Toto je mé 12. Berlinale. Kolik filmů jsme viděli, než jsme nakonec mohli oznámit 60 filmů, které se budou na Berlinale 2014 promítat v sekci Generace?

Bylo to kolem 1.600 filmů, tolik se jich ucházelo o letošní účast v sekci Generace. Byla to vysoká hora, kterou jsme museli zdolat – a upřímně řečeno – dost jsme se u toho zapotili. Ale každý krok tohoto našeho výstupu jsme si velmi užívali.

Proč letos není v naší sekci zastoupen žádný německý film?

Měli jsme i německé kandidáty, na které jsme se podívali, ale žádný z nich se nehodil do našeho letošního programu. Máme však radost z toho, že na programu máme tři filmy, které vznikly s podporou německých koproducentů. Úspěšné společné projekty neznají žádné hranice mezi zeměmi.

V soutěži Generation 14plus poběží film 3 Histoires d’Indiens /Tři indiánské příběhy/ režiséra Roberta Morina – bude to světová premiéra tohoto kanadského filmu. Proč by měl divák tento film vidět?

Protože ten film je velkolepý! Jsme nadšení tím, s jak velkou rozvahou Robert Morin tento film inscenoval a jak autentické pohledy na život svých mladých protagonistů poskytuje. Věrohodnost ve spojení s nezapomenutelným filmovým zážitkem – to na tomto i mnoha jiných filmech z našeho programu milujeme.

V čem spočívá rozdíl mezi Berlinale a mezinárodním filmovým festivalem v Torontu (TIFF)?

Pro mě je snazší uvést to, co je oběma festivalům společné – velmi dlouhé fronty neúnavných a nadšených návštěvníků.

Na který film se zvlášť těším?

Na východoněmecký film Ikarus, který natočil režisér studia DEFA, Heiner Carow. Film bude na festivalu znovu promítnut. V tomto téměř čtyřicet let starém berlínském snímku drncá tramvaj po „Prenzlbergu“ pořád stejně jako dnes. Těšíme se na to, že příběh mladého protagonisty Matthiase budeme sledovat společně s naším publikem, které je dnes stejně staré jako Matthias ve filmu, a že s diváky budeme moci o filmu diskutovat.