Za Plzeň krásnější
Plzeň v lednových dnech roku 2013 doslova pohltily žluté plakáty s nápisem ANO. Byly zkrátka všude – na zastávkách, ve výlohách, dokonce i na autech a nejeden člověk měl na kabátu připnutou placku s tím samým logem. Taková byla situace v Plzni před referendem, během kterého se místní obyvatelé mohli vyjádřit, zda chtějí zastavit plánovanou stavbu obchodního centra Corso Americká na místě, kde dříve stával dům kultury. Jak to dopadlo?
Hybnou silou celého referenda je Kultura(k) vítězí, které se s podporou dalších Plzeňanů snaží o lepší zástavbu centra města. Funguje již více než dva roky, ale cíl je stále stejný – nedovolit, aby došlo ke stavbě, která svou formou pravděpodobně poškodí centrum Plzně. Navíc chtějí dosáhnout toho, aby se konala regulérní architektonická soutěž.
„Celá oblast od hlavního nádraží k řece Radbuze je pro Plzeň stejně důležitá jako třeba pro Prahu Václavské náměstí. Je třeba brát realizaci staveb zodpovědně, jelikož plánované obchodní centrum přinese do tamní struktury pomyslnou urbanistickou stopku na další desítky let,“ říká Filip Kastl (29), jeden ze zakládajících členů občanského sdružení. Stejný názor sdílí i architekt Jakub Mareš (28), který rovněž stál u zrodu této organizace. Dodává, že město plánuje příliš zbrkle a porušuje tak vazbu, která je v městském urbanismu důležitá. „Jedná se o nejcennější pozemek v Plzni, který naprosto dokonale splňuje všechny požadavky – je na nábřeží, vede tam cyklostezka, městská hromadná doprava a je napojený na tranzitní dopravu. Pozemek tohoto typu zkrátka určuje kvalitu života,“ vyjmenovává urbanistické plusy dané lokality Jakub.
Ideální řešení
Nejen Filip Kastl, ale i další členové sdružení a architekti vidí v místě bývalého domu kultury obrovský potenciál. Pozemek je však stále v rukou investora, který tam měl postavit obchodní centrum Corso a proti kterému se nakonec v referendu postavila většina voličů. Proto nyní doufají, že nastane jistý obrat.
Filip Kastl by uvítal, kdyby stávající investor nabídl pozemky k odkupu, aby se mohla vyhlásit architektonická soutěž, v níž by se znovu stanovila budoucí podoba lokality. Nový investor by pak byl povinen vítězný návrh realizovat. „Co se mě týče, určitě bych tam viděl další ulici – přímé spojení hlavního nádraží a Západočeského muzea,“ nastiňuje svou vizi Kastl. Podle něj městu chybí významové propojení částí, kde by se měl odehrávat život města. „Jsou tu jen pomyslné střípky a Plzeň by skutečně v centru potřebovala něco významného, na co bude hrdá. Měla by zde být kombinace všeho městského – obchody, administrativa, zeleň, bydlení, veřejná prostranství, nikoliv však v provedení monobloku,“ dodává Kastl.
Spletitá cesta k referendu
Již v roce 2010 vznikla petice proti stavbě obchodního centra a tehdejší zastupitelstvo dokonce vyhlásilo architektonickou soutěž. Ta však byla později zrušena s tím, že investor již dávno provádí projektové práce, ty že jsou příliš daleko a že proti stavbě obchodního centra není větších námitek. „Tuto událost považuji za nejpromarněnější šanci, jakou se mohla změnit budoucnost lokality,“ kritizuje Filip přístup vedení města. „Zdá se mi, že město bojuje spíše za prosperitu podnikatelské sféry, nikoliv za pozitivní rozvoj Plzně ve směru její struktury a podoby,“ posteskl si.
Jako jediná možnost, prostřednictvím které občané mohou říci, co si přejí, se ukázalo referendum. A tak se v říjnu 2011 pustily do práce skupiny dobrovolníků, které na různých místech Plzně sbírali podpisy příznivců. Nakonec jich do října následujícího roku získali přes 14 500, tedy o téměř 1300 více, než bylo potřeba. Magistrát však část podpisů označil za chybné a vyškrtal je. Navzdory tomu, že se aktivistům podařilo během několika dnů sehnat dostatečný počet nových podpisů (celkový počet nakonec dosáhl téměř 20 000 podpisů), rozhodlo se zastupitelstvo města referendum v říjnu 2012 zamítnout.
Členové sdružení se proto rozhodli podat žalobu ke krajskému soudu, jelikož považovali rozhodnutí zastupitelstva za protiprávní. Soud jim dal za pravdu, referendum schválil a termín stanovil na první kolo prezidentské volby v polovině ledna 2013.
Šance na úspěch
Až do poslední chvíle rozdělovaly názory na stavbu obchodního domu veřejnost na několik skupin. „Někteří byli vyloženě proti stavbě, někteří zcela pro, někdo váhal a část to viděla spíše tím směrem, že jakákoliv aktivita je zbytečná,“ popisuje nálady Plzeňanů před hlasováním Filip Kastl. Zároveň však pociťuje, že počet občanů, kteří si uvědomují fatální dopad naplánované stavby, je stále větší. „Potřebujeme 53 000 Plzeňanů a 38 000 s hlasem ‚ano‘,“ říkal Filip před referendem.
Napětí a nejistota panovaly v Plzni až do poslední chvíle, jelikož ulicemi západočeské metropole zněl i druhý, protichůdný názor. Také město Plzeň totiž spustilo kampaň, ve které upozorňovalo na negativní dopady odmítnutí stavby – například hrozící náhradu škod, které vznikly současnému investorovi.
Během přímé volby hlavy státu se občané Plzně historicky poprvé vyjádřili v referendu k budoucnosti svého města. Zúčastnilo se jej 42 % oprávněných voličů a přibližně 64 % se vyslovilo proti stavbě naplánovaného obchodního centra. Aktivisté tedy dosáhli nejen potřebné účasti, ale i potřebného počtu hlasů pro zastavení stavby. „Výsledek referenda je pozitivním začátkem a nadějí, že může dojít ke změně a k lepšímu řešení dané lokality. Teď bude velice záležet na městu, jak se k celé věci postaví a co za kroky podnikne. Mým skromným přáním stále je, aby byli obyvatelé informováni i o tom, co by tam mohlo stát, že mohou být lepší řešení i levnější, pro všechny přínosnější,“ uzavírá Filip Kastl.
