Různorodost chutí

Foto: Sheila Sund, CC BY 2.0Foto: Sheila Sund, CC BY 2.0
Pudink: Na severu Evropy je oblíbená vanilka, na jihu spíš čokoláda. Foto: Sheila Sund, CC BY 2.0

Wackelpudding, waldmeister, tvaroh a tatranka. V každé zemi jsou oblíbená jiná jídla. Jak funguje chuť a jaká jídla mají Němci a Češi nejraději?

„Seš, co jíš,“ praví jedno německé přísloví. Jídlo je projevem identity, prostřednictvím pokrmů se definují různé kultury. Vaření a pečení jsou tradice, které se dědí z generace na generaci. A každá země má svá specifika. „V jídle a pití pro globalizaci není místo,” tvrdí Dr. Claus Günther, ředitel výzkumu a vývoje výživových látek v potravinách z firmy Dr. Oetker. Již několik let se zabývá výzkumy chuťového vnímání v různých částech světa a na základě výsledků těchto výzkumů pro firmu vyvíjí nové výrobky, které jsou přizpůsobeny chuťovým preferencím v konkrétních zemích. A tak například pudink v Česku chutná jinak než v Německu. “Češi mají rádi aromatizované, chuťově výraznější produkty, “ říká Zdeněk Kvinta, marketingový ředitel firmy Dr. Oetker v Česku a na Slovensku. “Produkty vyrábíme přímo pro český trh a zaměřujeme se jen na ty výrobky, které se dobře prodávají.”

Salám nebo šunka, vanilka nebo čokoláda

„Chuťové preference Němců a Čechů nejsou příliš odlišné. Přeci jen se jedná o sousední státy s podobnou gastronomickou minulostí. Větší rozdíl v chutích je patrný při porovnání severní a jižní Evropy. Ale i mezi Českem a Německem existují pouze drobné rozdíly,“ podotýká Kvinta. Například mařinka nebo v Německu oblíbené želé ´Wackelpudding´ jsou dva výrobky, které by Češi v regálu nechali stát bez povšimnutí. Zato Němci nebo třeba i Poláci se po třesoucím se želé s příchutí mařinky můžou utlouct.

Foto: © privat
Zdeněk Kvinta, marketingový ředitel firmy Dr. Oetker v Česku a na Slovensku, Foto: © privat

Češi zase milují nejrůznější oplatky, které byste v Německu hledali jen marně, a celosvětově kupují největší množství pudinku. V Německu je nejoblíbenější salámová pizza, v Česku šunková. Zdeněk Kvinta to vysvětluje následovně: „Šunka má v Česku dlouhou tradici, jen si vzpomeňme na Pražskou šunku. Šunka měla vždy nádech něčeho noblesního a drahého. Proto si Češi rádi dopřávají právě pizzu se šunkou. Co se týká jídla, jsou Češi pořád ještě docela tradiční.“

Odlišné preference v chutích, které můžeme pozorovat mezi severem a jihem Evropy, jsou dobře vidět například na různých druzích ochucených pudinků. Na severu Evropy je oblíbená vanilka, na jihu spíš čokoláda. Čím jižněji, tím je pudink sladší, pevnější a chuťově intenzivnější, zjistil ve svém výzkumu Dr. Claus Günther. Má to mnoho příčin, ale hlavním důvodem jsou odlišné zvyklosti a tradice.

Chuť se může změnit

V současnosti lze napříč celou Evropou sledovat změny chutí, a tak se dnes už i Češi ve svých chutích pomalu přizpůsobují globálním gastronomickým trendům. Roste obliba italské a vietnamské kuchyně a kromě smažáku se na jídelních lístcích objevuje stále větší množství vegetariánských jídel. Zdeněk Kvinta opět zmiňuje výsledky výzkumu pudinků: „Před pár lety Čechy sladká jídla jako panna cotta nebo tiramisu nijak zvlášť neoslovovala a dnes se tyto italské dezerty prodávají stále více.“

Chutě se utvářejí většinou ve vazbě na to, na co jsme zvyklí z domova. Pokud rodiče v jídle víc experimentují, pak jejich děti budou vyrůstat obklopeny jinými chutěmi než jejich rodiče před třiceti lety. Pokud jsou rodiče ve zkoušení různých chutí konzervativnější, pak i u nich bude platit: „Co sedlák nezná, to nejí.“

Tatyana Synková
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2014

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...