Je 9 hodin ráno, dopravní špička v Praze. Jezdící schody vyplivují z nástupiště do vstupní haly stanice metra jeden proud lidí za druhým. Tam čeká Andrej Babiš. Miliardář se šedivě melírovanými vlasy má na sobě černý rolák a vede volební boj za své politické hnutí ANO. Babiš rozdává koblihy.

Lidé mu vytrhávají pytlík s mastným pečivem z ruky. Babiš oslovuje kolemjdoucí podle nálady „pěkná slečno“, „babičko“ nebo „šéfe“. Děkují mu. Volební program zajímá jen málokoho. Řada z nich si chce s tímto mužem pořídit fotku, který se svou pílí vypracoval tak vysoko a který zdánlivě z ničeho vydupal ze země gigantické potravinové a mediální impérium. Podle průzkumů se nejspíš dostane se svým uskupením, které založil v roce 2012, do Poslanecké sněmovny po předčasných volbách 25. – 26. října díky 16procentní podpoře.

Babišovo protestní hnutí je rozkročené nalevo i napravo – a to podle potřeby. Volebním mottem je slib: „ANO, bude líp“. Zkratka ANO přitom znamená „Akce nespokojených občanů“. Pokud chce člověk od Babiše vědět, jak toho chce dosáhnout, říká: „Tím, že začneme. Dvacet let jsme šli špatným směrem. Musíme to začít měnit“. Konkrétnější je Babiš málokdy. Proč taky? „My nejsme žádní politici, makáme“ je napsané na volebních plakátech ANO.

Babiš se zdá být nejenom vítězem těchto voleb, jeho úspěch také zástupně představuje to, co je typické pro tento volební boj: skoro všechny strany se vyhýbají obsahům, uchylují se k prázdným frázím nebo vůbec k úplné bezobsažnosti.

Příkladem je TOP 09. Volební spot této konzervativně-liberální strany je 33 sekund dlouhý. Předseda Karel Schwarzenberg – zpodobněný stratégy volebního boje jako agent TOP 009 „ve službách naší republiky“ – rachtá na svém Chopperovi přes některé události porevolučních dějin, aby pak pronesl: „Tento boj nikdy neskončí“ a „teď je nejdůležitější myslet jít k volbám, volte TOP 09“.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka naopak putuje kopečnatou krajinou Českého středohoří a říká: „Chci stát“. Jak by měl vypadat, stojí napsáno velkými písmeny v podzimním údolí, do kterého Sobotka hledí. To, co tam stojí, není ani konkrétní ani jakkoli překvapivé: Takový stát má chránit občany a umožnit jim úctyhodný život ve stáří. A také má takový stát fungovat.

Další znak letošních volebních bojů: Jsou převážně pozitivní. Boji za fungující stát se sociální demokraté upsali také na svých oranžových volebních plakátech. Ještě před třemi lety byla ČSSD na svých velkých reklamních billboardech u dálnic a domovních fasádách především proti: proti vysokým cenám za proud, proti menší mateřské.

Všudypřítomné byly i plakáty, které se vydávaly za volební reklamu politických protivníků a jež je zesměšňovaly. Tímto způsobem nechala ČSSD prohlásit šéfa ODS Petra Nečase: „Kašleme na obyčejné lidi“. Takovéto negativní kampaně jsou letos ojedinělé.

Dnes slibují Křesťanští demokraté (KDU-ČSL) před mořem slunečnic: „Dáme zemi do pořádku“, komunisté (KSČM) mají „jiné řešení“ a Babišovo ANO chce, „aby tu chtěly žít i naše děti“.

Přesto existují i výjimky: Politické hnutí „Úsvit přímé demokracie“ populisty Tomia Okumary slibuje „konec bordelu a korupce“. Tím má tento podnikatel a senátor na mysli tu politiku, kterou Češi dosud znají. Sliby přímého podílení se občanů na politice a xenofobními a protiromskými výroky se podařilo Okamurovi v průzkumech STEM dosáhnout prvenství těchto voleb jako nejoblíbenější předseda strany. Má reálnou šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.

Také SPOZ, Strana práv občanů Zemanovci, hlásí málo pozitivního. Sociálnědemokratická alternativa prezidenta se zdobí heslem „Zastavili jsme Kalouska “. Bývalý ministr financí je považován ve Schwarzenbergově TOP 09 za muže tahajícího za nitky v pozadí. Již během volebního boje na post prezidenta dokázal Zeman touto antikampaní proti neoblíbenému místopředsedovi oslabit svého souputníka Karla Schwarzenberga. Teď má tento boj proti Kalouskovi působit i v minulém čase.

Z jiných plakátů hledí prozatímní ministr vnitra Martin Pecina, vedle něj direktivní volební slogan „Volte Zemanovce“. Kampaň Zemanovy strany platí jako fiasko a také v průzkumech zaostávají SPOZ za svými očekáváními – nemuseli by ani překročit pětiprocentní hranici. A to ačkoli se dostalo celých pět ministrů ze současné „úřednické vlády“ na volební kandidátku SPOZ. To a nasazení Zemana zajišťuje mediální prezenci – třebaže prezident předem podle nestranného postoje vyloučil , že by se zapojoval do volebního boje.

SPOZ a ANO jsou nejvíce vidět, a sice již od samého spuštění volebního boje. Jejich rozpočty, i když obě dvě strany skutečnou výši jejich výdajů tají, jsou několikanásobně vyšší než jejich souputníků. Kupříkladu ODS vydává letos na volby do Poslanecké sněmovny necelých 50 milionů, tedy okolo jedné třetiny ve srovnání s minulými volbami. I favorit letošních voleb ČSSD musí šetřit. Volební boj přišel dříve a neočekávaně a sociální demokraté ještě stále splácejí dluhy z roku 2010.

Šetří se na klasických formách volebního boje – to znamená na velkých volebních billboardech a okázalých volebních akcích. Strany hledají k občanům alternativní cesty; například na internetu.

ODS sází na v Česku málo rozšířenou sociální síť Twitter. Hashtag „#Volím_pravici“ má přimět konzervativní voliče ke švitoření. Na volebních plakátech zaměnili občanští demokraté logo své strany, mírovou holubici za twitterového ptáčka a sami předvádějí, jak na to: Veršuje se až do zlámání si jazyka. „Chci stát mladým fandící, proto #Volím_pravici“.

O něco méně křečovitě působí na sociálních sítích TOP 09. Již léta sází také zelení na Facebook a YouTube – to nemá jenom strategické důvody. Poté, co před třemi lety Strana zelených (SZ) zůstala pod třemi procenty, nemá nárok na státní příspěvek. Video, ve kterém předseda SZ Ondřej Liška rapuje o barvě voličského hlasu, vyneslo Zeleným za pouhé čtyři dny více než 150.000 zhlédnutí. „Naší kampaní jste vy“ říkají zelení a zapřahují do volebního boje na síti a na ulici dobrovolníky. SZ odkazuje na svůj čistý štít – pro bývalou vládní stranu je to v Česku vše jiné, jen ne samozřejmé - a stříká vysokotlakým čističem své logo na špinavé stěny. Vedle boje proti korupci si stanovili za cíl zelená témata jako rovnoprávnost na pracovním trhu nebo zavedení sociálních bytů a principy zelené ekonomiky.

Kandidáti také často vyhledávají přímý styk s lidmi: Zelení šlapají do pedálů a vozí voliče v rikšách po městech. TOP 09 sází na osvědčené „pivo s Karlem“. Andrej Babiš rozdává koblihy z jedné jeho velkopekáren. Přitom neúnavně připomíná, že není žádný politik a že povede stát jako firmu.

Právě vymezení se vůči politice jako takové není jen podle politologa Jiřího Pehe znepokojující novinkou volebního boje 2013: „Kvůli skandálům předešlé vlády posílila celá řada hnutí a stran, které nyní otevřeně útočí na stranickou politiku jako takovou. Výsledkem je neobyčejný nástup antipolitiky.“