German Film @Berlinale 2014

Hannah Herzsprung in „Die geliebten Schwestern“ | © Senator Film
Hannah Herzsprung in „Die geliebten Schwestern“ | © Senator Film

Jutta Brendemühl drží palce 107 originálním německým filmům na Berlinale 2014. Počet i kvalitu německých produkcí shledává úctyhodnými.

Držme palce 107 originálním německým filmům na Berlinale 2014! Toto není Berlinale největších německých filmařů, kteří se vyskytovali například v ročníku 2012, ovládaném autorským filmem (Petzold, Dresen, Schmid, Glasner). Ale není to ani žádná akce se spíše chatrnou německou účastí jako v roce 2013, kdy se více či méně velkému zájmu publika těšil pouze film Gold /Zlato/ režiséra Thomase Arslana. Letos jsou na festivalu zastoupeny německé filmy v úctyhodném počtu i kvalitě.

Podívejme se, co se bude promítat v soutěžní sekci:

Žádným velkým překvapením není válečné drama Mezi světy (Inbetween Worlds) autorky, producentky a režisérky Feo Aladag. Kolem filmu s Ronaldem Zehrfeldem (Barbara) se už teď tropí velký povyk. Konečně je tu snímek, který se zabývá německou účastí ve válce v Afghánistánu a morálním dilematem mezi svědomím a vojenskými rozkazy, kulturou, náboženstvím a lidskou poslušností.

Televizní a filmový režisér Dominik Graf je na Berlinale už stálým hostem a má zde jasnou výhodu domácího prostředí. Jeho dílo Geliebte Schwestern /Milované sestry/ se točí kolem milostného trojúhelníku, který v roce 1788 prožíval slavný německý básník hnutí Sturm und Drang, Friedrich Schiller. Slibný Florian Stetter (Sophie Scholl) jako Schiller, Hannah Herzsprung (Vier Minuten /Čtyři minuty/) a Henriette Confurius jako šlechtická sesterská dvojice a výše zmíněný Ronald Zehrfeld – to jsou pro ředitele Berlinale, Kosslicka, dostatečné důvody k tomu, aby byl film propagován prostřednictvím atributů „lehkonohý“, „vzletný“ a „sexy“. Kameraman Michael Wiesweg byl už při udílení Bavorské filmové ceny vyznamenán za „nejlepší kameru“.

Vysoce ceněný Dietrich Brüggemann, jehož okouzlující film Renn, wenn du kannst /Běž, jestli to dokážeš/ si jistě ještě mnozí pamatují, se nyní ke svým předchozím komediálním dílům otáčí zády a snímkem Kreuzweg /Křížová cesta/ avizuje pronikavý film o „katolicismu, vymknutém z kloubů“. Scénář k filmu o 14leté dívce, která je téměř „požrána“ svou religiozitou, napsal společně se svou sestrou Annou. Kosslick označil tento film za „protiváhu k Nymfomance Larse von Triera“. Je-li tento film alespoň zpola tak dobrý jako poutavý film Requiem Hanse-Christiana Schmida z roku 2006, můžeme být na německé filmy už na tomto místě plným právem hrdí.

Největším německým překvapením (i pro ty, kteří program festivalu plánovali) je Edward Berger, který byl doposud známý jako režisér televizních detektivek. Ve svém filmu Jack portrétuje dva chlapce, kteří v Berlíně pátrají po své matce. Zatím se objevují samá pozitivní hodnocení tohoto filmu, to nejlepší je tedy možná už za dveřmi.

Před dvěma lety jsme v Goethe-Institutu v Torontu promítali ne zcela doceněný film Gravity režiséra Maximiliana Erlenweina (film o bankovním lupiči, nikoli 3D spektákl novějšího data, který jsem nedávno viděla při svém letu do Berlína na miniaturní obrazovce v letadle). Ve svém následném díle tento držitel Ophülsovy ceny s opravdovým týmem snů: Moritz Bleibtreu (World War Z) a Jürgen Vogel (Gnade) hrají hlavní role ve stalkerském thrilleru Stereo, který bude uveden v sekci Panorama, jedné z vedlejších sekcí Berlinale, kterou však není radno podceňovat.

Mnoho německých příspěvků se nachází také v jiných sekcích, především samozřejmě v sekci Perspektive Deutsches Kino, kde je zastoupeno 14 filmů. Pozornost je přitom zaměřena nejen na německá témata. Jak jsem už konstatovala na jiném místě, je u současné generace filmových tvůrců patrný trend zabývat se nejen Německem. Autorští filmaři, kterým je přes čtyřicet, se sice ještě velmi rádi zabývají právě německou minulostí a přítomností, ale mladí režiséři z renomovaných filmových akademií se, jak se zdá, vrhají do jiných témat – od Kuby až po Kyrgyzstán. Nechci zmeškat dokument Flowers of Freedom, který ve vlastní produkci natočila Mirjam Lenze. Její film pojednává o obyvatelích kyrgyzské vesnice, kteří bojují za četné oběti otravy ze zlatého dolu Kumtor, vlastněného kanadskou společností.

Německé filmy v sekci Forum jsou zajímavé svým pestrým mezinárodním mixem (jak jsem poznamenala už ve svých komentářích k australskému snímku Lore). Debutující německá režisérka Anja Marquardt představuje svou americkou produkci She’s Lost Control, natočenou v angličtině. Německý film Los Ángeles Američana Damiana Johna Harera, vystudovaného v Mnichově, se odehrává na americko-mexické hranici. Počet koprodukcí a s tím spojených spojovníků mezi slovy vzrostl mimochodem tak výrazně, že je patrně jen otázkou času, než se země původu v mezinárodních filmových katalozích úplně přestane uvádět.

Sekce Berlinale Special chystá mimo jiné poctu Volkeru Schlöndorffovi. Bude promítnut jeho nový film Diplomatie /Diplomacie/ a restaurovaná verze jeho 44 let starého filmu Baal s vynikajícím obsazením – od Rainera Wernera Fassbindera přes Margarethe von Trotta až po Hannu Schygulla. V této sekci jsou rovněž zastoupeny německo-rakouské alpské westerny Das finstere Tal /Temné údolí/ režiséra Andrease Prochasky, který byl už při udílení Bavorské filmové ceny poctěn oceněním za „nejlepší režii“ a „nejlepšího herce“ (Tobias Moretti). Kromě toho můžeme v této sekci obdivovat Wim Wenderse v 3D verzi a Martina Scorseseho.

Jutta Brendemühl
bloguje z Berlinale pro GermanFilm@Canada.

Překlad z angličtiny: Sabine Bode
Překlad z němčiny: Yvona Vašíčková
Copyright: Goethe-Institut e. V.
Únor 2014

    Jutta Brendemühl pracuje jako programová kurátorka v torontském Goethe-Institutu a bloggerka u GermanFilm@Canada. Po studiu anglistiky se její vášeň stala i pracovní náplní: pořádá kulturní programy napříč všemi žánry v globální perspektivě. Za posledních 15 let spolupracovala s takovými velikány jako jsou Bernardo Bertolucci, Robert Rauschenberg, Wim Wenders či Pina Bausch.

    Twitter @JuttaBrendemuhl