Läppli – švýcarský Švejk

Foto (Ausschnitt): forthandfifteen, CC BY 2.0Illustration: © Martina Hamouzová
Voják Läppli je švýcarskou verzí dobrého vojáka Švejka. Ilustrace: © Martina Hamouzová

Ve filmu „HD-Soldat Läppli“ („Vojenský sluha Läppli“) představil herec Alfred Rasser v roce 1959 na plátně svou švýcarskou verzi dobrého vojáka Švejka a zaznamenal tím do té doby největší úspěch švýcarského filmu. Rasser se přitom nápadně podobal českému originálu a dokázal, že Švejk budí smích také jako Läppli. Možná, že švýcarská adaptace je dokonce humornější – ale zato nejde tak do hloubky jako český originál.

Osudy dobrého vojáka Švejka (1921-23, německy Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk) spisovatele Jaroslava Haška jsou jedno z nejúspěšnějších a zároveň i nejdiskutovanějších děl české literatury. Tento román bohémského pražského spisovatele vyvolal ohlas nejen v Československé republice, ale stal se populárním i za hranicemi této země. Hans Reimann, Max Brod, Erwin Piscator a Bertold Brecht pak napsali německé jevištní verze. Prostřednictvím Alfreda Rassera se tento námět dostal nakonec i do prostředí švýcarské kultury.

Už v roce 1923, v pouhých šestnácti letech, si Alfred Rasser vymyslel dětskou, naivní, prostou, a přece šťastnou divadelní postavu, kterou nazval Seppli a později Läppli. Tato postava se v Rasserových vystoupeních objevovala opakovaně. Největší úspěch mu však začala přinášet až od roku 1945, kdy ji spojil s postavou Švejka.

Z rakousko-uherského Švejka se stal švýcarský Läppli

Theophil Läppli narukuje v roce 1939 do švýcarské armády. Přes psychiatrii a nemocniční oddělení se dostane k pomocné službě (německy „Hilfsdienst“, zkráceně „HD“, proto název HD-Soldat Läppli, tedy Vojenský sluha Läppli). Läppli je přidělen k nadporučíku Clermontovi jako ordonanc neboli vojenský sluha. Když má Läppli přinést tajný milostný dopis Clermontově vyvolené, dojde ke skandálu a Läppli a Clermont jsou přeloženi na jiné místo. Ve vlaku na cestě do nového působiště se musí Läppli v půli cesty u přednosty stanice zodpovídat za to, že zatáhnul za záchrannou brzdu. Zatímco Läppli celou lapálii vysvětluje, vlak mu ujede. Vzhledem k tomu, že u sebe nemá peníze ani doklady, vydává se do nového stanoviště své jednotky pěšky. Po delším bloudění se konečně dostane ke své rotě a úřaduje pak jako nemotorný telefonista a své nadřízené málem připraví o rozum. Vojenské cvičení, které má nařízené za trest (viz video), se však mine svým účinkem. Läppliho věčný úsměšek, nevinný pohled a nekonečné žvanění jsou silnější než velitelská moc a přísnost všech důstojníků.

Děj českého originálu se odehrává v habsburské monarchii za první světové války. Alfred Rasser z něj udělal příběh švýcarského vojenského sluhy za druhé světové války. Kdo zná Haškovu předlohu, tomu bude výše uvedené líčení obsahu švýcarského filmu HD-Soldat Läppli silně připomínat scény z českého Švejka. Velká část scén je totiž převzata z originálu. Některé anekdoty a textové pasáže jsou dokonce převzaty úplně doslovně. Rasser pouze nahrazuje původní osobní a místní jména jmény švýcarskými. Z Karlova náměstí je ve švýcarské verzi Schützenmattpark a z nadporučíka Makovce je Oberleutnant Hasenfratz. Švejkovo bloudění, které je v českém originálu označováno jako „Švejkova budějovická anabáze“ a vede z Tábora přes Putim a Písek do Českých Budějovic, vede u Läppliho ze švýcarského Delémontu přes Moutier a Laufen do Porrentruy.

Kvůli přizpůsobení české předlohy švýcarskému kontextu a publiku musel Rasser dělat podstatné změny. Začínají u hlavní postavy: zatímco u českého Švejka člověk nikdy neví, jestli je hloupý a naivní, nebo naopak chytrý a záludný, u Läppliho téměř není pochyb, že žádné zlé úmysly nemá. Švejk bojuje proti nefunkčnímu státnímu útvaru, ve kterém se Češi cítí znevýhodněni. Läppli na druhé straně „pouze“ nenásilně bojuje proti militarismu ve Švýcarsku, a dělá to většinou pro zábavu vojáků ve svém okolí – a pro pobavení diváků. Politický rozměr původní předlohy zde ale chybí. Švýcarská adaptace má v sobě podstatně méně politické vyostřenosti než český originál. To se odráží i v jazyce. U Haška nacházíme například přímou řeč plnou urážek. Ve švýcarské verzi sice nadřízení Läpplimu také nadávají, ale oproti rázné vojenské mluvě používané Haškem, která je plná obligátních a zčásti i rasistických urážek, působí švýcarský film humorně a nevinně.

Läppli jako krotká varianta Švejka

Theophila Läppliho, který rozhodně nemá zlé úmysly, lze na rozdíl od Švejka, který neustále vede dvojsmyslné řeči a působí podezřele, považovat za „krotkou“ verzi originální postavy. Krotkost se však netýká pouze hlavní postavy, ale díla jako celku. Švýcarskému filmu chybí ve srovnání s originálem celá škála gradování napětí. U Švejka se nadává, uráží, chlastá, mlátí a umírá. U Läppliho naopak probíhají jednotlivé epizody mnohem umírněněji. Příkladem může být scéna, kdy je hlavní postava pověřena doručením dopisu:

Hlavní postava má na přání svého nadřízeného doručit tajný dopis ženě, která je zadaná. Švejk jde se svým přítelem Vodičkou k jedné Maďarce. Vodička nenávidí Uhersko, tedy Maďary. Nakonec dojde k obrovské bitce na ulici, kde Češi a Maďaři dají volný průchod své vzájemné nenávisti. Švýcarský Läppli se chystá se svým přítelem Myslinem doručit dopis Alici Brodbeck, která je také zadaná a žije s mužem z kantonu Ticino. Rasser v tomto případě nahradil Maďary italsky mluvícími obyvateli jihošvýcarského kantonu, které Myslin z duše nenávidí. Nakonec dojde u vchodu do domu ke konfrontaci, ale tu se podaří zvládnout velice kultivovaně. Je zobrazena dětsky výhružná mimika, ale žádný opravdový boj. Kromě Läppliho, Myslina a jednoho obyvatele Ticina už není do boje vtažen nikdo další. Scéna je ukončena tím, že vejde otec Alice Brodbeck, vysoký důstojník, který Läppliho a Myslina nechá zavřít do vězení, aniž by došlo k vážnější potyčce. Zatímco u Haška připomíná tato scéna pouliční bitku, u Rassera jde spíš hádku o bonbony.

Foto (Ausschnitt): fourthandfifteen, CC BY 2.0
Švejka ilustroval mimo jiné Josef Lada, čímž značně ovlivnil, jak si jej představujeme. Tady na dveřích jedné pražské hospody. Foto (výřez): fourthandfifteen, CC BY 2.0

Válka je daleko

A důsledky? Nadporučík Lukáš je spolu se Švejkem přeložen do Budějovic, kde se tvoří maršbatalion pro boj na frontě. Následky, které s sebou může toto přeložení nést, jsou zjevné a vyvolávají úzkost. Je evidentní, že oba přeložení budou vysláni na smrt. Švýcarský nadporučík Clermont a jeho sluha Läppli jsou oproti tomu přeloženi do Porrentruy pouze proto, aby už nemohli obtěžovat dceru vysokého důstojníka. Válka je daleko a strach z fronty a smrti, který je tak intenzivně přítomen ve Švejkovi, u Läppliho zcela chybí. Pohrozit službou na frontě totiž v neutrálním Švýcarsku za druhé světové války nefunguje, a proto se tu tento motiv neobjevuje. Válka zde sice tvoří pozadí pro děj, ale divák ji přesto téměř nevnímá. Přítomná je pouze armáda, její struktury a pravidla.

I přesto, že spousta použitých motivů je ochuzena o svoji naléhavost, fungoval a funguje Vojenský sluha Läppli ve Švýcarsku pokaždé skvěle jako nevinná vojenská satira, která se na rozdíl od českého originálu nevzpírala vůči státnímu útvaru, ale brojila proti militarismu a povýšenému chování některých důstojníků tím, že je zesměšňovala. Publikum bylo nadšené a film se stal nejen největším úspěchem herce Alfreda Rassera, ale i největším úspěchem tehdy ještě mladé švýcarské kinematografie.

Sebastian Wirz
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
říjen 2015

    Švejk ve filmu a v televizi

    Švýcarský herec a satirik Alfred Rasser spojil v roce 1945 postavu, kterou kdysi sám vytvořil, s postavou dobrého vojáka Švejka z románu českého spisovatele Jaroslava Haška a vytvořil z toho divadelní hru. Hra měla obrovský úspěch a divadelní sály byly zpočátku v Basileji a později v celém Švýcarsku vyprodané. Z peněz, které Rasser inkasoval, putovala značná část dědicům Jaroslava Haška do Prahy. V roce 1959 natočil Rasser na základě divadelní hry film, který se stal tehdy největším úspěchem švýcarské kinematografie.

    HD-Soldat Läppli (Vojenský sluha Läppli) není jediným filmovým zpracováním dobrého vojáka Švejka. Vedle několika českých filmových adaptací z 20. a 50. let vznikl také britský Švejk – film s názvem It Started at Midnight (známý také jako Schweik’s New Adventures) natočil český filmař Karel Lamač v roce 1943 po své emigraci do Velké Británie. Český název tohoto Lamačova filmu zní Švejk bourá Německo.

    Také v Německu vzniklo několik filmových adaptací Švejka (mimo jiné v roce 1960 s Heinzem Rühmannem v hlavní roli). V roce 1967 vznikl ve Finsku podle Haškova románu desetidílný televizní seriál s názvem Kunnon sotamies Svejkin seikkailuja. Existuje také animovaná britsko-ukrajinská verze Švejka, kterou v roce 2009 natočil režisér Robert Crombie (The Good Soldier Shweik).

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...