Jíst očima

Foto: © Šárka BabickáFoto: © Šárka Babická
Foto: © Šárka Babická

Jídlo dnes fotí téměř každý, což dokazuje i pohled na sociální sítě. Zatímco však třeba jablko umí vyfotit každý, horší už je to třeba s gulášem. Foodstylisté a foodfotografové tak používají celou řadu triků, aby vyfocený pokrm vypadal k nakousnutí. Jednou z nich je i Šárka Babická.

K focení jídla se dostala přes svůj blog Cook your dream. Tam popisovala kulinářské zážitky, které zažívala v Anglii, kde bydlí od roku 2008. „Chtěla jsem své kulinářské objevy sdílet s rodinou a přáteli v Čechách, a tak jsem si založila blog. První dva recepty na blogu byly apple crumble a masové kuličky. Hotová jídla jsem potřebovala vyfotit, ale v tu dobu jsem o focení nic nevěděla. Nejdříve je fotil můj přítel, ale po dvou měsících ho to přestalo bavit a já jsem se musela naučit používat jeho digitální zrcadlovku sama,“ vzpomíná Šárka na své začátky. Každodenní čtení článků o focení se vyplatilo a dnes se řadí mezi vyhledávané foodfotografy a foodstylisty.

Kuře s krémem na boty

Foto: © Šárka BabickáDříve foodstylisté při aranžování hodně používali umělé makety jídel, ale dnes se trend mění. „Všem umělým náhražkám se vyhýbám. Jedinou výjimkou je umělý led, který se nejčastěji vyrábí z akrylu nebo syntetické gumy. Pokud se nefotí pro reklamu, jídlo nemusí být úplně dokonalé a náhražky tak nejsou třeba,“ vysvětluje Šárka, která původně pracovala v oboru IT.

Dříve se však náhražky při focení jídla používaly opravdu ve velkém. Jedním z důvodů je, že se tehdy ještě fotilo na film. „Mezi nejznámější náhražky patřil například motorový olej, kterým se nahrazoval javorový sirup na palačinkách,“ popisuje Šárka nedávnou praxi v oblasti foodstylingu. Bílé tekuté lepidlo zase nahrazovalo mléko nebo smetanu při focení kukuřičných lupínků, cornflaků. Dorty se často vyráběly z molitanu nebo polystyrenu a byly potřeny krémem tak, že celý dort vypadal prostě dokonale. Aby kůrka na pečeném kuřeti nebo krůtě vypadala opravdu křupavě, potírala se krémem na boty. Čerstvý vzhled zeleniny zase pomáhal navodit sprej na vlasy. A aby třeba zmrzlina při několikahodinovém focení netála, vyráběla se umělá ze ztuženého tuku, moučkového cukru a kukuřičného sirupu nebo bramborové kaše.

Trendem je perfektní nedokonalost

Módní vlny se neobjevují jen v oblečení nebo designu, i aranžování jídla má své trendy. „Když se podíváte na kuchařky z osmdesátých let, naleznete tam pravděpodobně nepřirozeně naaranžované stoly plné obložených mís a ingrediencí,“ říká Šárka Babická. Jenže stejně jako v módě se trendy často střídají. Podle Šárky Babické byla ještě nedávno v módě hlavně rustikální dřevěná pozadí, které doplňovalo nádobí po babičce. Nyní se foodstylisti snaží vše ladit spíš do jednoduchosti, kterou reprezentuje mramor. Celý moderní foodstyling se tak drží přirozenosti a jednoduchosti.

Pokud sledujete kuchařské blogy, časopisy a knihy, určitě jste si všimli, že jídlo na fotografiích vypadá, jakoby ho právě někdo doma uvařil a tu a tam mu ukápl olej nebo upadl drobeček. „Perfektní nedokonalost je jedním z populárních trendů. Fotka má působit přirozeně a nearanžovaně,“ vysvětluje aktuální módu v aranžování jídla Šárka. Pro dolaďování detailů je proto nezbytná pinzeta, kterou se dají přesně umístit například malé drobečky nebo kousky bylinek. Dále foodstylistka používá štětečky, nůžky, vatové tyčinky, papírové utěrky nebo rozprašovače na vodu. To vše patří do standardní výbavy.

Foto: © Šárka Babická
Foto: © Šárka Babická

Na začátku focení si fotografka rozvrhne, jaké rekvizity bude při focení používat. Až potom začne jídlo aranžovat na konkrétní misce nebo talíři. Na jedné fotce plného talíře delikates lze pracovat klidně i tři hodiny. „Do časopisů a kuchařek nemusí jídlo vypadat tak dokonale jako pro reklamu. Když vynechám nákup surovin a shánění rekvizit, lze jen výběrem a aranžováním rekvizit strávit skoro hodinu. Příprava receptu, styling a focení mohou trvat další dvě hodiny,“ popisuje foodstylistka svůj pracovní postup.

Při aranžování jídla si musí foodstylista a fotograf poradit s mnoha nepříjemnostmi. Problematické je jakékoliv hnědé jídlo, které nelze udělat zajímavějším třeba tím, že se přidají bylinky, protože to recept prostě nedovoluje. Jsou to nejen omáčky, ale třeba také čokoládové muffiny nebo puding. Také s masem, které rychle osychá a ztrácí čerstvý vzhled, se podle Šárky stejně jako se zmrzlinou musí pracovat velmi rychle. „Ráda aranžuji zeleninové saláty nebo pokrmy s čerstvým ovocem a bylinkami,“ dodává Šárka Babická, která nejčastěji fotí komerční zakázky pro různé výrobce potravin. Nejčastěji jsou to fotky pro webové stránky nebo do časopisů a novin. Skoro každý den vyfotí alespoň jednu fotku. „Velkou část fotek vyfotím mobilem, tudíž mou oblíbenou sociální sítí je Instagram. Fotím si třeba i obědy a další věci kolem. Focení jídla je teď velmi populární, ale jako každý trend ho může za čas nahradit něco jiného,“ vysvětluje mladá tmavovláska. Jenže zatímco na sociální síti stačí obrázek vyfotit a nahrát, v praxi na focení pokrmů může spolupracovat až patnáct lidí – vedle foodstylisty a fotografa i asistenti, dekor stylista nebo art director.

Foto: © Šárka Babická

Fotit jídlo je jako stavět dům

Aranžovat a vyfotit jídlo tedy není jednoduché, i to je však možné se naučit. Na speciálních kurzech Šárka vysvětluje blogerům, amatérům i fotografům, jak používat denní světlo, jak pracovat s rekvizitami nebo proč jsou důležité úhly focení a kompozice. Během semináře nikdy nezapomene zmínit ten nejdůležitější trik – velké okno. „Stačí si dát stůl blízko okna, ideálně směřujícího na sever nebo severovýchod, kam nedopadá přímé sluneční světlo, ale naopak měkké rozptýlené světlo,“ prozrazuje Šárka. Takové světlo je totiž pro focení jídla ideální, vykreslí krásně měkké stíny.

Při focení jídla je nutné myslet především na to, co tou fotkou autor chce říct. „Pokud fotíte ingredience na koláč nebo zeleninový salát, musí to být patrné na první pohled,“ popisuje lektorka foodstylingu. Fotografie by tak měla mít nějaký centrální bod, který reprezentuje to nejdůležitější místo, kam se člověk napoprvé podívá, až poté je možné přidávat další elementy, které pomáhají dotvářet atmosféru a příběh.

Dále je důležité připravit jídlo tak, aby vypadalo co nejlépe na fotce, což se velmi často liší od toho, jak si připravujeme jídlo ke konzumaci. „Každý recept se v podstatě rozloží na základní ingredience a výsledný pokrm se postupně ‚staví‘ od základů skoro jako dům.“ Je třeba brát v úvahu teorii barev, strukturu, tvar a velikost jednotlivých ingrediencí i výsledného pokrmu tak, aby dohromady vytvářely harmonický celek.

Barbora Drachovská
už více než deset let je téměř stoprocentní vegetariánkou s občasnou ochutnávkou nějaké rybí nebo mořské pochoutky. Má ráda nové chutě, nejlépe co nejzdravější, ale občas ocení i něco hodně mastného. V Brně navštěvuje každou nově otevřenou hospodu, restauraci nebo bistro a poslední dobou jí začalo bavit i dříve odsuzované pečení.

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
srpen 2014

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...