Job

Splněný sen v Addis Abebě

Foto: © privatFoto: © privat
Výlet na západ Etiopie. Foto: © privat

Dana Siedemová (29) právě ukončila roční pobyt v etiopské Addis Abebě, kde v té době jako jediná Češka absolvovala program OSN pro dobrovolníky. Ročně Česko na tento program pošle pouze šest vybraných lidí. V rozhovoru mluví o výjimečné životní zkušenosti, specifické etiopské kultuře, mezinárodním prostředí OSN a o svých splněných snech.

Co jsi věděla o Etiopii a o OSN před zahájením stáže? Bála ses něčeho před odletem do Afriky?

O Etiopii jsem měla vcelku dobré informace, a to z toho důvodu, že naše škola (Česká zemědělská univerzita) tam má zemědělské projekty, a tak jsem měla možnost získat hodně praktických informací přímo od učitelů či spolužáků, kteří tam pracovali. Nehledě na to, že jsem měla v magisterském ročníku z Etiopie i spolužáky. Předem jsem věděla, že etiopská kultura je unikátní svým stářím, zvyky i jazyky. Co se týče OSN, všechno pro mě bylo nové. Do té doby jsem v OSN nikdy nepracovala a ani nebyla na žádné stáži. Všechny mé předchozí znalosti byly pouze teoretické. Například jsem si musela zvyknout na styl komunikace uvnitř organizace a na všechna bezpečnostní pravidla. Toto samozřejmě bylo také kombinací práce v zemi samotné. I přesto, že OSN je mezinárodní organizace, většina zaměstnanců jsou místní, a tím pádem se musíte přizpůsobit a naučit stylu spolupráce.

Foto: © privat
Zaměstnanci OSN pravidelně vyjíždí na cesty po celé Etiopii. V dobrovolnickém programu, kde působila i Dana, cestování moc zvykem není. Foto: © Petra Vytečka Šedinová

Addis Abeba není nejpříjemnější město na žití. Obyvatele zužuje smog z dopravy, všudypřítomná chudoba, nedostatečně vybavené obchody s potravinami, vysoká nadmořská výška 2500 metrů nad mořem, která může někomu způsobovat zdravotní problémy, neexistující parky či zeleň ve městě nebo limitované kulturní vyžití. Nelitovala jsi během pobytu svého výběru?

Má priorita byla Afrika, protože z výběru stáží mému cíli a zájmu nejvíce odpovídala právě Addis Abeba a organizace UNEP se svým zaměřením na ekologii a udržitelný rozvoj. Na seznamu byly ještě třeba Kambodža, Vietnam nebo Kosovo. Svého výběru jsem nelitovala, i když někdy pobyt v Addis Abebě nebyl úplně jednoduchý.

Co máš konkrétně na mysli?

Vzhledem k tomu, že v Addis Abebě sídlí Africká unie a je tu vysoký počet diplomatických misí a přes 2000 zaměstnanců OSN, nájmy jsou velmi vysoké a není snadné najít vhodné bydlení. Během svého roku jsem se nuceně stěhovala pětkrát včetně měsíčního pobytu v hotelu ihned po mém příletu do Addis. Navíc jsem často musela řešit problémy s netekoucí vodou, protože Addis je jedno velké staveniště a velmi často dochází k přerušení dodávek vody i na několik dní bez náhradního zdroje.

To nezní jako nijak pohodový rok…

Byly i slabší chvilky, kdy člověk přišel po celém dni z práce, netekla voda, nesvítilo světlo a vzhledem k permanentní stavbě po celé Addis Abebě zrovna rozkopali celou silnici před naším domem, takže se k němu sotva dalo dostat. A do toho ve zdejší vysoké nadmořské výšce po západu slunce opravdu není teplo. I když se přes den teplota vyšplhá obvykle na 25 stupňů, k večeru klesá až na 8 až 12 stupňů. Dlouhé období dešťů začíná koncem června a trvá do září, a to během dne v podstatě téměř nepřetržitě prší, je šedá obloha a chladno a hlavně vlhko. Obvykle v tuto roční dobu většina cizinců opouští Etiopii alespoň na čas, aby si „dobyli baterky“ někde na slunci.

Foto: © privat
Před budovou OSN v Addis Abebě. Foto: © Petra Vytečka Šedinová

Co jsi měla pracovně na starosti?

Věnovala jsem se převážně plánování a organizování ekologických akcí a kampaní, komunikaci a spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, občanskými sdruženími, ale i soukromým sektorem. Kancelář UNEP v Addis je velmi malá, celkem ji tvořilo šest lidí, a tak jsem kancelář sdílela s kolegou z Itálie, s jihokorejskou kolegyní a dvěma etiopskými kolegy. Naše šéfová měla addiskou kancelář na starosti převážně z Nairobi, takže jsme se s ní setkávali pouze někdy.

Bohužel jsem v rámci stáže neměla možnost cestovat do jiných regionů Etiopie, ale navštívila jsem soukromě například města Lalibela s vytesanými kostely do skály ze 13. století, Gondar s komplexem hradů ze 17. století (obě památky jsou registrovány jako UNESCO dědictví) či Bahir Dar s největším etiopským jezerem Tana a vodopády na modrém Nilu či město Gambella u jihosúdánských hranic a odlehlé rurální oblasti známé pro pěstování kávy.

Jaký smysl mají takové stáže pro mladé lidi?

Rozhodně jsem přesvědčena, že stáže mají pro mladé lidi velký význam. Nejen tím, že pobyty jsou často v zemích, které jsou kulturně, ekonomicky i klimaticky naprosto odlišné. Dobrovolník OSN si tak musí poradit v různých situacích a naučit se hledat jiné způsoby řešení problémů, než by aplikoval doma. Po pracovní stránce mi stáž dala nové zkušenosti, které doufám v budoucnu využiji. Určitě jsem se naučila hodně nových věcí, a to i například po stránce komunikace, plánování nebo stylu práce. Díky mezinárodnímu prostředí jsem také měla možnost potkat mnoho zajímavých lidí, kteří pracovali v různých odvětvích.

Foto: © privat
Sušení kávových třešní na jedné z farem západní Oromie. Foto: © privat

Co se děje po skončení programu? Je nějaká možnost pokračování do dalšího stupně v rámci OSN?

Tento program je striktně na jeden rok. Po skončení stáže záleží, na jakém místě konkrétně dobrovolník pracuje a jak se osvědčil. Automatické pokračovaní je spíše výjimkou. Z pohledu Češky mě trochu mrzí, že naše vláda nenabízí další programy, které jsou jakýmsi pokračováním dobrovolnického programu v OSN. Kolegyně z Norska například po ukončení tohoto programu získala možnost pokračovat v Addis jako JPO (Junior Professional Officer), který je též hrazen norskou vládou. Česká republika program JPO nenabízí. Navíc si prostě myslím, že jeden rok je celkem krátká doba na získání kontaktů, zorientování se v zemi a pochopení, jak vlastně Etiopie funguje.

Jaký byl pro tebe nejhezčí a nejhorší zážitek z Etiopie?

Na to, že Addis má tři až pět miliónů obyvatel, i když přesné číslo nikdo neví, je celkem bezpečná. Nikdy se mi nestalo, že by mě v městské dopravě někdo chtěl okrást či přepadnout. Někdy došlo na slabé chvilky, kdy v práci nešlo nic zorganizovat kvůli nefungující telefonní síti a internetu, doma netekla voda, nefungovala elektřina, ale naštěstí nic dramatického se mi během pobytu nepřihodilo.

Krásné bylo cestování po Etiopii, která je opravdu krásná. Je to rozlehlá krajina s vlnícím se obilím různých barev a tukuly, domečky místních obyvatel slepené z trávy a kravského trusu jsou rozeseté všude, kam oko dohlédne. Zvláště cesta do Gambelly, což je město u jihosúdánských hranic, nebo návštěva v kávové farmě v Oromii, kde se tradičním způsobem pěstuje káva Arabica přímo v lese mezi ostatními stromy, byla pro mne nezapomenutelným zážitkem.

United Nations Environment Programm (Program OSN pro životní prostředí)
Rozhovor vedla Petra Vytečka Šedinová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červen 2014

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Stáž OSN

    Stáž OSN, konkrétně UNV Internship, je věkově omezená a hradí ji Ministerstvo zahraničních věcí. Minimální věk je 23 a maximální 27 let a je potřeba mít ukončené alespoň bakalářské studium. Česká republika také od roku 1995 spolupracuje s programem Dobrovolníci OSN a od té doby vycestovalo 281 českých dobrovolníků. Ročně působí v rozvojových zemích a krizových oblastech světa zejména v Africe, Asii a na Balkáně 20 až 25 českých dobrovolníků. Veškeré informace lze získat na: www.polytechna.eu/narodni_kontaktni_misto.

    Další články k tématu

    Hodnota jídla a vody
    Kristýna Lungová pomáhá jako humanitární pracovnice na Haiti. Až v nejchudší zemi západní polokoule si uvědomila hodnotu jídla a vody, říká Lungová.

    Splněný sen v Addis Abebě
    Dana Siedemová (29) právě ukončila roční pobyt v etiopské Addis Abebě, kde v té době jako jediná Češka absolvovala program OSN pro dobrovolníky.  více…

    „Stále znovu k moři!“
    Johanna bydlela během civilní služby rok na samotě na poloostrově Westerhever v bývalém strážním domku majáku v národním parku „Šlesvicko-holštýnské Mělčinové moře“. více …

    Nový tichý domov
    Kvůli své dobrovolnické službě v Guatemale vycestovala 24letá Karolína vůbec poprvé mimo Evropu. Skoro každý by byl rozrušený. Karolína však ještě víc. Narodila se totiž jako neslyšící. více…

    Živá paměť
    Osmnáctiletá Verena z Mnichova absolvuje dobrovolnou službu. V Olomouci pracuje v rámci projektu Živá paměť s lidmi, kteří trpěli za národního socialismu. více…

    Ve službách za lepší Evropu
    Za každou dobrovolnickou službou se skrývá nějaký příběh. Šest mladých lidí vypráví, co v praxi znamená tak trochu krkolomný pojem „Evropská dobrovolná služba“ (EDS). více…

    Zaplatila, aby mohla pomáhat
    Barbara Deak (21) pracovala po maturitě tři měsíce jako dobrovolnice v jedné škole v Ghaně. V rozhovoru vypráví, proč se rozhodla zaplatit dost peněz, aby mohla během své dovolené pracovat. více…

    Sirotci z Bwindi
    Afrika – hlad, bída, chudoba? Lucie Příhodová, studentka sociologie v Brně, se mohla na vlastní oči přesvědčit. V Ugandě pracovala se sirotci. více…

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...