Kultura

Krusta z bahna

Der Ungeheuer sei Schwester

Jazzmetalová skupina „Der Ungeheuer sei Schwester“

Der Ungeheuer sei Schwester

"Der Ungeheuer sei Schwester" v plném obsazení. © Der Ungeheuer sei Schwester

Před třemi lety zazvonil u kontrabasisty Jense Petzolda telefon. Jednalo se o žádost z norimberského klubu MUZclub. Pořadatel naléhavě sháněl pro koncert ještě jednu předkapelu. Petzold, který žije v Norimberku a vystudoval tamější Vysokou školu múzických umění, dlouho neváhal a řekl, že to není žádný problém a že má kapelu. Byla to zřejmá lež. A začátek kapely Der Ungeheuer sei Schwester (Netvor je sestra).

Toto trio se zrodilo po dvou zkouškách bezprostředně před prvním koncertem. Petzold bleskově kvůli tomu svolal svého spolužáka, bubeníka Tobiase Birkeho a kamaráda, kytaristu a zpěváka Krabata, občanským jménem Sebastiana Müllera, který tehdy jezdil se svou one-man show. Od té doby tito tři kombinují hrubý metalový zpěv s franckým nářečím, složitými jazzovými rytmy a bizarními převleky. Takto vystupují tito hudebníci například ve wrestlingových maskách, ochranném latexovém oblečení, blikajících turbanech nebo astronautských kostýmech. Občas se navíc jeden z kamarádů kapely jako „zvláštní host“ postará se svou taneční vložkou a zpěvem o dodatečnou zábavu.

Der Ungeheuer sei Schwester

Alexander Neubauer se stará jako speciální host svými tanečními kreacemi a zpěvem o další obveselení. © Der Ungeheuer sei Schwester

Spontánní duch prvních okamžiků přetrval i po třiceti vystoupeních – na svých posledních koncertech skupina nahradila své kostýmy blátem. „V poslední době pracujeme hodně s blátem,“ říká Petzold. „Buď se potřeme blátem, které najdeme na místě, nebo máme s sebou svou léčivou hlínu ze Smrčin. Po smíchání s vodou si takto můžeme vyrobit svou vlastní krustu.“

Projev pocty a parodie zároveň

K tomu metalová řežba a spousty řevu: Pro mnohé návštěvníky koncertu je zvuk této francké kapely poněkud drsný. „Lidé jsou většinou rozpačití, dívají se na nás s vykulenýma očima a nevědí co si s tím počít,“ říká Petzold. „Jasně že hrajeme i na místech, kde je publikum velice náročné. Avšak minulý rok jsme vystupovali na festivalu Umsonst in Draußen v Drážďanech a lidé s námi naprosto nepočítali. Nebyli schopní slova.“

„Der Ungeheuer sei Schwester“ hrají „Schlachtschüssel“. Alexander Neubauer jako speciální host přebírá úlohu frontmana v plynové masce.

Přitom cílem skupiny Der Ungeheuer sei Schwester není v žádném případě úmysl šokovat a provokovat. Skrz hlasité a divoké vystoupení problikává inteligentní a hudebně náročná variace metalových mýtů, které jsou poctou a parodií zároveň.

„Naším konceptem je propojení humoru s určitou vážností. Musí to být upřímné a nikoliv strojené,“ říká Petzold. „Rádi posloucháme metal, například Sepulturu a Panteru, ale co nás na metalové scéně vždy bavilo, byly ty neuvěřitelně vážné a přehnané postavy, které si myslí, že musejí šířit své poselství.“

Der Ungeheuer sei Schwester

„Naším konceptem je propojení humoru s určitou vážností". © Der Ungeheuer sei Schwester

Nepravidelné rytmy se „sedláckou baštou“

Der Ungeheuer sei Schwester se odlišuje od ostatních svými franckými texty, které jsou vším jen ne míněné smrtelně vážně a dogmaticky. Lze si všimnout radosti, kterou má zpěvák Krabat při skládání, jenž je ve „skutečném“ životě stavebním dělníkem. Jejich francké texty zčásti zabíhají i do dadaismu. Pro Nefranky jsou vzhledem k líné povaze tohoto dialektu těžké až nemožně srozumitelné. Stejně jako text k nejnovější skladbě „Kulln hulln", ve spisovné němčině: „Kohlen holen“ (Nanosit uhlí). Píseň pojednává o ďáblovi, který je naštvaný, protože se v pekle ochlazuje. Jeho babička totiž zapomněla nanosit uhlí.

Der Deifl macht a Gsichd - wos ´ner lous wos ´ner lous?
Ďábel dělá obličeje – co se děje, co se děje?

Sei Großmuddä hod vergessn dei Kulln zum hulln - etz werd´s kold etz werd´s kold ...
Bába jeho zapomněla nanosit mu uhlí. Teď bude chladno, teď bude zima...

Ich sooch der doch scho seid hunderd Joar, dass dou herund ned vo allaa haaß werd ...
Už ti říkám po staletí, že se tu samo od sebe neoteplí ...

Doch nix bassierd - es werd blouß gred, gred, gred ...
Ale nic se neděje – jen se žvaní, žvaní, žvaní ...

Další hity kapely se nazývají „Schlachtschüssel“ (Zabíjačková mísa), francká verze hymny Black Sabbath War Pigs nebo Bismarck, v níž se přivolává apokalypsa slovy: „Erschd wenn der Bismarg den letzten Hering gfressn hod, dann werd mer sehng, dass die Krankenkassa leer ist!“ (Teprve až Bismarck sežere posledního slanečka, pak zjistíme, že je nemocenská pokladna prázdná!)

Der Ungeheuer sei Schwester

Kotrabasista Jens Petzold. © Der Ungeheuer sei Schwester

Na zvuku kapely je slyšet, že v ní hrají dva školení jazzmani. To se odráží také ve zkouškách: Der Ungeheuer sei Schwester zkoušejí efektivně a velmi potichu, což by člověk neočekával vzhledem k hlasitosti jejich živé produkce. „Sem pronikají naše jazzové základy, to se zkrátka naučíte,“ říká Petzold. A ty také slyšíte. „To, co děláme, je dost svérázné. Náš ideál je vlastně poměrně dost komplikovaný, liché rytmy, nesnadno hratelné věci, takže i hudebně velká výzva.“

K tomu se přidá pak to, co Petzold nazývá „sedláckou baštou“: Metallicou inspirované pasáže, prvky lidové hudby, těžkopádné a triviální obraty. Kapela přitom časem moc neplýtvá: většina písní je velmi krátkých. „Často bohatě stačí jedna, dvě minuty, aby jste se dostali k jádru věci. Pak je řečeno, co jste chtěli, a hned se pokračuje další skladbou.“

Der Ungeheuer sei Schwester

„V poslední době pracujeme hodně s blátem". © Der Ungeheuer sei Schwester

Der Ungeheuer sei Schwester zatím žádnou vlastní desku nemají. Na jejich profilové stránce na myspace (viz níže) se ale můžete dozvědět o jejich nejbližších vystoupeních.

Sarah Borufka
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
srpen 2012
odkazy k tématu

Další články k tématu

Štěstí, to je každýho povinnost
Biomasha, královna české slam poetry, člověk se srdcem na dlani. Má obrovskou touhu něco sdělit a má to štěstí, že většinou má co sdělit.

Brno není New York
Brněnské zpěvačky Adéla a Zuzana, které si říkají Čokovoko, to se svým „mluveným slovem“ umí pořádně rozjet. Jako svoji přednost uvádí to, že nejsou hudebně talentované.

Každá řeč je naší vlastní
Alternativní kapela DVA je pozoruhodná nejen hudebně, ale také jazykově: používají totiž vymyšlená slova. Videoreportáž o tom, jak DVA přichází na vlastní řeč a jak znějí naživo.

Akne auf der Stirn
Akne auf der Stirn je kapela z Olomouce. Stejně jako se nenechá vyrovnaný člověk rozhodit nějakou tou vyrážkou, jde i tahle skupina s převzatými písněmi a nástrojovým obsazením violoncello, kytara a xylofon bezstarostně za svým.

Krusta z bahna
Norimberská skupina Der Ungeheuer sei Schwester kombinuje hrubý metalový zpěv s franckým nářečím, složitýmí jazzovými rytmy a bizarními převleky.

Koifest
Koifest je festival špatných kapel a oslava všeho špatného vůbec. Přihlásit se a vystoupit může kdokoliv. Stačí mít dostatek odvahy, smyslu pro humor a kreativního ducha.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...