Job

Okrajový jazyk jako šance?

Foto: Janika Rehak

Učit se česky a vyučovat češtinu

Foto: Janika Rehak
Polka Jadwiga Bogatzki vede v severním Německu kurzy češtiny. Foto: Janika Rehak

Po maturitě to Jadwigu Bogatzkou (25), která pochází z jedné vesnice poblíž polského města Katovice, zavedlo kvůli milostnému vztahu do Německa. Sice se trochu německy naučila již ve škole, přesto se tehdy jako 20tiletá držela nad vodou nejprve díky všem možným druhům práce, u kterých nemusela zas tolik mluvit: prodávala v jednom fastfoodu, uklízela, číšničila a dělala dětskou chůvu. Studium obchodní referentky přerušila, protože ji kancelářská práce vůbec nebavila. Místo toho začala v Hamburku studovat slavistiku. Zaměření: Polština a samozřejmě čeština. Mezitím si už Jadwiga přivydělává tím, že vede kurzy češtiny. Polka jako učitelka češtiny v Německu? Jak to jde dohromady? A dá se z toho vůbec vyžít?

Proč vůbec čeština, Jadwigo? Čím se pro tebe ta řeč stala tak zajímavá?

Byla to otázka světových stran. Musela jsem si vybrat ze dvou jazyků. Polština se nabízela, protože je to má mateřština. Ruština a srbochorvatština mě tolik nelákaly, a tak padla volba na češtinu. Západoslovanské jazyky mi vždy připadaly více vzrušující.

S nebo bez předešlých znalostí?

Bez. Mezitím jsem již uměla docela dobře německy, ale v češtině jsem byla začátečníkem. Ovšem polština a čeština si jsou velice podobné, díky tomu jsem si mohla řadu věcí odvodit.

Mezitím sama vyučuješ na Volkshochschule (Lidové univerzitě) v Rotenburgu/Wümme. Proč se podle tebe učí Němci česky?

Důvody jsou různé. Někteří mají české předky a chtějí vyslyšet své vlastní kořeny. Jiní zas mají obchodní zájmy ve východní Evropě - Praha se stala atraktivním místem pro podnikání. Někteří pak rádi jezdí do Česka na dovolenou. A jiné zkrátka jen baví naučit se nový jazyk.

Foto: Janika Rehak

Jazykové hry, Foto: Janika Rehak

Byla návštěvnost tvého kurzu velká?

Jakž takž. Měla jsem jen pět studentů. Čeština je zkrátka spíše jen okrajový jazyk a v severním Německu ten zájem prostě není tak veliký. Podél českých hranic to vypadá úplně jinak. Lidová univerzita ale doast podporovala mou výuku a ti, kteří se kurzu zúčastnil, byli velice snaživí.

Vystačí ti příjmy z výuky k žití?

V žádném případě! Vedle studia mám ještě další dvě vedlejší zaměstnání, kterými si vydělávám na skutečné živobytí. Výukou si vydělám jen na kapesné, navíc si tím můžu vyzkoušet teoretické věci ze studia v praxi.

Co bude, až dokončíš studium? Co se dá dělat s diplomem ze slavistiky?

Všechno! A nic! (směje se) Sice vám diplom ze slavistiky může otevřít dveře k mnoha profesím, především v médiích nebo hospodářství. Na druhé straně vám titul bakaláře často sám nevystačí. Mnozí si ještě dodělávají dodatečnou kvalifikaci, například management podniku. Nebo ještě ve studiu pokračují a udělají si magisterský titul, kterým získají ještě další zaměření. Jsou také možnosti získat kvalifikaci jako překladatel a pracovat samostatně. Je to ale špatně placené. Na vedlejší úvazek to může být ovšem dobrý zdroj příjmů.

A co máš v plánu, až budeš mít bakalářský titul v kapse?

Udělat si dodatečnou kvalifikaci, co jiného? (směje se)

Český jazyk se tedy nezdá být bezpodmínečně nejpřitažlivějším cizím jazykem, alespoň ne, když se jedná o profesní využití?

To bych tak neřekla! Přiznávám, že se obávám toho, že se mi tady, v okolí Hamburku a v severním Německu obecně naskytuje málo příležitostí. Poptávka je malá, konkurence velká. Může být ale velkou výhodou ovládat jazyk, kterým nikdo jiný nemluví. Zajistíte si tím jistou část trhu. Nehledě na to je vždy skvělé, když ovládáte nějaký cizí jazyk! Konkrétní plány pro svou budoucnost ale ještě nemám. Docela bych měla chuť studovat dál, a třeba taky ještě jednou v Polsku. Na druhé straně musíte také někde sehnat peníze na nájem. Bohužel! (směje se)

Foto: Janika Rehak
Jadwiga s jednou ze svých studentek. Foto: Janika Rehak

Máš však díky svým jazykovým znalostem hned více možností. Už si o tom někdy přemýšlela, kde by si později ráda chtěla žít a pracovat? Polsko? Česko? Německo?

Každá země má svůj půvab a každý národ své sympatické a někdy také i méně sympatické vlastnosti. Já například považuji tolik vychvalovanou německou dochvilnost za pověst! (směje se) Moji němečtí přátelé jsou všichni tak hrozně nedochvilní! Ale mentalita je zajisté jiná. Vypozorovala jsem, že jsou Češi často o trochu zdrženlivější, zatímco Němci vystupují o dost sebevědoměji.

Oprávněně?

Zcela upřímně? Ne vždy. (směje se) Ne, zcela vážně. Můj dojem je takový, že se východoevropané veskrze o Německo a západní Evropu zajímají víc, zatímco Německo svůj pohled směřuje stále ještě směrem na západ a projevuje jen malý zájem o východoevropské státy. Na mém polském gymnáziu byla němčina na učebním plánu, kdežto zde dáte dohromady kurz češtiny jen s bídou a nouzí!

Myslíš si, že Německo a západní Evropa mají v tomto bodě ještě co dohánět?

Kdybych se měla vyjádřit nediplomaticky tak: Ano! A to si myslím, že je v dobách EU a globalizace veliká škoda.

Rozhovor vedla Janika Rehak
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
květen 2012

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...