Majáles navzdory počasí a mainstreamu
Největší studentské iniciativě v Česku nejde jen o živou kulturu, ale i o budování občanské společnosti
Dřív to byla spontánní studentská akce, která oslavovala jaro, studentský život i alternativní kulturu. Po revoluci se ale z Majálesu většinou stalo defilé sponzorů a lidových kapel, na kterém se studenti podílí jen tak, že zaplatí vstupné. Naštěstí se tak neděje ve všech českých městech. Majáles v Českých Budějovicích na jihu Čech se už deset let snaží vracet ke zmíněným kořenům akce, která byla za komunismu potírána, a ukazuje, že čtyřicítka mladých lidí dokáže ve volném čase a bez honoráře zorganizovat několikadenní multižánrový festival živé kultury, na němž se sejde celé město. Tedy pokud je pěkné počasí.
Budějovický Majáles 2013 obsadil jihočeské krajské město od 6. do 11. května. Přes 160 účinkujících vystoupilo všude po městě – hlavní hudební scéna vyrostla v jednom z městských parků, živo ale bylo i na centrálním náměstí Přemysla Otakara II., v klubech, v kavárnách, v divadlech, na rektorátu Jihočeské univerzity a také na náplavce u Vltavy, kde vyrostlo provizorní autokino s Hanebnými pancharty od Quentina Tarantina.
Na program, který návštěvníci oceňovali dobrovolným vstupným, tentokrát navíc nevyrazili jen mladí lidé: novou vizí organizátorů bylo přilákat i starší ročníky, rodiče i prarodiče. „Letos jsme dělali velkou dopisovou kampaň, v rámci které jsme donesli zvací dopis do deseti tisíc domácností ve městě. Majáles má co nabídnout všem, ostatně jsme největší neziskový festival v zemi,“ míní jeden z organizátorů Majálesu Ladislav Zibura a vyzdvihuje lákadla ročníku 2013: „V programu byly velmi silné body, třeba vystoupení Orchestru Jihočeského divadla nebo Young Fathers. Ohromná byla návštěvnost programu přes týden - tam ani nejde říct, co bylo nejnavštěvovanější. Našlapáno bylo na každé akci. A program byl ohromně rozmanitý“.
Během prvních dnů Majálesu tedy všechno směřovalo k tomu, že ročník 2013 bude nejúspěšnější, nejnavštěvovanější a naprosto bezproblémový. O víkendu, kdy měl celý program vrcholit v parku na „Sloňáku“ velkou otevřenou scénou s Lenkou Dusilovou, Shugem Tokumaru či Vladimírem 518, začalo pršet. A pršelo tak vydatně, že na program skoro nikdo nepřišel. To je pro festival, na který se neplatí vstupné, a který je částečně závislý i na tržbách z barů a kiosků s občerstvením, takřka likvidační.
Organizátoři teď musí doplácet 140 tisíc korun prodělečným barům, kterým se nevrátily ani nákladové investice. „To byl největší problém. Měli jsme s bary skvělé podmínky, a kdyby přišlo takové množství návštěvníků jako loni, zbyly by nám peníze také do dalšího roku. Nastalo ale apokalyptické počasí, se kterým jsme dosud neměli zkušenost: kromě deště byla navíc zima, kvůli které lidé nesnědli a nevypili tolik jako normálně. Čekali jsme, že to může být špatné, ale že budeme muset doplácet za barmany, to nás vážně nenapadlo,“ říká Zibura a dodává, že tým nyní jedná se sponzory, kteří by díru v rozpočtu zaplnili. Někteří vystupující se podle něj navíc zřekli svého honoráře. Podobná situace nastala již jednou v minulosti. Tehdy však pomohla sbírka fanoušků. „Letos se k ní ale nechceme uchylovat. Podpora fanoušků je veliká a moc si jí ceníme, letos to ale chceme vyřešit jinak,“ dodává Zibura. Všeobecně je jinak Majáles financován granty, nadacemi i soukromými subjekty.
Počasí ale nebylo jediným problémem, kterému Majáles 2013 čelil. Magistrátu města se nelíbilo to, že povrch na „Sloňáku“ byl vlivem počasí chvilkově znehodnocen. Jinými slovy, lidé podupali kus parku. Za to jim hrozila pokuta a další pak za to, že organizátoři nenahlásili přesný počet barů. „Tohle všechno už je minulostí. Obě dvě pokuty nám radní odpustili – a to je fér. Právě další dva dny jsme věnovali opravám pozemku, protože byl hodně rozbahněný. Trochu mě mrzí, že nikdo nemluví o skvělém programu přes týden, který měl rekordní návštěvnost. Bylo to celkem 120 skvělých akcí, které byly prakticky vždycky narvané lidmi. A přesto se pořád bavíme převážně jen o podupaném parku, který jsme už dali do pořádku,“ myslí si Zibura.
Budoucnost nejistá?
Počasí ale nebylo jediným problémem, kterému Majáles 2013 čelil. Magistrátu města se nelíbilo to, že povrch na „Sloňáku“ byl vlivem počasí chvilkově znehodnocen. Jinými slovy, lidé podupali kus parku. Za to jim hrozila pokuta a další pak za to, že organizátoři nenahlásili přesný počet barů. „Tohle všechno už je minulostí. Bary jsme doplatili, takže nám tu pokutu i tu druhou za přechodné pošlapání části parku odpustili – a to je fér. Právě další dva dny jsme věnovali opravám pozemku, protože byl hodně rozbahněný. Trochu mě mrzí, že nikdo nemluví o skvělém programu přes týden, který měl rekordní návštěvnost. Bylo to celkem 120 skvělých akcí, které byly prakticky vždycky narvané lidmi. A přesto se pořád bavíme převážně jen o podupaném parku, který jsme už dali do pořádku,“ myslí si Zibura.
Každá chvilka dobrá
U stolu u piva rozhodně nesedí lidé, kteří festival organizují. Aspoň ne pořád. Čtyřicítka aktivních středoškoláků a vysokoškoláků věnuje organizaci Majálesu (nejen) volný čas po celý rok. Potřeba je tiskový servis, hudební dramaturg či třeba dramaturg pouličního umění. Toho letos zajišťovala jednadvacetiletá Marcela Macháčková. „Jsem v týmu druhým rokem, loni jsem ale byla jen jakýsi poradce. Nejlepší bylo, když přijel nějaký umělec a bylo na něm vidět, že ho Majáles baví a že si naší práce opravdu váží. Jinak bezkonkurenční byly i některé body programu, například DJ Tvyks nebo Young Fathers,“ vypráví Macháčková. Příští rok chce Zibura do města přilákat ještě víc umělců. „Sám mohu říct, že mě každý rok naprosto uchvátí, co všechno jsou (jsme) schopni jako studenti zařídit a jak se nám každý rok daří Majáles posunout zase o krok dál,“ dodává k tomu Zibura.
Budějovickému Majálesu je v internetových diskuzích občas vyčítáno, že nepřiváží žádné mainstreamové tahouny, kteří by zajistily větší návštěvnost. Angažování například lidových Mandrage ale podle organizátorů není akceptovatelnou cenou za víc lidí před pódiem. „To, že přivážíme zajímavé kapely, které nikdo nezná, je jednou z největších přidaných hodnot našeho festivalu. Díky tomu, že nevybíráme vstupné, si můžeme dovolit nehledat návštěvníky za každou cenu a být v dramaturgii kreativní. Letos jsme přivezli umělce z 16 zemí, kteří zastupovali prakticky každý hudební žánr. Chtít, abychom vozili kapely neustále omílané v rádiích a na většině komerčních festivalů, je jako přijít do exotické restaurace a dožadovat se řízku a piva,“ nastiňuje koncepci Zibura.
Součástí celkové koncepce je i budování zdravé občanské společnosti. Majáles totiž dle organizátorů spojuje obyvatele Českých Budějovic, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. „Do akce se zapojují stovky lidí, bez kterých by nic nemohlo existovat. Chtějí udělat něco pro své okolí. To je hrozně silné poselství. Před deseti lety se podařilo dát dohromady partu studentů, které štvalo, že se toho v Budějovicích moc neděje. Z jednodenního festivalu je o 10 let později největší neziskový festival v České republice. A to je podle mne občanská společnost,“ říká Zibura.
