Rakousko: Malá, ale kvalitní komiksová scéna na vzestupu
Narůstající popularita grafických novel významně podnítila rozmach dosud spíš skromné komiksové scény v Rakousku.
Pozoruhodné přitom je, že oba mezinárodně nejznámější kreslíři komiksů,
První komiksové stripy v rakouských novinách
Přitom komiks byl ve formě novinových stripů v Rakousku neuvěřitelně populární už v prvopočátcích rozvoje tohoto média. Ve 30. letech 20. století stvořil kreslíř Ladislaus Kmoch alias Ludwig Kmoch (1897-1971) komiksovou postavu Tobiase Seichlera a jeho psa Struppiho. První jeho deníkový strip vycházel v letech 1930 a 1939 v rakouských sociálnědemokratických bulvárních novinách Das Kleine Blatt (mezi roky 1958 a 1961 pak sporadicky v jiných novinách). Především v prvních letech nepostrádala postava Seicherla politickou brizanci. Strupp byl ztělesněním tupého příznivce nacistů, kterému svým selským rozumem briskně kontroval pes Strupp. Dodatečný rozměr stripu dodával vídeňský dialekt, v němž byl psán.
Dnes budete komiksové stripy v rakouských novinách hledat těžko. Za zmínku stojí jen Der Lochgott (Dírobůh) Rudiho Kleina v rakouském deníku Der Standard a Gustl Thomase Kriebauma v rakouském magazínu, který prodávají bezdomovci, Der Augustin.
Tentýž časopis nabídl zadní stranu obálky malířce Magdaleně Steiner pro výjimečný komiksový projekt, který běží už od roku 2007. Magdalena Steiner na obálku vytváří koláže, které jsou kombinací obrázků a textů z děl světové literatury. Po románu Roberta Musila Muž bez vlastností a Odyssey Jamese Joyce se od počátku roku 2012 věnuje románu Die Schwerkraft der Verhältnisse (Tíha poměrů) rakouské spisovatelky Marianne Fritz.
Hvězdy rakouské scény
Karikaturista Gerhard Haderer pochází z Lince a kromě karikatur se věnuje i kreslení komiksů. Patří k předním a mezinárodně uznávaným osobnostem Rakouska. Jako karikaturista se těší značné popularitě, což mu umožňuje (na rozdíl od jeho jiných kolegů kreslířů) přitahovat určitou pozornost i jako autor komiksových příběhů. Platilo to hlavně do roku 2002, kdy se beztak objevil v novinových titulcích díky svému komiksu Das Leben des Jesus (Život Ježíšův) . Jeho neortodoxní obraz výstředního Ježíše, kterého zobrazil jako příznivce hippies, byl nejen katolickou církví vnímán jako obrovská provokace. V Řecku byl v roce 2005 kvůli porušení náboženského cítění odsouzen k šesti měsícům odnětí svobody. Tři měsíce později byl rozsudek však zrušen a Haderer osvobozen. V letech 1997 a 2000 začal, a od roku 2008 pokračuje ve vydávání vlastního komiksového časopisu MOFF . Haderers feines Schundheftl (Hadererův fajnový brak), ve kterém reflektuje aktuální události každého dne.
Rychlý nárůst popularity zažila v Berlíně žijící
Důležití představitelé rakouské domácí komiksové scény
Výrazný a svébytný styl charakterizuje komiksy z dílny Jörga Vogeltanze z Graze. Spolu s dalšími autory (naposledy to byl Thomas Ballhausen) vydal několik dílů Anger Diaries (Angerovy deníky). Úplně jiným způsobem tvoří umělkyně Linda Bilda. Svými komplikovanými komiksy (sebrané vyšly v Keep it real (Zachovej realitu)), které kreslí od poloviny 80. let 20. století, vytváří vlastní vesmír estetických znaků, které se točí kolem analýzy témat peníze, moc a politika.
V poslední době na sebe upozornili kreslíři Leopold Maurer a Michaela Konrad. Maurer představil dva komiksy (Miller & Pynchon a Mann am Mars / Muž na Marsu), které hovoří jasnými liniemi a svébytným jazykem plným absurdního humoru. Stylisticky a technicky na rakouské komiksové scéně vyniká ještě práce Die Mondwandler (Náměsíčník) autorky Michaely Konrad. Její komiks je pokračováním multimediálního projektu Spacelove (Vesmírná láska). Příběh cesty na měsíc je poskládán z originálů citátů kosmonautů a je obdivuhodným dílem o umění údivu.
Další pozoruhodné komiksové práce jsou z dílny Brigitty Falkner, která se však na komiksové scéně dosud uznání nedočkala. Používá lipogramy, palindromy, anagramy atd. – texty uspořádává podle přísně experimentálních pravidel a kombinuje je se svými kresbami s jasnými liniemi.
Komiksové časopisy, vydavatelství, festivaly a vzdělávací instituce
Za zmínku stojí vedle magazínu Murmel (Vídeň) a Unkraut (Linec) komiksový časopis Tonto, který v Grazu vydávají Edda Strobl a Helmut Kaplan. Tematickým i formálním uspořádáním příspěvků (i od zahraničních umělců) je koncipován jako jedinečné komplexní dílo. Od roku 2009 existuje televizní magazín Comicinsel (Ostrov komiksů) na kanálu Okto.tv.
Specializované komiksové vydavatelství, odhlédneme-li od vydavatelských počinů jednotlivců, v Rakousku neexistuje. A je jen několik vydavatelství, která mají vydávání komiksů ve svých edičních plánech – např. Luftschacht Verlag nebo vydavatelství Milena. O to důležitější roli na trhu hraje prodejce komiksů Pictopia.
Od roku 2009 má rakouská komiksová scéna vlastní mezinárodní festival NextComic, který se každoročně koná v Linci.
Za zmínku stojí také vídeňský Kabinett für Wort und Bild (Kabinet slova a obrazu) , který založili Rudi Klein, Nicolas Mahler, Heinz Wolf. V současnosti funguje jako pasáž v uměleckém centru Vídně Museumsquartier . A není to tak dlouho, co lze komiks v Rakousku studovat jako obor. Od roku 2009 na kunstschule.at a od roku 2010 na vídeňské umělecké škole Zeichenfabrik .
studoval germanistiku a filozofii ve Vídni a Berlíně, několik let působil jako lektor na univerzitách v Polsku a Velké Británii, žije ve Vídni.
Překlad: Martina Stejskalová
Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
březen 2012