Tužme se!
Bydlím kousek od vinohradské sokolovny. Jednou jsem šla okolo a slyšela, jak učitel skupině studentů přednáší o tom, jak je to velkoryse pojatá budova a že se jedná o jednu z nejčistších pražských funkcionalistických staveb přelomu 30. a 40. let minulého století. Hned jsem se šla podívat dovnitř.
Budova TJ Sokol Vinohrady
Na svých webových stránkách se sokolovna pyšní tím, že díky rozloze vnitřních i venkovních prostor je největší sokolovnou na světě!
Budova vznikala od roku 1938, za války sloužila jako lazaret říšské branné moci a SS. Teprve pak byla svěřena do rukou Tělocvičné jednoty Sokol. Zatímco kdysi byl počet docházejících členů několik desítek tisíc, dnes je jich 1500. Sokolové se nadále nadšeně schází (tzv. Věrná garda) a už pilně trénují choreografii na Všesokolský slet, který se bude konat v roce 2018. Dodnes se tu cvičí, hrají míčové hry, tančí, plave nebo potí v sauně. Ve zdravém těle zdravý duch. Tamní atmosféru pro vás zachytil fotograf David Konečný.
Tužme se!
Ve vinohradské sokolovně o pohyb není nouze. Cvičí mladí i staří a zlepšují se v různých sportovních schopnostech dovednostech. Každopádně v sokolských hodinách se nadále nerezignuje na úvodní nástup a zvolání: „Na zdar!“ Sokolským heslem i ve 21. století nadále zůstává: Tužme se!
Sokolské cvičení
Zajímalo mě, jak se sokolské seniorky udržují v kondici. Pozoruhodné bylo nejen to, s jakou chutí cvičí, ale i playlist: cvičí se na čundrácké a jiné vypalovačky. Zazněla i pozoruhodná píseň Dědeček z Brd skupiny Vlakem na Dobříš, v níž se zpívalo o tom, že umřel dědeček a sám si předtím vykopal hrobeček, když ještě pytlačil.
