V lednu 2012 podepsala Česká republika spolu s dalšími evropskými zeměmi mezinárodní dohodu ACTA. Jaké jsou její podmínky a proč vyvolala vlnu masových demonstrací? Hrozí nám opravdu internetová cenzura? Jak se k této problematice staví někteří mladí uživatelé internetu a jak k ní naopak přistupují někteří mladí umělci?

I přes kruté mrazy posledních dní zaplavily 11. února 2012 odpoledne brněnské náměstí Svobody hloučky desítek mladých lidí. Právě tímto dnem totiž vyvrcholily masové demonstrace za práva svobodného internetu a jeho uživatelů. Ten den byl dokonce oficiálně vyhlášen za mezinárodní den protestu proti smlouvě ACTA, takže se demonstrovalo po celém světě. V Česku byly demonstrace hlášeny ve více než patnácti městech, a to včetně již zmíněného Brna.

Nechceme žádnou cenzuru

Někteří tuto akci pojali stylově a dostavili se na místo setkání v maskách či pirátských kostýmech, jiní brali situaci zcela vážně. Ten, kdo zapomněl svůj protestní transparent doma, měl možnost vytvořit si na místě nový, anebo vyjádřit svůj nesouhlas křídou přímo na brněnské náměstí. Středem pozornosti se stalo pódium, a to především kvůli petici, která vyjadřuje nesouhlas s ratifikací kontroverzní smlouvy ACTA (Obchodní dohoda proti padělání). Jejím cílem je zmírnit či zamezit obchodu s padělaným zbožím a nelegálnímu šíření autorsky chráněných děl.

Někteří z protestujících s hlavní ideou dohody – omezení padělání zboží - sice souhlasili, její podmínky, které se týkají internetu, jim však připadaly nepřijatelné: „Chápu, že musela vyjít nějaká dohoda, která bude pirátství potírat razantněji než doteď. Jen si myslím, že by mohla být mnohem lépe sepsaná a nenarušovat tolik osobní svobodu uživatelů,“ podotýká Pavla (24). Vladimír (26) upřesňuje, co by podle něho mohlo nastat, když by se tato právní norma stala realitou. „Jak Wikipedie, tak i Google by to například nerozchodily. Google by nemohl indexovat ve vyhledávání všechen obsah stránek, protože by mohl naindexovat i ten nelegální, a to by byl problém. Takže by se jeho vyhledávací funkce hodně omezily. Tím by se nedaly vůbec používat jako dosud. A Wikipedie by zase měla problém se svobodným vkládáním obsahu, protože by tam někdo mohl napsat něco nelegálního. Tím by se značně omezilo svobodné používání internetu.“

Důvody k těmto obavám spočívají zejména v povinnosti kontroly, co uživatel dělá či udělá s internetovým obsahem, který mu nepatří a je chráněný autorskými právy. Státy, které by ratifikovaly ACTA, by byly nuceny vyvinout jakýkoli tlak na poskytovatele internetových služeb, aby zabránili šíření a zneužívání autorsky chráněného obsahu. Jinými slovy by to znamenalo, že aby samotní poskytovatelé internetu nebyli odsouzeni za porušování autorských práv jako někdo, kdo pomáhá při provádění nelegální činnosti, museli by filtrovat obsah, který by se dostával k uživateli internetu, aby ho on sám nakonec nějakým způsobem „nezneužil“. Pro ilustraci malý příklad. Někdo by chtěl použít fotku svého oblíbeného zpěváka jako svou profilovou na Facebooku. Jelikož by se tím jednalo o nelegální kopírování, musel by jak uživatel, tak Facebook spolu s vyhledávačem být potrestán. První za použití a ostatní za umožnění takového činu.

Tím by podle odpůrců ACTA došlo k omezování osobní svobody a zásahu do svobodného prostoru internetu. A to je to, co vyhnalo lidi do ulic. I v Brně většině dotazovaných připadá smlouva jako kontrolní nástroj a jistá forma cenzury: „ACTA považuji za jakousi snahu nadnárodních korporací získat nástroj, který by sloužil ke kontrole, popřípadě nadvládě. Dosáhli by toho, že by se řídilo a ovládalo dosud svobodné médium internet. Zároveň by jim to umožnilo získat přístup k informacím, které by šlo zneužít v konkurenčním boji na světovém trhu, a tím de facto ovládat světovou politiku,“ sděluje své obavy sedmadvacetiletý Petr.

Na otázku, zda by byli mladí ochotni za stahování dat z internetu zaplatit, odpovídali dotazovaní většinou kladně, avšak s dodatkem, že by tyto služby musely fungovat kvalitně a být za přijatelných cenových podmínek. Stahování filmů a seriálů je podle jejich názoru oblíbené zejména proto, že je k dispozici v původním znění a bez reklam. Některé seriály se v Česku navíc ani dosud nevysílají, jako je tomu třeba v případě oblíbených japonských anime (manga). „Lidé hledají filmy a seriály i v původním znění a také je tu možnost pustit si seriál, kdy má uživatel čas,“ vyjmenovává výhody tohoto postupu Pavla, 24. „Než přišla například Prima COOL, neměla většina seriálů šanci se k nám dostat, protože stávající televize spíše vysílají mainstream. Já se raději podívám na seriál v původním znění, jelikož si pak alespoň nějakým způsobem udržuji kontakt s angličtinou. Člověk se tak často naučí i nějaký nový obrat,“ podtrhává Vladimír, 26.

Asi po hodině se promrzlí brněnští demonstranti vydali na protestní pochod ulicemi centra Brna, aby akci zakončili na původním místě setkání, kde hromadně podepisovali petici proti ACTA.

Odměnou je návštěva koncertu

Jak se však k této kontroverzní smlouvě staví například mladí zástupci umělecké sféry, kteří vydělávají právě prodejem svého „umění“? „Je to sice smutné, že produkční firmy a vydavatelství (samozřejmě i skupiny či herci) tímto způsobem přicházejí o nějaké peníze, ale dneska už existuje spousta internetových prodejen, třeba co se hudby týká (Amazon, iTunes), kde si člověk může stahovat písničku za euro nebo rovnou celé album. Tuto možnost využívá spousta lidí, a to, že vedle toho existují i datová úložiště, kde se hudba či filmy nelegálně rozšiřují, má sice své mínus, ale i své plus. Díky tomu se totiž dostanou do povědomí dalším lidem, kteří by si dané album třeba nikdy nekoupili, ale takhle si ho alespoň stáhnou a poslechnou. Takže z nich má člověk peníze až ve chvíli, když mu přijdou na koncert. Myslím si, že spousta lidí si CD, která se jim vryjí do hlavy, stejně nakonec časem většinou koupí, protože chtějí originál a chtějí tak svou oblíbenou skupinu podpořit. To samé se děje s filmem. Cenzura internetu opravdu hraničí s omezováním osobní svobody. Je to ‚svobodný prostor‘, tak to pojďme i nadále udržovat s takovýmto statusem,“ sděluje jeden ze členů oblíbené českobudějovické hudební skupiny, který chce však zůstat v anonymitě.

Po masových protestech byla ratifikace smlouvy v mnoha zemích Evropské unie včetně Česka pozastavena. Evropská komise dokonce v druhé polovině února 2012 požádala Evropský soudní dvůr k přezkoumání smlouvy ACTA. Jedno je však nad míru jasné. Pokud se vytvoří nová mezinárodní smlouva proti padělání a na ochranu autorských práv, bude se muset pamatovat také na samotného uživatele. Současné znění ACTA na to rozhodně nesmyslí. Otázkou tedy zůstává, zda se síť přizpůsobí právu nebo právo síti.