Rychleji, výš, dál

Tužme se!

Foto: © David KonečnýFoto: © David Konečný
Sokolským heslem i ve 21. století nadále zůstává: Tužme se! Foto: © David Konečný

Bydlím kousek od vinohradské sokolovny. Jednou jsem šla okolo a slyšela, jak učitel skupině studentů přednáší o tom, jak je to velkoryse pojatá budova a že se jedná o jednu z nejčistších pražských funkcionalistických staveb přelomu 30. a 40. let minulého století. Hned jsem se šla podívat dovnitř.

Budova TJ Sokol Vinohrady

Na svých webových stránkách se sokolovna pyšní tím, že díky rozloze vnitřních i venkovních prostor je největší sokolovnou na světě!

Budova vznikala od roku 1938, za války sloužila jako lazaret říšské branné moci a SS. Teprve pak byla svěřena do rukou Tělocvičné jednoty Sokol. Zatímco kdysi byl počet docházejících členů několik desítek tisíc, dnes je jich 1500. Sokolové se nadále nadšeně schází (tzv. Věrná garda) a už pilně trénují choreografii na Všesokolský slet, který se bude konat v roce 2018. Dodnes se tu cvičí, hrají míčové hry, tančí, plave nebo potí v sauně. Ve zdravém těle zdravý duch. Tamní atmosféru pro vás zachytil fotograf David Konečný.


Tužme se!

Ve vinohradské sokolovně o pohyb není nouze. Cvičí mladí i staří a zlepšují se v různých sportovních schopnostech dovednostech. Každopádně v sokolských hodinách se nadále nerezignuje na úvodní nástup a zvolání: „Na zdar!“ Sokolským heslem i ve 21. století nadále zůstává: Tužme se!


Sokolské cvičení

Zajímalo mě, jak se sokolské seniorky udržují v kondici. Pozoruhodné bylo nejen to, s jakou chutí cvičí, ale i playlist: cvičí se na čundrácké a jiné vypalovačky. Zazněla i pozoruhodná píseň Dědeček z Brd skupiny Vlakem na Dobříš, v níž se zpívalo o tom, že umřel dědeček a sám si předtím vykopal hrobeček, když ještě pytlačil.


Text: Tereza Semotamová
Fotky: David Konečný

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
květen 2016

    Sokol

    Sokol je označením českého tělovýchovného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

    Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy Fridricha Ludwiga Jahna. V letech 1867 – 1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a vletech 1868 – 1871 na podkladě antické kalokagathie českou tělocvičnou soustavu, kterou vydal v roce 1873 v díle „Základové tělocviku”. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa.

    zdroj: wikipedia

    Témata jádu

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...