Eko kolonialisma Ođđa áigásaš áitagat álgoálbmogiidda

Ráinnas energiija ii leat seammá go ehtalaš energiija.
Ráinnas energiija ii leat seammá go ehtalaš energiija. | Govva (detállja): Hinrich Bäsemann © picture alliance

​Jus neahtas ozat “ruoná kolonialismma” dahje “eko kolonialismma”, de gávnnašit oalle ollu varas ovdamearkkaid go álgoálbmogat ja eará álbmogat hearkkes dilis rahčet doalahit iežaset eatnamiid. Oažžu vissásit dadjat ahte riiddut eatnamiid alde ii leat mihkkege ođas álgoálbmogiidda – eananriiddut soitet leat áidna mii álgoálbmogiin lea oktasaš. Muhto dán áiggis go lea dálkkádatkriisa, de lea ođđa lágan eananriidu čuožžilan mii áitá álgoálbmogiid eallinláibbi, kultuvrra ja boahtteáiggi birgejumi. 

Petra Laiti bokte

Eananriiddut ja eanannákkut leat álgoálggus vuolgán das go kolonistastáhtat leat rievidan stivrenfámu  eanangeavaheami ja eananvuoigatvuođaid badjel guovllu álgoálbmogiin. Historjjálaččat ii sáhte álgoálbmothálddašeapmi dohkkehuvvot ahte nu dáhpáhuvai eai ge kolonialistastáhtat sáhte biehttalit dan. Go álgoálbmogat miehtá máilmmi bákkuin fárrehuvvojedje ja assimilerejuvvojedje ja dulbmojuvvojedje, de kolonistastáhtat válde fámuin álgoálbmogiid eatnamiid, eatnamiid gos álgoálbmogat ledje eallán duháhiid jagiid. Otná dan beaivvi de gohčodit álgoálbmogat dieid eatnamiid “suola eatnamat” mii lea áibbas riekta. 

Ođđaáigásaš eananriiddut ja álgoálbmogat 

Olbmot geat eai dovdda álgoálbmot áššiid, soaitá sin mielas leat issoras gullat ahte odne ain leat álgoálbmogat ja kolonisttat riidaleamen eatnamiid alde vearjjuiguin. Okta dovddus dálá riidu lea Dakota Access Pipeline, riidu oljobohcci njulget Davvi-Dakotas (Amerihkás). De 2016 mearridedje ahte Dakota Access Pipeline galgá sirdit nu ahte manná Standing Rock, Sioux reserváhta lahka. Čearda vuosttildii oljobohcci go balle ahte oljobohcci nuoskkida čázi diein guovlluin. Vuostálastin viidánii nu ahte šattai máilmmiviidosaš, vuostálastit ceggejedje vuosttildanleairra Davvi-Dakotai. Riektehálddašeaddjit ja vuosttildeaddjit šadde eanet ja eanet gazzalaga ja loahpas de politiijat ja militeara manne fámuin miellačájeheddjiid vuostá. Sosiála mediat čájehedje veahkaválddálašvuođaid mat dahkkojedje čearddaid vuostá ja millijovnnaid mielde olbmot besse oaidnit daid, ja čearddat ožžo doarjaga ja solidaritehta álgoálbmogiin miehtá máilmmi. 

Standing Rocks dáhpáhusat čájehedje ođđaáigásaš ovdamearkka das maid dábálaš olbmot leat jurddašan álgoálbmogiid birra: suodjalit eatnamiid ja čázadagaid vai industriija ii nuoskkit iežas doaimmaiguin. Dálkkádatkriisa lea rievdadan min máilmmioainnu, nu lea dat maid rievdadan min oainnu dasa mii lea dan árvosaš ahte gánnáha áŋgiruššat dan ovddas. Mii diehtit dál juo makkár ealáhusaid mii fertet bidjat eret boahttevaš jagiid jus min planehta galgá leat oruhahtti. Energiija ja infrastruktuvra dego Dakota Access Pipeline gullet ovddeš áigái. Lea jáhkkimis ahte ráinnas, ođasmahtti energiija gáldut leat dál mielde jorgalit, ii ge dušše unnidit nuoskkideame, muhto maiddái álgit buvttadit energiija ehtalaš vuogi mielde. Muhto lea leamašan ovdáneapmi maŋemus jagiid mii lea vuorjašuhtti álgoálbmogiid ektui geat leat hearkkit buot eatnamiid maid masset, vealttakeahttá masa. 

Sámiid rahčamušat biegga el-rávnnji vuostá 

Biegga el-rávdnji orru áibbas buorre čoavddus energiijagálduide árktalaš guovlluin. Dat doibmet polára seavdnjadasas gos ii leat beaivečuovga. Dat eai dárbbaš giddejuvvon guovlluid, eallit sáhttet vánddardit doppe nu go ovdal. Lassin de ráhkaduvvo en-rávdnji gálduin mat ieža ođasmahttet iežaset, ráinnas energiija maid álgoálbmogat duođai dárbbašit suodjalit biologalaš máŋggatvuođa mii unnu sin eatnamiin. Muhto sámit lea vásihan sevdnjes beali dien industriijas.  

Sámi eatnamat lea viidát, nanu guovllut gos luondu lea hui hearki. Boazodoallu, deháleamos eallinláibi sámi kultuvrii, gáibida viiddis eatnamiid go boazu jahkodagaid mielde vánddarda árktalaš guovllus. Ávdinguovllut leat stuorrát, luottat unnán ja guhkit gaskkat. Jus galggašii hukset ollu bieggaturbiinnaid sámi eatnamiidda, de fertešii hukset infrastruktuvrra turbiinnaid váras. Luottaid, el-rávdnjái linjjáid, gaskaboddosaš ássanvisttiid bargiide geat barget bieggarusttegiiguin ja nie ain. Diet juo billistivččii hearkkes eatnamiid ovdal go bieggamillot bohtet atnui. Muhto dat mii vuorjá sámiid eanemusat, leat dutkanbohtosat mat čájehit ahte bohccot ballet bieggamilluin ja garvet daid, earenoamážit guottetáiggi. De ii mávsse maidege ahte bieggamillot biddjojit guovlluide mat eai leat gildojuvvon guovllut go bohccot garvet goit ge dieid guovlluid ja bohccot de šaddet baskkibut guovllut, dat de dagaha ahte šaddá garraset dilli biologalaš máŋggatvuhtii go eanan gáržu. 

Jus stuora bieggapárka billista olles álgoálbmotservodaga ja rievida sis eallinláibbi, sáhttá go de gohčodit ahte lea doallevaš, ráinnas dahje ehtalaš?

De lea gažaldat mearridanfámus. Sámit eai leat dábálaččat beassan fárrui go mearrádusat dahkkojit sámieatnamiid badjel, ja sámit leat dávjá ferten rahčat garrasit oažžut eiseváldiid váldit vuhtii álgoálbmoga vuoigatvuođa iešmearrideapmái. Vaikko sámiin lea formála sajádat Davviriikkain, de lea sámiin liikká ráddjejuvvon maid besset dahkat iežaset áššiiguin. Dávjá leat sámit ferten geavahit ráfálaš vuosttildemiid vai sin jietna gullo. 

Bieggapárkkat orrot šaddan okta dain stuorámus eananriidduin maid sámit leat vásihan maŋemus jagiid. Earenoamážit Norga lea álgán hukset ollu bieggapárkkaid nannamii, juoga mii lea dagahan ahte sámit lea vuosttildan ja vel loahpas mannan riektái doalahit iežaset vuoigatvuođaid. Dáid báliid galget guokte ášši riektái. Diet garra vuoigatvuođa rahčamat leat durddidan dieid mahkáš doallevaš ovdánanprojeavttaid go divvot gažaldagaid: Gean váras diet projeavttat huksejuvvojit? Jus stuora bieggapárka billista olles álgoálbmotservodaga ja rievida sis eallinláibbi, sáhttá go de gohčodit ahte lea doallevaš, ráinnas dahje ehtalaš? Álgoálbmogat čuoččuhit diehttelas ahte ii sáhte. 

Ráinnas energiija ii mávsse seamma go ahte lea ehtalaš energiija 

Sámit leat ealli, vuoigŋi álgoálbmot geat dál vásihit dan ođđa eko-kolonialismma báru mii ávkkástallá álgoálbmogiid eatnamiid doallevaš energiija háhkat. Guovddáš ašši lea ahte álgoálbmogiin rievidit eallinláibbi vai nákcejit doalahit eallinláibbi ja geavahandábiid almmolašvuhtii. Áigi čájeha šaddá go diet dáhpin globálalaččat, muhto Davviriikkat gal eai leat čájehan buori ovdamearkka dás. Jus diekkár jođiheapmi galgá háhkat doallevaš energiija, de gal álgoálbmogat miehtá máilmmi fertejit vuosttildit vel garraseappot boahttevaš jagiid.