Artyčok.tv

Artyčok.TV

Televize pro nemasové diváky

Fotka z výstavy Jareda Ginsburga, o které informuje Artyčok.TV. Foto: © Artyčok.TV

Kvalitních internetových projektů, které umožní získat cenné informace stranou masových médií, je poskromnu. Artyčok.tv mezi ně rozhodně patří. Ti, kteří hledají informace o nemasovém dění na české i zahraniční umělecké scéně, ocení jak jeho rozsáhlý archív, tak i přehled o současné tvorbě.

Artyčok.tv vznikl v roce 2005. „Chtěli jsme vytvořit médium informující o kvalitních uměleckých projektech, o kterých se člověk nemůže dozvědět z celostátní televize ani tisku,“ nastiňuje impuls Vjera Boroza, která v současnosti vede Artyčok.tv. „Běžná média se ohlížejí na sledovanost. Jenže umění přece jen blíže sleduje pouze určitý okruh diváků. Navíc dává televize převážně prostor pouze největším projektům. Nově vznikající Artyčok.tv ale chtěl namísto toho dát přednost kvalitě vlastních reportáží před sledovaností a podrobně mapovat dění na výtvarné scéně.“ Dále doplňuje: „Nevyhýbáme se ani velkým projektům, které dostanou prostor v masmédiích. V tom případě se však snažíme poukázat na to, co dosavadní diskuse opomíjela.“

„Zpočátku byli do práce na Artyčoku zapojeni jen studenti Akademie výtvarných umění v Praze , převážně z ateliéru nových médií, které škola podpořila tím, že jim dala k dispozici potřebné vybavení,“ uvádí Borozan. Vybraní studenti natáčeli reportáže z vernisáží, přičemž se zaměřili zejména na výstavy začínajících tvůrců, které by mohly být v budoucnu zajímavé. Později přibyly rozhovory s umělci a kurátory, přednášky, profily umělců a kritické pořady.

Tým Artyčok.TV při poradě. Foto: © Artyčok.tv

Postupně ke studentům přibyli i externí přispěvatelé. O náplni stránek v současnosti rozhoduje vedle teoretičky umění Vjery Borozan skupina dalších osmi lidí – až na jednu výjimku jde o umělce. Díky tomuto novinářskému nasazení vznikl za sedm let existence Artyčok.tv rozsáhlý videoarchív, který mapuje české i zahraniční umění.

Kosmopolitní pohled

Nápad informovat také o zahraniční umělecké scéně se rozvinul pod vedením Františka Zachovala, který stál u zrodu Artyčok.tv. „Nejdůležitějším se pro nás stalo zaznamenávání dění na umělecké scéně ve velkých evropských městech,“. Artyčok.tv však není jediný svého druhu. „Kvalitní archív videoartu mají například také v Polsku,“ dodává Borozan. Budou si tedy oba dva projekty konkurovat? „Nevidíme smysl v kopírování jejich obsahu k nám. Místo toho obě stránky propojíme odkazy a tím se budou moct lidé dozvědět i o jejich práci přes Artyčok.tv.“

Portrét českého umělce Karla Kunce na Artyčok.TV. © Artyčok.TV

Vedle propojení s polským projektem připravuje Artyčok.tv vlastní archiv videoartu zahraničních tvůrců. Vjera Borozan upřesňuje, nač se bude jejich mezinárodní část projektu soustředit v nejbližší budoucnosti: „Zaměříme se na scénu v zemích Visegrádské čtyřky a Pobaltí.“ Aby se zachovala srozumitelnost kdekomu odkudkoliv, je veškerý filmový obsah stránek opatřený anglickými titulky. Archív nyní obsahuje přes 1200 videí o více než 3000 umělcích a stále se rozrůstá.

Jdeme ještě dál

A to není všechno. „Naším hlavním cílem je učinit z Artyčok.tv nástroj komunity: zapojit do jeho tvorby zástupce nejrůznějších částí umělecké scény, včetně studentů teoretických uměleckých oborů,“ popisuje Borozan, nač se televize zaměřuje právě teď. Právě převážnou většinu pravidelných diváků Artyčok.tv tvoří umělecká scéna. Tímto novým přístupem se i jí nabídne možnost spoluvytvářet nové formáty.

Jan Vidlička a Johana Švarcová při tvorbě Artyčok.TV. Foto: © Artyčok.TV

Další nápady budou také přinášet nově zapojení spolupracovníci. Artyčok.tv chce tímto způsobem podnítit co možná nejširší diskusi o současných problémech českého umění. „Jedním z problémů, kterými jsme se nedávno podrobně zabývali a pro které jsme začali vytvářet samostatné kritické pořady, je například transformace institucí v České republice nebo propojení veřejného a soukromého prostoru,“ uvádí Vjera Borozan. Zároveň nastiňuje budoucí směřování Artyčok.tv: „Chceme také spolupracovat s dalšími informačními servery o umění, jako je Artalk.cz nebo Artmap.cz.“

Veronika Rollová

Copyright: Goethe-Institut Praha
říjen 2012
odkazy k tématu

Témata jádu

#Klartexte – Na rovinu
Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

Na venkově
Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

Smíšená čtyřhra | V4
Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Až po uši
Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...