I když oficiální oslavy byly vloni velkolepé, lidé jsou skeptičtí ke všemu, co má s Evropskou unií cokoliv společného. „Z chorvatského referenda o vstupu do EU byla znát určitá nedůvěra vůči tomuto společenství. A atmosféra tam před vstupem byla podobná jako v České republice,“ vysvětluje honorární konzul Chorvatské republiky Ivo Nešpor.

Referendum se v Chorvatsku konalo v roce 2012 a k urnám přišlo pouze 44 procent voličů. Pro vstup tehdy hlasovalo 66 procent z nich. Pro porovnání: v Česku hlasovalo při referendu celkem 55 procent voličů, z nichž odevzdalo svůj hlas pro vstup 77 procent. Stejně jako Česko, i Chorvatsko tedy nakonec k „evropskému klubu“ přistoupilo a od 1. července 2013 je právoplatným členem. I přesto je tamní skepse vůči EU stále patrná, evropská omezení a nařízení zemi ve tvaru rohlíku totiž přinášejí řadu nejistot.

Turismus na prvním místě

Chorvatsko není členem Evropské unie ani jeden rok, co se v zemi od té doby nejvíce změnilo? Země, která žije především z turismu, nejvíce oceňuje otevření hranic. „Zmizely celní kontroly a cesta do Chorvatska je tak nejen pro turisty mnohem pohodlnější. Navíc si mohou vozit i své potraviny i alkohol,“ popisuje Ivo Nešpor.

V roce 2011 navštívilo Chorvatsko více než jedenáct milionů turistů. Nejčastěji na Jadran jezdí Němci, Slovinci, Italové, Rakušané a v neposlední řadě také Češi. V budoucnu chce země svým návštěvníkům pobyt přijetím eura ještě více usnadnit. „V dlouhodobém horizontu se Chorvatsko na přijetí evropské měny určitě chystá,“ potvrzuje konzul. Splnění veškerých podmínek nutných pro změnu měny však zabere ještě mnoho času.

Konec malých rybářů

Vstup do Evropské unie byl také výhodný pro chorvatské firmy, které se věnují exportu. Například v českých obchodech se od července 2013 začaly více objevovat čerstvé i konzervované ryby z Chorvatska. Tradičně se vyvážejí sardinky, které tvoří více než šedesátiprocentní podíl ze všech ryb vylovených u Jadranu. „Kvalita chorvatských ryb je opravdu na vysoké úrovni,“ říká Nešpor. Díky vstupu do EU tak mohou Chorvaté exportovat nejen do Česka, ale také do dalších členských států. I když se tím otevírají nové možnosti v podnikání, tyto pozitivní dopady však platí spíše pro větší firmy. Drobní rybáři budou pravděpodobně velmi brzy muset bojovat o přežití, protože právě jim vstup do Evropské unie přinesl mnoho nevýhod.

I když jedna ze dvou vyjednaných chorvatských výjimek se týká právě rybolovu a používání sítí, které jsou v ostatních členských státech zakázány, objevila se nová omezení, která mohou některé malé rybáře zcela zničit. V Chorvatsku pracuje v rybolovu celkem čtrnáct tisíc lidí, většina z nich ovšem praktikuje takzvaný malý rybolov. „Nezanedbatelná část obyvatelstva jadranské oblasti se živí rybolovem. Evropská unie však malý rybolov nepodporuje. Nařízení a omezení jsou ušita na míru státům, které rybolov provozují ve velkém,“ vysvětluje Nešpor. Omezení rybolovu a nastavení podmínek zvýhodňující velké státy s masivním rybolovem tak není pro Chorvatsko příliš výhodné. Základním pilířem chorvatského rybolovu jsou totiž malé rybářské lodě, které nepřesahují délku dvanácti metrů a rybaří v těsné blízkosti pobřeží, což EU v budoucnu plánuje omezit.

Nezájem o evropské volby

V Evropském parlamentu má Chorvatsko dnes celkem dvanáct zástupců, kteří bojují za chorvatské zájmy nejen v oblasti rybolovu. Zájem obyvatelstva o evropské volby je však minimální. „Tradičně jako již u většiny nových členských států je účast ve volbách do Evropského parlamentu velmi nízká,“ doplňuje Ivo Nešpor. Chorvaté volili své zástupce naposledy těsně před vstupem do Evropské unie, v dubnu 2013, a tehdy přišlo k volebním urnám necelých 21 procent voličů. Už po roce jdou Chorvati k volebním urnám znovu a budou rozhodovat nejen o budoucnosti svých rybářů.