, známé vinohradské hospodě. Provolání k českému národu a jeho aktuálnost bude prověřena českým básníkem Milošem Horanským, který analyzuje a rozvede jeho hlavní tezi, že nejde udělat všechno naráz.
 
(Česky, 90 min, Foyer divadla)
 
Miloš Horanský je divadelní režisér, básník a kritik. Ve své tvorbě se zabývá jazykovými hrami, básnickými apropriacemi a divadelními experimenty. Pracuje s neologismy a novými slovními vazbami, jakož i deformací ustálených slovních spojení.
 
Natálie Pleváková
Vysílá zvuk: jak rádio změnilo hudbu
 
Proměna mediální reality, možnost záznamu a produkce zvuku elektronickými médii a jeho následné šíření rádiovým signálem s sebou nese proměnu v auditivní kultuře a hudebních paradigmatech. Hudební vývoj je od začátku 20. stol. propojen s institucí rozhlasu, kde vznikala studia zkoumající možnosti nových sonických realit. Příspěvek se věnuje historické interakci hudby a rozhlasu a jejich vzájemnému ovlivňování.
 
(Česky, 90 min, studio 3)
 
Natálie Pleváková je multimediální umělkyně a skladatelka. V současnosti se zabývá zkoumáním východisek elektronické hudby ve světě hudební klasiky, respektive hledá jejich společné jmenovatele. Její tvorbu prostupuje zdánlivá chaotičnost, kterou nazývá digitálním narativem.
 
Ilona Švihlíková a Miroslav Tejkl
moderuje Tereza Virtová
Konec kapitalismu?
 
Ve své nové knize se oba autoři věnují vývoji kapitalismu jako socio-ekonomického systému. Domnívají se, že v současné době se v kapitalismu objevují jednak patologické rysy v podobě dominance renty nad ziskem, ale také prvky nové kvality, zárodky nového systému. Emancipace člověka podle autorů není slučitelná ani s privilegii horního 1%, ale ani s rostoucí regulací. Nový systém musí mít přirozené kořeny, které autoři spatřují v samovyživovacím fiskálním mechanismu se zahrnutím moderních technologií.
 
(Česky, 70 + 20 diskuse, studio 1, s tlumočením do angličtiny)
 
Ilona Švihlíková je česká ekonomka, levicová publicistka a členka husitské církve. Kromě jiného učí na Institutu globálních studií UJAK v Praze. Ve svých knihách a článcích se zaměřuje na politické a ekonomické aspekty globalizace, komoditních trhů a alternativ ke kapitalismu.
 
Miroslav Tejkl je právník a místostarosta ve městě Chrudim, města ve východních Čechách.  Spolupracuje s Ilonou Švihlíkovou na textech revidujících současný socio-ekonomický systém.
 
Tereza Virtová je doktorandkou antropologie na Fakultě humanitních studií UK a v Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti pracuje na projektu zabývajícím se empirickým výzkumem vědy. Dále se věnuje výzkumu práce, technologií a postsocialismu.
 
Andreas Bernard
moderuje Alexander Klose
Profil, lokalizace, quantified self: o zvláštní heteronomní sebeprezentaci v éře chytrých telefonů
 
Profil na sociálních médiích, funkce lokalizace na chytrém telefonu a měření vlastních fyzických hodnot mají jedno společné: jejich původ vystopujeme v kriminologii a psychiatrii. Jak je možné, že přístroje a postupy, které až donedávna měly za úkol vzít do vazby zločince a šílence, dnes slouží jako prostředky k sebeprezentaci? Andreas Bernard čte ze své nově vydané knihy Komplizen des Erkennungsdienstes. Das Selbst in der digitalen Kultur (Komplicové policejní vyšetřovací služby. „Já“ v digitální kultuře).
 
(Německy, 40 min, studio 2)
 
Andreas Bernard je publicista, profesor v Centru pro digitální kultury na Leuphana Universität v Lüneburgu.
 
Alexander Klose je kurátor a kulturní badatel zabývající se vztahem mezi mediálními technologiemi a společenskými organizacemi.
 
Anna Daučíková
Pokuste se nebýt v opozici
 
Na příkladu jedné práce umělce z Ukrajiny Valerije Lamacha se v česko-slovensko-rusko-ukrajinském povídání  pokusíme ,,uslyšet” to, co je viditelné a zviditelňující to, ,,co není vidět”. Lamach byl uznávaným autorem monumentálních mozaik na fasádách budov v Kyjevě 60. a 70. let,  zideologizovaných obrazů šťastného života, typických pro umění sorely. Avšak zasvěcený divák v nich mohl najít skrytou významovou vrstvu ,,neznámého" kódování. Pokusíme se podívat zblízka na pár dnes ,,neaktuálních" paradoxů, kdy se smysluplná tvorba odehrávala navzdory zběsilé cenzuře a v podmínkách velké apatie.
 
(Česky, 45 min, studio 2, s tlumočením do angličtiny)
 
Anna Daučíková je queer feministická umělkyně a profesorka na Akademii výtvarných umění v Praze. Na počátku 80. let se přestěhovala ze svého rodného města Bratislavy do Moskvy, kde žila a pracovala téměř 10 let.
 
Stefan Höhne
Od signálu k šumu. Příběhy, strategie a soundtracky mediální sabotáže
 
Dějiny nám ukázaly, že pro úspěšnou revoluci nebo revoltu je zapotřebí přerušení nebo destrukce komunikačních a mediálních technologií. Toto rozhlasové vysílání bude sledovat stopy utajeného příběhu militantních převratů na komunikačních sítích od počátku 20. století do dnešního dne. Podíváme se na přerušení signálu a anti-mediální strategie během německých a ruských revolucí, sabotování apartheidu v Jižní Africe, na komunikační partyzány v Evropě a Spojených státech v 90. letech a současný vývoj ve státem sponzorovaném hackování a kyberválce.
 
(Anglicky, 90 min, studio  3)
 
Stefan Höhne se věnuje kulturním studiím a historii technologií. Vyučuje a provádí výzkum v Centru pro metropolitní studia na Technische Universität v Berlíně.
 
Xabier Arakistain
moderuje Tereza Stöckelová
Ženy, nejdelší revoluce
 
V současném boomu politiky identity jsou v popředí radikálního politického myšlení kategorie genderu, pohlaví, sexuality, třídy a rasy. Ale křížení mezi těmito kategoriemi zjevně příliš často zakrývá, že postmodernismus nezměnil skutečnost, kdy je pohlaví stále základem útlaku a vykořisťování žen. Ženy, nejdelší revoluce je ranný, méně známý text britské psychoanalytičky a socialistické feministky Juliet Mitchell, ve kterém přináší myšlenku revoluce, aniž by ignorovala právě kategorii pohlaví. Je to dobrý příklad toho, že politická agenda tzv. druhé vlny feminismu 60. a 70. let je stále nedokončená a nevyřešená.
Na prezentaci navazuje diskuse.
 
(Anglicky, 60 min + 30 min diskuse, studio 1, s tlumočením do češtiny)
 
Xabier Arakistain je feministický kurátor a kritik umění sídlící ve španělském Bilbau. Ve své práci se průkopnicky soustředí na implementaci genderové politiky rovnosti v oblasti umění, současného myšlení a kultury.
 
Tereza Stöckelová se věnuje sociologii vědy a technologií. Tematicky se zaměřuje na soudobé proměny v praxi výzkumu a vzdělávání, pohyb znalostí mezi vědou a společností a otázky politické ekologie. Jako aktivistka byla od léta 2010  jednou z mluvčích občanské iniciativy ProAlt v Praze.
 
Marie Czarnikow, Jasper Schagerl, Stefan Strunz, Noah Willumsen
(Výzkumná skupina pro Malé formy, Humboldt-Universität, Berlín)
Reformace revolučního poznání 1517-1917
 
Žádná reformace, žádná revoluce s absencí formátu. Co nabízíme: chápání reformace jako mediální události, spojené s hlubokou reorganizací znalostí. Procesy komunikace a formativní procesy zde přitom hrají rozhodující roli. Takto chápaná revoluce nezávisí výlučně na jejích aktérech, ideologiích či na přesvědčení, ale z velké míry na médiích a použitých formátech. Toto téma chceme blíže prozkoumat na čtyřech jevištích – na Lutherově Malém katechismu, Harsdörfferově díle Frauenzimmer Gesprechspiele, Manifestu komunistické strany a deníkovém hnutí nového člověka v bývalém Sovětském svazu.
 
(Německy, 90 min, studio 2)
 
Marie Czarnikow se věnuje kulturním studiím a ve své doktorské práci se zabývá literární formou psaní deníků z doby první světové války v Německu a Francii.
 
Jasper Schagerl vystudoval divadelní, literární a mediální vědy. Ve svém disertačním projektu se zabývá raně novodobou kasuistikou v oblastech práva a literatury.
 
Stephan Strunz vystudoval regionální studia pro oblast Asie/Afriky a dále také sociální a kulturní vědy. Ve své disertační práci se zabývá genezí a evolucí životopisu jako administrativního literárního žánru.
 
Noah Willumsen vystudoval komparatistiku, dějiny umění a filosofii. Jeho doktorská práce pojednává o Heineru Müllerovi a dějinách interview.
 
Lumír Nykl
Mocná pevnost sirén
 
Lutherovy písně doslova ozvučily reformační hnutí a v průběhu staletí zůstaly známějšími než jeho názory.
Název tohoto vysílání odkazuje k nápěvu nejpopulárnější Lutherovy písně s odkazem na monumentální Symfonií Sirén Arsenije Avraamova. Ta vznikla jako připomínka výročí Říjnové revoluce a jejího „veselého chaosu” zvuků zbraní, strojů a hlasů tísíců dělníků a dělnic. Revoluční událost skladatel vnímal zároveň jako osvobození proletariátu i strojů podřízených kapitalistickému systému. Stejně silně jako před sto lety touží stroje i lidé po svobodě.
Hledání nové spirituality, mytologie a smyslnosti, reprezentované chorálními zpěvy a symfonickými kompozicemi lze v dnešním chaosu  elektronické hudby zaslechnout v klubu i na streamovacích službách spolu s industriálními hluky, strojovými rytmy a rachoty zbraní. Opět, budoucnost umění je žena. Nikdy však už pasivní múza, ale proaktivní siréna. Součástí je i představení tvorby mexické post-klubové producentky Myi Gomez, která svým setem ukončí program na večerní afterparty.
 
(Česky, 90 min, studio 3)
 
Lumír Nykl je DJ, kurátor a publicista věnující se současné klubové hudbě a vizuálnímu umění. Je členem hybridního DJ/AV kolektivu Blazing Bullets a hudebního vydavatelství RedForColourblind. Zabývá se převážně emancipačními koncepty a možnostmi společenské změny v kulturní praxi.
 
Tilman Porschütz a Nimrod Vardi
Summit umělé inteligence
 
Zástupce současné spotřební elektroniky na tuto pódiovou diskuzi sezvala nejmodernější digitální autonomní organizace a umělá inteligence Aish.AI. Cílem je diskuze a výměna názorů o tom, kde se vidí ve světě zítřka. Jakékoliv vměšování humanoidů není povoleno.
 
(Anglicky, 45 min, studio 1)
 
Tilman Porschütz pracuje jako programátor ve Vídni.
 
Nimrod Vardi je umělec a ředitel arebyte_Gallery v Londýně. Tento summit umělé inteligence pramení z jejich společného kulturního zkoumání autonomie strojové inteligence.
 
Nicholas Bussmann
10 revolučních písní v prostředí umělé inteligence za doprovodu robota hrajícího na klavír
 
Tzv. digitální revoluce je první revolucí bez písní. Není to překvapující, protože se jedná o revoluci pohodlnosti a komfortu. Ve všech předchozích revolucích šlo o překonání komfortní zóny, cílem bylo povstat a sjednotit se. Proto byly zapotřebí písně.
Nicholas Bussmann ve světové premiéře představí revoluční písně z celého světa, které zanalyzuje, vyfiltruje a zpracuje „umělá inteligence“ a následně je na klavír zahraje robot.
 
(Anglicky, 40 min, studio 1)
 
Nicholas Bussmann je berlínský skladatel a umělec. Ve svých často hybridních dílech, která oscilují mezi koncertem, přednesem a instalací, integruje nesubjektivní a nelidskou inteligenci jako skupinové chování nebo interpretační algoritmy.
 
Der Automat je robot hrající na klavír, vyvinutý byl Winfriedem Ritschem.
 
Ursula Baatz, Michael Hauser, Stephan Schaede
moderuje Jakub Ort
Heroický ateismus?
 
V roce 1958 vydal český luteránský kněz a husitský teolog Josef Hromádka knihu Evangelium für Atheisten (Evangelium pro ateisty), ve které se snažil sladit křesťanské doktríny a sociální etiku s explicitně anti-nábožnými dogmaty komunismu. V českých zemích má ateismus dlouhou tradici, jako forma odporu proti moci státu a náboženství. Během doby reálného socialismu se anti-náboženský postoj stal státním postojem. Dnes se většina českých občanů nazve ateisty, ale v užším výzkumu se mnozí označí za věřící. Jak to jde dohromady?

Účastníci tohoto německo-česko-rakouského sympozia mluví a diskutují o víře a nevíře v post-náboženské a post-ideologické společnosti.
 
Spekulativní úvod od Michaela Hausera
Jak pojmenovat dobu ve které žijeme? Co by Luther a Lenin řekli o naší současnosti a o nás samotných? Jak by uvažovali o naší přítomnosti? Co by dělali na našem místě? Vést dialog s nepřítomnými postavami vyžaduje mód tvořivosti a politické aktivity. Michael Hauser se v imaginárním rozhovoru s nepřítomným M. Lutherem a V.I. Leninem pokouší o filosofickou diagnózu naší doby.
 
(Česky a německy, 90 min, studio 2)
 
Ursula Baatz je filosofka a novinářka z Vídně, která se zaměřuje na témata související s náboženstvími. Ve své práci hledá spojení mezi křesťanským učením a náboženskými učeními Dálného východu.
 
Michael Hauser je český filosof. Zabývá se kritickou teorií, neo- a postmarxismem. Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd a přednáší na Pedagogické a Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
 
Stephan Schaede je protestantský teolog, filozof a ředitel Protestantské akademie v Loccumi. Ve svém výzkumu se zaměřuje na základní otázky etiky a dějin myšlenek v teologii a přírodních vědách.
 
Jakub Ort vystudoval Evangelickou teologickou fakultu. Je členem kolektivu Klinika, squatu situovaném v Praze na Žižkově. Píše pro měsíčník Protestant a moderuje na Rádiu Wave pořad Hergot!.
 
Dietrich Brants v rozhovoru s Götzem Bachmannem
Nesprávný druh revoluce: 50 let kalifornské ideologie
 
„Zapomeňte na protiválečné protesty, Woodstock i dlouhé vlasy. Skutečným dědictvím generace 60. let byla počítačová revoluce,“ píše Stewart Brand v roce 1995 ve zvláštním vydání časopisu Time Magazine s názvem Vítejte v kyberprostoru. Koncem 60. let to nebyli chytří kluci v garážích v Silicon Valley, ale hackeři z řad hippies, kteří vynalezli zásadní součástky do osobních počítačů a počátkem 70. let přišli také s koncepcí sociálních médií v rámci projektu Community Memory (Paměť společenství). Co se od těchto idealistických počátků natolik pokazilo, že britští sociologové Richard Barbrook a Andy Cameron ve stejnou dobu jako Stewart Brand dospěli k dystopické analýze digitální revoluce a formovali pojem „kalifornská ideologie“? Naši hosté budou hovořit o roli rebelujících psanců v digitálním světě a nesprávné revoluci v duchu kalifornské ideologie. Tento rozhovor bude nahráván pro rádiové vysílání na německé veřejnoprávní stanici: SWR2 Zeitgenossen.
 
(Německy, 60 min, studio 3, s tlumočením do češtiny)
 
Dietrich Brants je rozhlasový novinář a vedoucí redakce na stanici SWR 2 Kultur Aktuell u instituce Südwestrundfunk v Baden-Badenu.
 
Götz Bachmann je etnolog a profesor na Institutu pro kulturu a estetiku digitálních médií na univerzitě Leuphana Universität, Lüneburg.
 
Rádio Corax Halle a Rádio Papular Praha
Rozhlasové povstání 2: Vzkříšení
 
Jak promyslet a intervenovat v sociálním světě? Vede automaticky přivlastnění médií jako sociálního nástroje k demokratičtějším formám diskurzu? Je také možné vytvořit nové komunity s Facebookem? Jsou smartphony sociální rádiostanice? Tweetoval by Lenin? Týmy Rádia Corax a Rádia Papular se vracejí do studia po 10 hodinách volné rozhlasové práce po Praze, aby představili své materiály a zkušenosti, aby diskutovali a oslavovali s hosty #LutherLenina.
 
(Anglicky a česky, 90 min, studio 1)
 
Rádio Corax je největší svobodná rádiostanice v Neměcku vysílající z Halle (Saale). V roce 2016 spolu s mezinárodními aktivisty organizovalo festival Rozhlasového povstání. Bylo to první globální setkání rádioumělců z celého světa.
 
Rádio Papular je název dočasného rozhlasového projektu vytvořeného pražskými rozhlasovými umělci a aktivisty Milošem Vojtěchovským a Michalem Kindernayem. Koná se u příležitosti vysílání #LutherLenin.
 
Tým Rádia Corax:
Lukas Hohlfeld, umělec a rozhlasový aktivista z Výmaru a Halle, Tina Klatte, kuturní výzkumnice a rozhlasová producentka z Halle, a Theresa Ehrenberg, umělkyně a rozhlasová aktivistka z Halle a Berlína, připravili revoluční obsah a vytvořili program spolu s českými rozhlasovými aktivisty. Marold Langer-Philippsen, rozhlasový umělec a divadelní ředitel je zodpovědný za mobilní rádio situované mimo prostory divadla.  Za práci na koncepci a řízení je zodpovědný Ralf Wendt, rozhlasový aktivista a performer zabývající se aplikovanou lingvistikou.
 
Tým Rádia Papular:
Rádiojednotka Zvuková města (Miloš Vojtěchovský, mediální umělec, kurátor, autor a pedagog na Akademii múzických umění v Praze, Michal Kindernay, tvůrce interaktivního videa a pedagog na AMU a jejich studenti) připravila 12ti hodinovou rozhlasovou relaci mezi Dukelskými hrdiny a nádražím Bubny.
 
Monika Načeva
Co tě nezabije, to tě posílí
 
V rámci pořadu Českého rozhlasu Vltava Sedmé nebe s Načevou, autorka se svým mužem techno pionýrem Žárovkou vybrali písně, které otevírají vědomí o lidské imaginaci a síle, svobodě a odmítnutí autority. Načeva se podělí nejen o skladby, ale také o své zkušenosti s protestní kulturou za normalizace v 80. letech a divokými rave parties v 90. letech.
 
(Česky, 60 min, studio 2)
 
Monika Načeva je česká herečka, zpěvačka a šansoniérka, patří mezi výrazné osobnosti alternativní scény. Ve své hudební tvorbě často spolupracuje s řadou předních českých hudebníků a literátů například s Jáchymem Topolem, Michalem Pavlíčkem a dalšími. Od podzimu 2017 moderuje pro rádio Vltava pořad Sedmé nebe.
 
Blazing Bullets + Mya Gomez
 
„Hudba má ze všech umění největší moc organizovat společnost,” Arsenij Avraamov.
Afterparty vedená pražským DJ/AV kolektivem Blazing Bullets, který představí mexickou producentku a DJku Myu Gomez (NON/PAN). Na svém debutu Inmate se sonickou formou a válečnickými rytmy vyrovnává s traumaty z britských detenčních center. EP vyšlo na hudebním vydavatelství NON Worldwide, které globálně propojuje lidi nebílé barvy pleti a je známé svými radikálně-emancipačními projevy včetně využívání sovětské symboliky.

Titul závěrečné části programu parafrázuje název futuristické opery Kručonycha, Matušjina, Chlebnikova a Maleviče spolu se zaumnou básní Igora Terentieva.
Prolínání kolabortivních uměleckých forem a osobností je klíčové i pro současnou elektronickou hudbu.
 
Lumír Nykl je kurátor, výtvarný a hudební kritik. Je také členem  DJ/AV kolektivu Blazing Bullets. Ve své publicistice se zabývá emancipačními koncepty a kulturní praxí stojící mimo hlavní proud a vším co odporuje kultuře bílého muže.
 
Blazing Bullets je DJ/VJ kolektiv s nestálou členskou základnou, založený na přátelství a přístupu: obsaď a žij. Stylově se nijak nevymezují. V jejich setech je možné slyšet Mansona, Korn, trap, techna, rap, Rihannu i reflexe nejnovější postklubové scény.
 
 Alexander Kluge
Od reformace po jámu od pumy
 
„Zprávy od Boha, výlučně do ucha.“ Vícedílný text a video Alexandra Klugeho propojuje „umírněný ikonoklasmus“ z dob Martina Luthera s modernou. Jedná se o jediné dílo v rámci festivalu #LutherLenin, kde diváci spatří obrazy a slova, ale nic neuslyší. Kluge zde provádí dekonstrukci a rekontextualizaci historických scén a citátů a volí opačnou cestu než Luther, pro kterého obrazy a činy patřily k pozemským dílům, zatímco pouze vyslyšená slova umožňovala navázat spojení s Boží milostí. Setkáváme se zde s Janem Husem na kostnickém koncilu, středověké trestní soudní pravomoci, vidíme Luthera v mnišské cele, vojáky v první světové válce a cely v bývalém východoněmeckém vězení v Lutherově městě, Wittenbergu, pro které tato inscenace původně vznikla.
 
(tříkanálová video instalace, 20 min, v němčině s českými titulky)
 
Alexander Kluge je právník, sociolog, spisovatel, tvůrce filmů a televizní producent a patří k nejdůležitějším uměleckým politickým hlasům v Německu. Jeho literární a filmová díla rafinovaně interpretují historická období a dávají prostoupit novým významům. V 60. letech byl jedním ze spoluzakladatelů německého autorského filmu. Jeho hraná „kulturní okénka“ z konce 80. let na soukromých televizních stanicích, s textovou a obrazovou montáží, a jejich hravé mísení faktů a fikce anticipovalo hlavní vývojové proudy na internetu a sociálních médiích.
 
CreWcollective (režie: Jan Horák a Roman Štětina)
Kancelář opožděného zpravodaje
 
Mezi rozhlasovými programy budou herci a umělci z CreWcollective spontánně reagovat na teze, myšlenky a střety ideí, které byly zachyceny, odposlechnuty, přepsány a zaznamenány během předchozích programů. Nadcházející interpretace živých akcí jsou pokusem o překlad a zároveň zpětnou vazbu zvukových zpráv rozhlasového vysílání pomocí fyzické akce v co nejkratším čase.
 
CreWcollective je volné umělecké sdružení systematicky propojující umělce z různých oborů, pracující důsledně v nečekaných a experimentálních formách někde mezi divadlem a vizuálním uměním. Jejími členy jsou Jan Bárta, Kateřina Dietzová, Jakub Hradilek, Eva Šusová a mnoho dalších spolupracovníků.
 
Roman Štětina je vizuální umělec, který se ve své tvorbě zabývá médiem rozhlasu. Jeho profilovým tématem je rozhlasové studio. Ve svých instalacích pomocí videa, objektů a zvuku ukazuje, jak smyslová zkušenost může zmást dojem z toho, co člověk skutečně vidí.
 
Jan Horák je dramaturg, režisér a umělecký ředitel Studia Hrdinů; důsledný prosazovatel současného divadla na rozhraní jazykově náročné literatury, stylizovaného expresivního herectví, osobitého režisérského divadla s důrazem na působivé jevištní obrazy. To vše přetavené do surových či jindy vysoce estetizovaných projevů hereckého a performančního divadla.
 
Performěři a přátelé Studia Hrdinů (režie: Jan Horák)
12hodinové čtení manifestů
 
Co mají společného texty Marka Zuckerberga, V.I.Lenina nebo slavné Lutherovy teologické teze? Dvanácti hodinové čtení textů, které se pokouší odpovědět na nejpalčivější otázky dob, ve kterých byly napsány. Jejich autoři se, adekvátně ke kontextu do kterého byli zrozeni, snaží navrhnout návod, co by se mělo dělat. Jak by se měla společnost změnit, jestliže její základy jsou postaveny na nespravedlivých základech, lživé morálce či technologické nedostatečnosti? Návrhem může být pobídka k revoluci, nápravě či adaptaci.

(Česky, německy, anglicky, rusky, 12 hodin, performance se stěhuje po celém prostoru)
 
Čtou performerky z okruhu Studia Hrdinů: Sára Arnsteinová, Denisa Barešová, Jindřiška Dudziaková, Anne Francoise Joseph, Magdalena Kuntová, Barbora Kupková, Veronika Lapková, Sára Märcová, Anna Peřinová, Kristýna Šefčíková, Daniela Šišková, Kateřina Zapletalová.

 

Zpět