Kultura

„Lovetrotter“ - Jak svět miluje?

Foto: © Wlada KolosowaFoto: © Wlada Kolosowa
„Je mnoho párů, které se celé roky zabývají myšlenkou, jestli je současný partner ten pravý. V mnoha jiných kulturách se lidé rozhodují mnohem spontánněji a odvážněji.“ Foto: © Wlada Kolosowa

Na touze po dálkách není nic nového. A nic nového není ani na tom, když se člověk vydá za svou touhou po dálkách a potom o tom napíše příběh. Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa (27) si pro svou cestu kolem světa zvolila už předem konkrétní motto. Chtěla na pěti kontinentech sbírat příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“ (Eine Weltreise rund um die Liebe), která mapuje cestu kolem světa a hledání lásky.

„Už od maturity jsem toužila podniknout cestu kolem světa,“ vypráví Wlada Kolosowa. Vyrazit ven, cestovat od hostelu k hostelu a přitom poznávat svět, to byl sen, ke kterému se tajně upínala – a který rok co rok odsouvala. Buď jí chyběl čas, anebo peníze. A když si pak konečně našetřila dost peněz, tak jí zase nepřipadalo správné jen tak se sebrat a odjet. Hledala tedy nějaký nápad na projekt: „Člověk nějakou zemi doopravdy pozná až tehdy, když přijde do kontaktu s jejími obyvateli.“ A mít konkrétní podnět k rozhovoru je samozřejmě výhoda. Jako sloupkařka přispívající do různých německých novin a časopisů se Wlada často zabývala láskou. Proč tedy obojí nespojit?

Teherán místo Paříže

Wlada si stanovila za cíl sbírat na pěti kontinentech příběhy o lásce. „Považovala jsem za důležité procestovat země, ve kterých tyhle věci probíhají možná úplně jinak než u nás a ve kterých lidi svůj každodenní život žijí nebo musejí žít jinak.“ Cesta do Paříže jako nejproslulejšího města lásky proto už od začátku nepřicházela v úvahu. „Mezi Francouzi a Němci není zas tak velký rozdíl,“ myslí si Wlada.

Foto: © Wlada Kolosowa
„Nejsem v pozici, abych jiným lidem udílela chytré rady, jak si mají budovat své vztahy.“ Foto: © Wlada Kolosowa

Své partnery pro rozhovor nacházela Wlada na nejrůznějších místech. Zčásti na internetu, zčásti náhodně v letadle nebo venku na ulici. V Kambodže běžela v dobré víře za jedním mužem, zlákaná jeho snubním prstenem a příběhem, který se za tím prstenem – jak doufala – skrývá. Teprve později zjistila, že ho následovala do vyhlášeného baru a že tento muž evidentně hledal mimomanželské povyražení. Ve Spojených státech ji překvapil fenomén „dating marathon“, v Číně zase matky, které hledaly budoucí snachy prostřednictvím inzerátů typu „nízký body mass index a vysoký příjem výhodou.“ V Íránu, kde už kvůli pouhému držení se za ruce na veřejnosti zasahuje mravnostní policie, potkala Wlada pár, který vtipně obelstil nejen mravnostní policii, ale i rozpačité rodiče. Setkala se také s buddhistickým mnichem, který prohrál svůj mnohaletý boj proti lásce a vyhrál resp. získal partnerku. U své babičky v Rusku poznala Wlada už téměř nezvykle usedlou představu o vztazích.

Láska jako kompletní balíček

Wlada si domů přivezla spoustu zážitků, které často nabourávají zažitá klišé. Na Brazílii ji fascinovalo, že se tam kontakty navazují rychle a že promilovaná noc včetně rozchodu hned ráno poté se tu v zásadě nebere nijak vážně. V Íránu na ni zanechal trvalý dojem pohled za kulisy. „Vnější fasáda je samozřejmě velice konzervativní,“ připouští Wlada, „ale za ní není všechno tak spořádané a mravné, jak by se mohlo zdát, lze se setkat s opravdu netušeným hédonismem,“ referuje Wlada.

© Kailash Verlag

Středoevropané by se mohli od obyvatel jiných zemí ještě ledasčemu přiučit, myslí si tato 27letá spisovatelka. „Je mnoho párů, které se celé roky zabývají myšlenkou, jestli je současný partner ten pravý, jestli si vzájemně ve všem vyhovují. V mnoha jiných kulturách se lidé rozhodují mnohem spontánněji a odvážněji.“ Na mnoha místech kromě toho znamená vztah větší závaznost – v pozitivním smyslu, zdůrazňuje Wlada. „Láska se tam bere se vším všudy, jako jakýsi kompletní balíček. Ví se, že partner je člověk se silnými i slabými stránkami. A když se zdá, že v nějakém detailu není všechno úplně ideální, tak to ještě není důvod k rozchodu.“

Míň přemýšlet a raději do toho praštit! To si Wlada dala jako předsevzetí. Po svém návratu se rozhodla bydlet se svým přítelem. Bylo to rozhodnutí, které předtím opakovaně odkládala. „Je to prima pocit a myslím, že je to správné,“ vypráví Wlada a září nadšením.

Není to mezinárodní vztahový rádce

Kam přesně lze vlastně knihu Lovetrotter zařadit? Je to cestopis. Sbírka milostných příběhů. Okořeněná hledáním a nalézáním sama sebe. Dejme tomu, že příběhy jsou výběrem subjektivních vyprávění. Nemají statistickou výpovědní hodnotu. Na otázku „Jak miluje svět?“ vám Wlada odpovědět nedokáže. Ani to nebylo jejím cílem. Lovetrotter totiž zaručeně není jedním z mnoha vztahových rádců, plných chytrých řečí a nevyzrálých moudrostí, které dobře znějí, ale při styku s realitou neobstojí. Wlada to nikdy nechtěla dotáhnout až na mezinárodní expertku na vztahy. „Nejsem v pozici, abych jiným lidem udílela chytré rady, jak si mají budovat své vztahy,“ prohlašuje. „Existuje přece tolik aspektů lásky. Celé je to naprosto individuální a také závislé na okolním prostředí a společnosti. To, co funguje pro jednoho, nemusí být ani zdaleka správné pro druhého.“

překlad: Yvona Vašíčková

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
prosinec 2014

    Wlada Kolosowa

    Wlada Kolosowa se narodila v Sankt Petěrburku a ve 12 letech se přestěhovala do Německa. Studovala publicistiku v Berlíně, kreativní psaní v New Yorku a psychologii na Dálkové univerzitě v Hagenu (FernUniversität Hagen). Píše mimo jiné pro Spiegel online, jetzt.de, Tagesspiegel a ZEIT online.. V roce 2011 byla v časopise MEDIUM zmíněna mezi třiceti nejlepšími mladými německými novináři do třiceti let  („Top 30 bis 30“). Po prvotině Russland to go je Lovetrotter její druhou knihou.

    Další články k tématu

    „Lovetrotter“ - Jak svět miluje?
    Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa (27) sbírala na pěti kontinentech příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“.

    Polibky pod třešní
    Bylo mu teprve 15 let, když slavné vídeňské divadlo Volkstheater uvedlo jeho první divadelní hru. Ale už jako mladičký student měl Ondřej Cikán, nadějný rakousko-český autor, ještě jiný svůj sen: přeložit svou oblíbenou českou báseň „Máj“ od Karla Hynka Máchy do němčiny.

    Velká láska k cizím jazykům
    Zlepšit si jazykové znalosti a zároveň potkat toho pravého či tu pravou – to umožňuje „Speak Dating“.

    Helga a Günther
    Neviděli se dlouhých 27 let, ale díky dopisům, které si celou dobu psali, na sebe nezapomněli. O jedné lásce, která přečkala desítky let trvající odluku způsobenou železnou oponou a nakonec se dočkala happy endu.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...