Job

Touha být pirátem

Foto: Pirátská strana | pirati.cz, CC BY-SA 2.0Foto: Pirátská strana | pirati.cz, CC BY-SA 2.0
Ivan Bartoš, Foto: Pirátská strana | pirati.cz, CC BY-SA 2.0

Jeho strana při posledních volbách do poslanecké sněmovny propadla. Situace pro mladého politika a jeho kolegy z Pirátské strany teď proto nevypadá nijak dobře. Třitřicetiletý lídr pirátů Ivan Bartoš ale neztrácí optimismus. Jejich doba prý teprve přijde.

Ještě před dvěma lety byl Ivan Bartoš velkým optimistou a na další české parlamentní volby se vysloveně těšil. „Parlamentní volby v roce 2014? To doufám, že budeme mít v parlamentu už našeho prvního pirátského poslance. A když se tomu trochu pomůže, tak bychom se možná mohli stát čtvrtou nejsilnější stranou,“ předpovídal v roce 2012 budoucí politické dění Ivan Bartoš. Tehdy seděl v pražském Lucerna baru, na hlavě měl dredy a na sobě tmavý oblek a zlatou kravatu. Zrovna totiž úspěšně složil zkoušky na svůj druhý doktorát.

Na vzestupu nebyla tehdy jen jeho osobní kariéra, ale i celá Pirátská strana – a to i mezinárodně. Spornou mezinárodní smlouvu ACTA týkající se ochrany autorských práv se tehdy postupně chystali posvětit země Evropské unie, což doslova katapultovalo Pirátskou stranu v Česku na titulní stránky deníků. Počty členů, lajky na Facebooku i stav konta – to vše u pirátů stoupalo. To všechno se navíc transparentně, protože na internetu se o jakémkoliv pohybu mohl každý přesvědčit. Šéf Pirátů Ivan Bartoš byl tehdy vítaným hostem v rozhlase i v televizi. Lehce extravagantní vizáž a nekonformní a přesto kompetentní a suverénní vystupování – tak tento mladý muž s dready působí před kamerou. Není pochyb, že Ivan Bartoš a jeho Piráti se vezli na vlně úspěchu.

A pak bylo najednou všechno jinak. Nevídaný politický skandál kolem vedoucí kanceláře premiéra šokoval v roce 2013 celé Česko a smetl premiéra Petra Nečase s celým týmem z vládních lavic. Volby do poslanecké sněmovny se proto nečekaně posunuly už na říjen roku 2013. Piráti sice měli šanci profitovat z obecné nespokojenosti, Česko se ale ukázalo být nejistým politickým kolbištěm. Skutečným vítězem se stal nováček na politické scéně – strana ANO podnikatele a miliardáře Andreje Babiše, která se z nuly stala po sociálních demokratech druhou nejsilnější politickou silou. „Když má člověk peníze a vybroušenou rétoriku, tak tady může nahnat docela dost procent,” říká s úsměvem Ivan Bartoš k úspěchu politických konkurentů. Piráti se ziskem 2,66 procent však zůstávají daleko za původním očekáváním a dnes jsou tedy jinde, než Ivan Bartoš původně plánoval.

Foto: Pirátská strana | pirati.cz, CC BY-SA 2.0
Ivan Bartoš miluje knihy a hudbu a brzy se naučil hrát na akordeon. Foto: Pirátská strana | pirati.cz, CC BY-SA 2.0

Podivín vypadá jinak

Ale právě v době neúspěchu se ukazuje politická profesionalita Ivana Bartoše: „V porovnání s parlamentními volbami z roku 2010 jsme dokázali oslovit o 200 procent více voličů.“ Dvě stě procent. „A to ačkoli jsme při porovnání poměru hlasů měli nejlevnější volební kampaň ze všech.“ Piráti udělali dobře, když Ivana Bartoše v roce 2009, kdy v Česku strana vznikala, jmenovali svým stranickým lídrem. Umí se pohybovat v každém prostředí, rychle mu to myslí a při odpovědích je pohotový. Svým drsným hlasem a přímým pohledem se Ivan Bartoš energicky ponoří do každého tématu. „Namyšlený“, „nepříjemný“ a vždy „ví všechno nejlíp“ - i to se o něm píše na některých diskusích na internetu.

Ivan Bartoš se narodil v roce 1980 v severočeském Jablonci nad Nisou a jak sám říká, pochází z nepolitické rodiny. Jeho matka je učitelka, otec pracuje v bankovním sektoru a starší sestra působí jako úspěšná vědkyně v oboru biogenetiky. Ivan už od dětství miluje knihy a hudbu a brzy se naučil hrát na akordeon. Jeho tahací harmonika se dnes úspěšně uplatňuje na mnoha pirátských shromážděních, když doprovází jeho vášnivý zpěv. Vášnivě zpívá i v jedné punkové kapele na pražském Žižkově a jako DJ mixuje psychedelický trance. Ale není to žádný podivín, kterého by zajímala jen jeho svoboda na internetu. Ani nehraje žádné počítačové hry. „Polovině z toho, co na počítači umějí moji straničtí kolegové, nerozumím,“ koketuje se svou určitou přízemností. Ne, Ivan Bartoš rozhodně není žádný podivín. A rozhodně si libuje na pódiích všeho druhu.

Pirát své doby

Už na gymnáziu se začal zabývat databázemi a zjistil, že si tím může také přivydělávat. Během studií si zvolil obor, který mu umožnil rozvíjet hned několik talentů zároveň. Studium informatiky na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Karlově univerzitě v Praze zakončil v roce 2005 doktorátem. Dnes pracuje jako systémový architekt u jednoho velkého mobilního operátora.

A co člověk jako Ivan Bartoš v politice vlastně dělá? Kdejaká uklízečka má v Česku totiž větší uznání než politik. „Jasně, mám dobré vzdělání, nemám problém si najít práci. Mohl bych si žít pohodlný život mimo českou politiku a mimo témata jako daňové zatížení, svoboda médií nebo svoboda na internetu. Ale…“ – a už je tu zase onen politický profík Ivan Bartoš – „… chtěl bych měnit věci k lepšímu.” Není to žádný syndrom pomocníka, ale obyčejná potřeba žít v lepší společnosti, vysvětluje. Protože jinak by prý určitě netrávil už pátým rokem svůj volný čas politikou. „Každá doba má své piráty. A když to nebudeme my, bude to někdo jiný.” A Ivan Bartoš má jednoznačně velkou chuť být hlavním pirátem své doby.

Christian Rühmkorf
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
duben 2014

    Nová generace politiků

    Politici se v České republice těší menší úctě než uklizečky – tedy přinejmenším dle průzkumů veřejného mínění. Politické strany si zase stěžují na očividný nedostatek nastupující generace. Mladí politici se ovšem objevují: naděje současné i budoucí politiky. jádu pár z nich vyzpovídalo v této sérii portrétů, která vzniká ve spolupráci s týdeníkem „Prager Zeitung“.

    #1 Tradice zavazuje - Tereza Procházková / KDU-ČSL

    #2 Můj táta (a) Klaus - Martin Pánek / Svobodní

    #3 „Proč vlastně nemyslet utopicky?“ - Lennart Onken / DIE LINKE  („Levice“)

    #4 Objev pomalosti - Matěj Stropnický / Strana zelených

    #5 Poslankyně bez nálepky - Markéta Adamová / TOP 09

    #6 Touha být pirátem - Ivan Bartoš / Pirátská strana

    #7 Do boje v evropských volbách vyráží Vietnamec - Nguyen Cong Hung / ODS

    #8 Jak vypadá Evropanka? - Anna Pospěch Durnová / Strana zelených

    #9 Ještě Evropa a potom pryč - Kateřina Konečná / KSČM

    #10 Vysněná práce: poslanec - Dennis Hasselmann / CDU (Křesťanskodemokratická unie Německa)

    Témata jádu

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...