Dálkkádaga rievdan Jakutias “Luondu lea heaitán luohttimis midjiide”

Bohccot eanandálus Aldana rieggás, Jakutias
Borramuša gávdnan lea ain váddásat: bohccot eanandálus Aldana rieggás, Jakutias. | Govva (detállja): picture alliance © Artyom Geodakyan/TASS/dpa

Jávrrit galbmojit maŋŋá, guliid mearri unnu ja jiekŋasat suddet: Jakutias dálkkádaga rievdan ii leat guhkit teorehtalaš doaba. Maid čálli Vjačeslav Šadrin muitala, ahte oktavuohta olbmo ja luonddu gaskkohagaid hedjona.

Vjačeslav Šadrin bokte

Dálkkádaga rievdamis hupmet máŋga, ja stuorámus oassi logu atná temperatuvrra loktaneamis. Stuorimus temperatuvrra rievdadusat leat Kolyma njálmmádaga regiovnnas (virggálaš statistihka mielde temperatuvra lea geavvan maŋimuš 20 jagis 5,8 gráda), muhto álgoalbmogat, guđet orrot dáppe, čoahkkanit juosat earái.

Dehálaččamus ášši, mii váikkuha davviálbmogiid árbevirolaš eallinvuohkái lea dálki. Jur son dovdá masa bohccot mannet láiddomiidda ja gos olbmot galget gohttet, goas, gos ja masa gihcit, lottit ja guolit lihkket, mo sii meannudit. Čuohtejagiid aiggi davviálbmogat leat čohkken árbevirolaš dieđu, man vehkiin sii nákcejedje ceavzit ravddamuš diliin. Mannan jagiid dálkkádaga jođánis rievdan, mii lea bahonan earáid rievdamiid čuovvumuššan, lea fuopmášahtti hástalus álgoálbmogiidda. Sii eai goitge velá nákce evalueret riekta dáhpáhusaid viidodaga, iige sis leat nohkka siskkáldas resurssat heiveheapmái.

Davvin olbmot geavahit ain árbevirolaš lágit dárkot ja einnostit beaivválaš, áigodaga ja guhkesáigásaš dálkki. Čuohtejagiid aiggi sidjiide gullet násttiid, mánu, beaivváža, almmi dárkon, muohttaga ja biekka dovdan. Maid elliid geavahus, šattuid ja oami rupmaha dilli jna. sáhttet muitalit ollu dasa, gii ipmirda dan "giela". Erenoamáš rolla leai vuoiŋŋalaš láhttenvugiin, ee. nieguin, noahkumiin ja šamánaid einnosteamis. Árbevirolaš diehtu dálkkis nuppástuvvá, ja mannan áigi mearkkat eai leat šat duohta. Vuorrasiid mielde einnosteamis, áinnas guhkes áiggi einnosteamis, lea šattan measta veadjemeahttumin. Okta vuoras muitalii jur nu: "Luondu lea heaitán luohttimis midjiide". Muhto badjedilli, meahcce- ja guollebivddu menestupmi čuožžu návccas einnostit dálkki. Dál dát lea hui váigat.

Jávrriid ja jogaid rievdamat leat čalbmosepmosat

Dálkkádaga ja luonddu spiehkkasemiid lassáneapmi (arvvit ja dulvvit, jaŋádagat ja buollimat, fáhkkes stoarpmat ain lassánit) sihke ceakkus šaŋa rievdadusat (liegganan ja arvvit dálvet, borggat ja muohtastoarpmat geassit jna.) fuolasuhtte earenoamážit. Buot dát váikkuha árbevirolaš ealáhusaide: boazodollui,

meahcce- ja guollebivdui. 2010-2019 Kolyma áldásis lei čieža jagi, goas lei hui ollu muohta, mii váddudii láiddomiid válljema. Muhto stáđismeahttun áiggi oaivehástalus lea uhkiid, mat čuhcet álgoálbmogiid eallimii, lassáneapmi. Min mielas luondu lea jearggalaš ja buohkain lea čilgehus. Min vuorrasat muitalit: "Jáhkehahtti luondu mávssaha midjiide (buot olbmuide). Mii gieđahallat dán beare áŋgirit".

Measta buohkat fuomášit birastahtti eatnamiid rievdadusat. Okta badjeolmmoš govvida, mii dáhpáhuvvá: "Mii dárkot dálkki ja fuobmát rievdadusat. Jávrrit dulvadit. Unna jogažat šaddet. Lean beaškkehan dovdameahttun šattuide láiddomiin. Duoddaris dál lea hui ollu dorrisieđgamiestagat. Mii boldet daid sajušdolain. Go mun ledjen mánná, mii galggaimet ohcat daid guhkit. Dánáigge dat leat ollu. Jogaide álge almmustuvvat ođđa guollešlájat. Ovdalaš, go mii vánddardeimmet bohccuiguin, mii lihkaimet daviide meara gáddái hihtásit. Dál mii besset dasa hui fargga, goas bohccuid heađuštit čuoikkat. Mii oaidnit ođđa rávnnjit ja hui váhá mearrajieŋa. Bissovaš dálkki rievdadusaid dihte lea hui váigat oažžut nohkka borramuša, bohccuid beassanvuohta jávrriide ja gálduide boradit lea dál problemáhtalaš". Juo dál boazoláiddomiid areála lea unnon 30%, man lea dagahan miestagiid viiddes bahkken jeahkála guovlluide vuolle-Kolyma duoddariin.

Jogaid ja jávrriid rievdadusat leat dál muitalus oidnosat. Jieŋavuolgama áigi ja buot deaŧaleamos, jogaid galbmonáigi leat sirdásan báljo. Regiovnnas dulvvit leat lassánan, jogaid rávdnji lea givron, mii lea jođihan dasa, ahte gáttiid erošuvdna lea lassánan. Muhto dát ii dáhpáhuva dušše rávnnji geažil, muhto maid stuorimus oassin agálaš duolu suddama geažil. Ja dat lea stuora várra, goas measta buot min gilit leat gáttiiguin.

Mannan jagiid dáppe-olbmot leat logu atnán nubbi váras: vuordda lea, ahte ealuid, mat leat jápmán dávderohttui, ja olbmuid, geat leat jápmán rohttui ja bohkkui, dološ hávddiid duššada čáhci. Dat uhkki ii lea šat dušše hypotesa, muhto duođas. Dán lassin diđošteaddjit hállet vejolašvuođa birra boktit mikrobat, mat ledje galbmon 20-30 duhát jagi áigi (laboratoriaeissemearkkat juo lea máilmmis). Muhto dat lea máŧolaš várras olles olmmošsohkii, goas dalle dat mikrobat sáhttet leavvat bárbmolottiiguin máilmmi birra ja dagahit earálágan mutašuvnnaid.

Vuolle-Kolyma vuorrasiid mielde, eana láktá ja "vuodju". Dán geažil jávrrit álge jávkat, dat njulgestaga golget jogaide suddamiid mielde. Dan čuovvumuššan máŋggat olbmot leat láhppán sin guollesajit. Dát maid boahtá agálaš duolu suddamis.

Dálvvas “eallima geainnut” leat bahá


Guollebivdit váidalit ain eambbo, ahte guolit leat jávkan. Sii stellejit sin fierpmit seamma sajiide áigái, muhto sálaš ii boađe. Dutkit čilgejit, ahte guolit vulge cogiin čázi fámolaš liegganeami čuovvumuššan ja manne čieŋalvuhtii. Maid guliid

johtoáigi lea muhttán. Dán artihkkala čállima áigin riŋgejedje munnje olbmot mu ruoktogilis, Nelemnojes, mii lea Kolyma oalgejoga gáttis, ja muitaledje, ahte sii leat suorganan, ahte johka ii lean vel galbmon. Mađi maŋŋái johka galbmo, dađi unnit guolit mii leat dikšon, dasgo dán áiggin mii bilket ja ráhkadit gulliid vuolahasaid (stroganina), mii lea dávjjimus borramuš. Skábmamánu gaskamuddui guolit leat juo mannan, nu ahte olbmot šaddet mannat asehis jieŋa ala ja riskeret. Ja dát leat maid dálkkádaga rievdama hástalusat.

Agálaš duolu suddan dagaha stuoris vahága dáláš infrastruktuvrii: girdišiljut eai doaimma, viesut álget gáhččat stoalpovuođuid gievrras suddama geažil, geaidnolavttaid ja fápmonjunnošiid gollan lea šaddan fámolaččat. Easkká lihkohisvuohta, mii dagahii 20 000 tonna dieselboaldámuša golgan Taimyra njárggas, vuosehii dán áitaga viidodaga buot árktalaš regiovdnii.

Dáppe-olbmot leat fuolas geainnuid duššamis. Davvin stuorámus oassi geainnuin leat áigodatgeainnut, dušše dálvet leat stáđuhis dálvegeainnut. Muhto dál nuppe dáfus eananvuođđu álo "vázzá" agálaš duolu suddama čuovvumuššan, nu ahte geaidnu álgá "bárustit". Nuppe dáfus, dál dálvegeainnut álget doaibmat okta-guokte mánotbaji maŋŋá ja mannet gitta okta mánotbaji ovdal. Dát boahtá dás, ahte čakčat jávrriid, jogaid ja eanuid jiekŋa lea guhkit asehis ja giđđat muohta álgá suddat fámolaččat juo njukčamánu loahpas. Dán čuovvumuššan dálvegeainnut doibmet dušše 2-3 mánotbaji dábálaš 5-6 mánotbaji sadjái. Dát váikkuha stuorrát báikkálaš orruid eallimii, goas buot: geađgekoalla, dieselboaldámuš fápmorusttegiidda, boaldámušat ja vuoiddadusávdnasat johtolaga várte, ja ovdal buot borramuš bohtet daid "eallima geainnuid" mielde.

Dáppe-olbmot leat fuolas das, ahte industriija storbme sin eatnamiid. Sii jáhkket, ahte agálaš duolu suddama čuovvumuššan minerálat leat vel buoret oažžunsajis. Dát jođiha dása, ahte vel eambbo eatnamiid ii šat leat árbevirolaš luondodivššus. Dát dáhpáhuvvá ii dušše njuolgga, muhto maid eahpenjuolgga. Prošeavttaid infrastruktuvra — geainnut, elrávdnji-linnját, ruodja jna. — váikkuha duođalaččat ealli birrasii. Nubbi dahkki lea birrasa billašupmi. Juste dát lea dálkkádaga rievdama buot dehálaččamus hástalus máŋggaid álgoálbmogiid áirasiid mielde. Okta davvivuorrasiin dajai: "Mii leat orron dáppe duháhat jagit, ollu lea muhtton, muhto maid máddarat gávdne álo geainnu olggos. Muhto mii eat nákce ceavzit, juos main ii leat eanan".

Danne dálkkádaga rievdan maid álbmogiidda ii leat juogalágan teorehtalaš ájáhus teorehtalaš boahtteáiggi birra, muhto duođas áitta maid leahkái odne.