Utopie

Těžba ve vesmíru

© Deep Space Industries
© Deep Space Industries

Namísto vykořisťování naší planety bychom mohli v budoucnosti těžit energii a suroviny z asteroidů nacházejících se blízko Země. V Silicon Valley a v Lucembursku jsou přesvědčeni o tom, že „space is the place“!

„Lidstvo nepřežije, pokud během příštích 1000 let nebude schopné opustit svou křehkou planetu Zemi.“ Této prognózy se odvážil astrofyzik Stephen Hawking v listopadu 2016. V každém případě se zdá, že ubývající zdroje, změna klimatu, ozbrojené konflikty, jaderné zbraně a pandemie vyvolávají stále naléhavější potřebu jednat.

Dokonce i kdybychom nevycházeli z toho, že lidstvo bude muset v příštích stoletích Zemi opustit – nespočívá snad budoucnost a zdraví naší planety právě i v tom, že zahrneme vesmír do našeho ekonomického konání a budeme přitom krok za krokem vytvářet základní předpoklady pro osídlení mimo naši planetu? Neulevilo by to naší Zemi, kdybychom se více dívali za hranice naší atmosféry?

Industrializace poslední frontier

Sagi Kfir, Foto: © Deep Space IndustriesVesmír jako místo pro výzkumné projekty, pro získávání zdrojů a energie, pro technologické využití a postupem času také jako prostor pro lidské osídlení – to je futuristická utopie, na které v Silicon Valley v sídle americké firmy Deep Space Industries (DSI) pracují už dnes. Sagi Kfir, vedoucí právního oddělení této firmy, sedí za psacím stolem ve svém slunném kalifornském bydlišti. Satelity nám umožňují technicky téměř bezchybný transatlantický rozhovor přes Skype. „Zdroje na Zemi jsou omezené a každý zásah do nich má nevyhnutelné účinky na mikroby, lidi, zvířata. Taková nebezpečí ve vesmíru neexistují,“ vysvětluje Sagi Kfir.

Od 50. let 20. století byl vesmír využíván pro tři oblasti – vojenské aktivity, vědecké vládní iniciativy a komerční satelity. Firma DSI však „industrializuje frontier“, jak se praví na jejích webových stránkách. Počítá s rostoucí vesmírnou ekonomikou (space economy). Cílem je zásobovat tuto ekonomiku neomezenou energií a zdroji a rozvíjet přitom technologie, aby bylo možné vytvořit „světlejší budoucnost pro celé lidstvo“.

Lucemburští vesmírní průkopníci

Takzvaný space mining neboli těžba surovin ve vesmíru, zejména na asteroidech, má do budoucna zajišťovat nerostné suroviny pro vesmírné aktivity přímo z vesmírných zdrojů. Asteroidy, kterých je jen v blízkosti Země přes 15.000, jsou bohaté především na jeden cenný a životně nezbytný zdroj – vodu (H2O). Tu lze zase štěpit na vodík (H), který je důležitým základem pro pohonné hmoty, a kyslík (O). „Dostat půl kila hmotnosti ze Země do vesmíru stojí kolem 10.000 dolarů. Namísto toho, abychom využívali zdroje ze Země a přepravovali je do vesmíru, budeme využívat zdroje, které se vyskytují přímo ve vesmíru, a neznečistíme tak Zemi,“ říká Sagi Kfir. Jde tedy o rozšiřování prostoru pro lidské aktivity a pro lidský život při co nejmenší ekologické zátěži – to zní jasně a logicky.

Prof. Mahulena Hofmann, Foto: © privatNepovede však naděje na životní prostor ve vesmíru v dlouhodobém horizontu k ledabylejšímu a rizikovějšímu chování člověka vůči planetě Zemi? A komu vlastně patří vesmír? Kdo ho smí užívat? Pracovní skupiny OSN se už zabývají budoucími právními předpisy pro přepravu po oběžných drahách kolem Země a řeší minimalizaci vesmírného odpadu. „Co nevidět se pravděpodobně budou věnovat také otázce těžby surovin na asteroidech,“ domnívá se profesorka Mahulena Hofmann, vedoucí SES katedry práva vesmírné a satelitní komunikace na Lucemburské univerzitě a členka Mezinárodního institutu vesmírného práva (IISL). Lucembursko, bývalá těžařská země, se v posledních letech rozhodlo vyvinout program space miningu. Lucemburská vláda usiluje o vyjasnění právních předpokladů; země s méně než půl milionem obyvatel je v tomto ohledu žádaným partnerem a expertem pro státy a firmy, které jsou aktivní ve vesmíru.

Neomezená a čistá energie pro rozvojové země

„Přála bych si, aby vesmír skutečně přinášel užitek všem,“ říká profesorka Mahulena Hofmann. „Z velkého rozdílu mezi naší technicky vysoce rozvinutou společností a některými státy třetího světa je mi smutno. Viděla jsem školy, kde není k dispozici počítač ani internet ani anténa... V tomto ohledu je nutné ještě hodně udělat,“ říká tato právnička. O tom jsou přesvědčeni i ve firmě DSI. „Naší filozofií je sdílení povinností,“ vyzdvihuje Sagi Kfir.

Kritické hlasy však varují před galaktickou „zlatou horečkou“ (goldrush), pokud by se dala získávat nejen voda, ale například také ušlechtilé kovy jako titan a platina. Existuje nebezpečí, že by z toho měly prospěch pouze vysoce rozvinuté a hospodářsky mocné státy a firmy. Pomyslné nůžky, které jsou mezi nimi a rozvojovými zeměmi už beztak rozevřené, by se pak rozvíraly ještě víc.

„To je velmi časté nepochopení věci. Je nám podsouváno, že cílem space miningje těžit ušlechtilé kovy a dovážet je na Zemi,“ brání se Kfir. „Nám jde o využívání vesmíru, především o získávání vody. Kromě toho chceme ve vesmíru budovat solární články. Získaná energie se dá formou laseru transportovat na Zemi, takže by všichni měli mít prospěch z čistého a v podstatě bezplatného zdroje energie. Snažíme se do těchto projektů přímo zapojit rozvojové země a umožnit jim přístup k našim technologiím. Solární energie z kosmu může být právě pro rozvojové země průlomová.“

Jeden z největších potenciálů však patrně spočívá v tom, že se nám zvětší perspektiva života, pokud použijeme vesmírné měřítko. Sagi Kfir k tomu podotýká: „Mým přáním je, aby vesmír mohl zažít každý člověk. Astronauti mluví často o spirituální zkušenosti, o jakémsi procitnutí: Co je jádrem všeho života? Proč existují hranice? Války? Z vnější perspektivy jsme přece jen malá stvoření na zeměkouli ve vesmíru.“ Stephen Hawking má jednu radu: „Dívejte se nahoru na hvězdy, ne dolů na nohy.“

Klára Hošková
překlad: Yvona Vašíčková

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
duben 2017
odkazy k tématu

Space mining

Pro jakoukoli vesmírnou aktivitu je stále ještě směrodatná takzvaná Kosmická smlouva z roku 1967, která byla sjednána na základě rezoluce OSN. Tento 50 let starý dokument z doby studené války dává vesmír – v mnoha ohledech analogicky jako otevřené moře na Zeměkouli – k užívání všem, ale zakazuje přivlastňování vesmírných těles. Dnes se vedou vzrušené debaty o tom, zda lze asteroidy definovat jako útvary volně se pohybující ve vesmíru, takříkajíc jako předimenzovaný hvězdný prach či vůbec jako vesmírná tělesa – a pokud ano, tak kde je hranice mezi jejich využitím a přivlastněním.

Existuje jakýs takýs právní konsenzus v tom, že těžba nerostných surovin ve vesmíru není s Kosmickou smlouvou přinejmenším v přímém rozporu. Rozhodně však panuje shoda v tom, že je nutné na mezinárodním základu vytvořit nová pravidla, která by odpovídala dnešní situaci.

Dnešními hlavními aktéry vesmírných aktivit v oblasti získávání zdrojů nerostných surovin jsou americké firmy Deep Space Industries a Planetary Resources. Důležitým aktérem je dále podnikatel Elon Musk, jehož firma SpaceX usiluje o kolonizaci Marsu a k tomuto účelu provádí výzkum a vývoj technologií, které by to umožnily.

Vůdčí silou při rozpracovávání nových právních ustanovení pro těžbu nerostných surovin ve vesmíru je lucemburská vláda. První větší těžební projekty jsou naplánované na rok 2020, proběhly však už jednotlivé zkušební těžby vzorků.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Smát se všemu navzdory...
... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

Má dáti | dal
Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...