Společnost

Pacifisté*ky protestují, bezpečnostní experstvo varuje. S reformou vojenské služby se vrací debata, která se celá desetiletí potlačovala. Německo mezi mírovým hnutím a novým zbrojením zápasí o svou odpovědnost. O společnosti, která si musí najít nový vztah ke své armádě.

Matky absolvují minometný výcvik, děti se učí, jak bojovat proti dezinformacím: v pobaltských a severských státech jsou obrana a odolnost každodenní realitou a úkolem pro celou společnost. V Německu jsou (zatím?) pouze předmětem diskuse. Kdo bude bránit svobodu?

Ukrajinské drony FPV, systémy AI aj školy pre operátorov zmenili spôsob vedenia bojov na celom fronte. Vojnový priemysel, aký Európa nevidela od čias druhej svetovej vojny, pritom vyrástol pri Dnipre zdola.

Umělkyně na periferii: Veronika Zárubová zažívá, jak postcovidový syndrom zneviditelňuje lidi – a proč je zranitelnost politická. Rozhovor o nemoci a systému, který mnoho lidí nechává na holičkách.

Práva transrodových a nebinárnych osôb, ako aj párov rovnakého pohlavia budú na Slovensku obmedzené. Parlament hlasoval za zmenu ústavy, podľa ktorej sa uznávajú len dve pohlavia: mužské a ženské. Zase raz zvíťazilo barbarstvo, komentuje slovenský politológ Pavol Hardoš.

Mikuláš Minář se ve svých pětadvaceti letech ocitl v centru politického dění takřka náhodou. Přesto se stal jednou z nejvýraznějších tváří občanského protestu po roce 1989 jako spoluzakladatel spolku Milion chvilek pro demokracii. Jaké to je nést na bedrech naděje a očekávání statisíců lidí? A lze si při tom všem uchovat vlastní integritu? 

S bezdomovectvím se nejčastěji pojí představa muže ležícího na lavičce s lahví v ruce. Jaké jiné podoby však může nabývat? Jak různě se absence domova propisuje do našich životů, schopnosti navazování vztahů a sociální integrace, tedy do podmínek potřebných k řešení tohoto problému?

Narodili jsme se tu, vyrostli, studujeme, pracujeme, vychováváme děti. Většina z nás tu plánuje budoucnost. Jsme součástí české společnosti, ale máme tmavou barvu pleti. Podle SPD a jejích příznivců představujeme riziko. V boji přesvědčovat veřejnost, že to tak není, jsme sami. 

Za oknami je vojna a na gynekologickom oddelení nemocnice v Slavjansku bojujú ženy svoje vlastné boje. Reportérka Jana Čavojská sa nečakane na pár dní ocitla medzi nimi.

Příběh Vaška je příběhem dětí, jež se nějak odlišují. Otázka zní, jak jim pomoct. Bára Vaška poznala před dvěma lety. Bylo mu dvanáct, chystal se do nové školy a ona se rozhodla sledovat inkluzi v praxi.

V rakúskom Gramatneusiedli už niekoľko rokov prebieha experiment sprevádzaný výskumom. Namiesto nútenia a kontroly dostanú dlhodobo nezamestnaní, ktorí majú záujem, prácu – len tak.

Nomazulu Thata (66) žijící v Brémách chce zavést rozhlasové vysílání pro ženy v Africe. Radio Ntombi Langa má umožňovat osvětu a empowerment speciálně pro ženské obyvatelstvo. Název byl zvolen cíleně: Ntombi je v překladu „dívka“, Langa zase „slunce“.

Výraz „nelegálni migranti“ je veľmi problematický. Jeho neustále používanie vo verejnom priestore to nijako nezlepšuje. Veď tí, ktorých takto označujeme, nie sú žiadni „protiprávni ľudia“. Naša autorka Nataša Holinová sa prihovára za väčšiu citlivosť nášho jazyka.

Kniha „Novinářky“ obsahuje rozhovory s deseti ženami z různých generací a médií. Výsledek je vhled do vskutku smutné novinářské reality posledních třiceti let co se slaďování work/life balance týká.

Brzy to vypukne: první mistrovství světa ve fotbale v zimě. Co se hostitele této sportovní akce Kataru týká, je hodně co kritizovat. Expert na země zálivu Sebastian Sons zastává k celé záležitosti konstruktivní a diferencovaný postoj. Jakou roli by měl a bude Katar ve světě hrát?

Veľa Čechov nerozumie, prečo sa Nemecko tak zdráha dodávať Ukrajine ťažké zbrane. Ako Nemca v Prahe ma opakovane žiadajú, aby som sa k tomu vyjadril. Nie je to ľahké, keď si človek sám nie je istý, čo je správne a čo nie.

Němci dodávají zbraně, mají strach o své bezpečí a uvolňují obrovské finanční prostředky na zbrojení. Od počátku války na Ukrajině vidí Němci leccos v novém světle. Mění se díky tomu německá identita?

Obyvatelé Sderotu žijí už léta v neustálé pohotovosti, že budou ostřelováni raketami. Toto izraelské město leží bezprostředně na hranici s Gazou. Tam, na druhé straně bezpečnostní bariéry, lze humanitární katastrofu jen stěží zastavit. Aktivisté/ky přesto neztrácejí naději na mír – i přes temné vyhlídky.
 

Anna (37) žije so svojím manželom od svojich dvadsiatich troch rokov. Majú spolu dve deti, považujú sa za liberálov a kresťanov, pôsobia ako tradičná usporiadaná rodina. Okrem toho má Anna silné libido a troch milencov. Možno sme len klasická rodina s nevernou manželkou, hovori.

David (42) žije s manželkou a dvoma deťmi v predškolskom veku v jednom byte. Od „bežnej“ rodiny ich odlišuje to, že už viac ako dva roky sú rozídení. Spája ich len starostlivosť o deti.

Peter (39) žije s priateľom už dve dekády. O svojom partnerstve hovorí, že svojím spôsobom tvoria tradičnejšiu rodinu, než je väčšina rodín na Slovensku. Napriek tomu sú ostrakizovaní. Dôvodom je, že tvoria pár rovnakého pohlavia.

V júli 2021 zažila Kuba najväčšie demonštrácie od revolúcie v roku 1959. Namiesto politických ústupkov zasahuje vláda proti predstaviteľom opozície čoraz tvrdšie. Odporcovia režimu opisujú kubánsky represívny aparát.

Chudoba núti kubánsky ľud bojovať za zmeny. Najväčšie demonštrácie od Fidelovej revolúcie však boli brutálne potlačené. Jedna pieseň teraz zjednocuje mladú generáciu a vyjadruje jej nádej a odhodlanosť.

Kubánky a Kubánci sa denne rozhodujú, či si dajú obed, alebo večeru, lebo dvakrát denne jesť nemôžu. Aj taká je realita ostrova, ktorý turisti prichádzajúci do Varadera poznajú len ako tropický raj.

Napříč světem zaznívá, že současná podoba ekonomie je jakýsi zastaralý příběh, možná i báj, která nejenže nefunguje v současnosti, avšak nefungovala nikdy. Má vyprávění příhodnějšího ekonomického příběhu formu koblihy?

Vďaka pápežovi Františkovi majú takzvaní dúhoví kresťania nádej, že sa inakosť konečne bude akceptovať aj v slovenskej cirkvi. To, čo LGBTI veriaci u nás zažívajú, si totiž len málokto vie predstaviť.

Když se Kateřina Kudláčová stala nevlastní matkou, čelila tlaku veřejnosti „přijmout děti partnera za vlastní“. Postupně zjišťovala, že něco takové jí nepřísluší. Až se z ní stal autentický třetí rodič.

Spisovateľ a novinár Arpád Soltész sa narodil v roku 1969 v Košiciach, no nepriateľom režimu sa stal ešte pred narodením. V Arpádových knihách sa odrážajú jeho poznatky o slovenskom organizovanom zločine aj politike, čo sú na Slovensku v niektorých prípadoch synonymá.

Noví členové Rady České televize vedou „boj, který je třeba dovést do konce“ a budí tím velké naděje mezi příznivci alternativní mediální scény. Na to, že noví radní hledají spíše překážky a záminky k ostřelování ČT, si stěžuje ředitel televize Petr Dvořák.

Nenaplnená túžba mať deti bola dlhodobo predovšetkým ženskou témou. So zmenou rodových rolí sa však odvažuje hovoriť o svojej túžbe po dieťati a rodine aj čoraz viac mužov. Cesta k takejto rodine môže byť niekedy veľmi zložitá.

Ľudové hlasovanie o tom, kto dostane sociálnu pomoc od vlády: Slovenský štátny Fond sociálnej pomoci necháva súťažiť osobné príbehy, rozhodovať verejnosť a prehrávať ľudskú dôstojnosť.

Investigatívny novinár Marek Vagovič hovorí o tom, ako mafia a oligarchovia za vlády Roberta Fica na Slovensku ukradli štát, prečo má slovenská polícia konečne rozviazané ruky aj prečo sa slučka okolo bývalého premiéra sťahuje.

Kniha Vlastnou hlavou 2 je pokračovaním strhujúceho príbehu zo zákulisia strany SMER-SD. Prináša výpovede ľudí z prostredia bezpečnostných zložiek aj blízkeho okolia Roberta Fica. Analyzuje udalosti, ktoré viedli k trpkému koncu trojnásobného slovenského premiéra a sumarizuje kľúčové kauzy jeho tretej vlády. Text s názvom Smútok, výčitky, hnev je najosobnejšou kapitolou knihy. Jej autor, investigatívny novinár, priamy nadriadený a mentor zavraždeného Jána Kuciaka v nej opisuje hodiny a dni bezprostredne po vražde svojho kolegu a kamaráta. Kapitolu uverejňujeme s povolením autora v exkluzívnej premiére pred oficiálnym štartom predaja knihy.

Vo väčšine médií dominujú témy, ktoré sú aktuálne tu a teraz. Jeden veľký problém ovládne scénu, a to tiež len na určitý čas. Prečo to tak je a aké ďalšie problémy by sme mali riešiť, vysvetľuje sociologička a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová.

Na nábreží Dunaja v Bratislave sa raz večer koncom apríla rozsvietil obrovský kríž. Nad publicistom obvineným z hanobenia náboženstva sa vznáša symptomatické ticho. Komentár Nataše Holinovej.

Slovensko má na čele zákonodarného zboru už druhého plagiátora. Kauza Diplomovej práce Borisa Kollára je vynikajúcim ukazovateľom toho, kde sa krajina v porovnaní so svojim západnými susedmi v čase i priestore nachádza. Komentuje Matej Karásek.

Analýzy socialoga Daniela Prokopa v povolebním studiu veřejnoprávní ČT ulevily Tereze Semotamové v posledních letech od hrozících infarktů. O to větší očekávání měla od jeho nové knihy Slepé skvrny.

Tereza Kovářová vystudovala filmovou režii na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na svůj mimoškolní režijní debut teprve čeká. Nyní se živí jako filmová skriptka. Situaci drahých pražských nájmů vyřešila tak, že bydlí v autě.

Mohammad Darawshe patří mezi přední experty na židovsko-arabské vztahy v Izraeli. Má nápady, jak by se Izraelci a Palestinci mohli zase sblížit. Některé z nich se mu už povedlo uskutečnit. Maria Köpf s ním udělala rozhovor.

Renate K. se narodila, když se schylovalo ke konci druhé světové války – na útěku před Rudou armádou. Za svůj život se do svého rodného města na severu Čech vrátila několikrát. Co ji pojí s tímto městem dnes?

Protože v Londýně ceny nájmů neustále rostou, rozhodli se někteří oportunističtí majitelé bytů pronajmout pokoj za sex. Naše spolupracovnice Gill se tohle proradné obchodování rozhodla prozkoumat.

Projekt „Německo mluví“ propojuje lidi s odlišnými politickými názory. Může diskutování lidi spojovat?

I přes onemocnění virem HIV nebo tuberkulózu vzít osud do vlastních rukou: to je pro spoustu žen v Namibii pouhým snem. Pro některé se tento sen díky české iniciativě naplnil.

Novinářka Zuzana Vlasatá se investigativně zabývala mimo jiné Andrejem Babišem. V rozhovoru mluví o roli žurnalistiky v době, kdy na sousedním Slovensku byl zavražděn novinář Jan Kuciák.

Úspěch Marka Hilšera spoustu lidí v Česku inspiroval. Když mladý lékař a aktivista oznámil kandidaturu na prezidenta, byl téměř neznámý. Překvapivěsesbíral více než 450.000 hlasů (8,83 procent). V rozhovoru prozradil, co jej motivovalo a jak se chce angažovat v budoucnu.

V máločem se česká a německá společnost tolik rozcházejí jako v chápání pojmu feminismus. Úsilí za zrovnoprávnění žen se v obou zemích ubíralo jinými cestami už od svého počátku.

Pouť smíření se chodí každoročně v opačném směru po trase brněnského pochodu smrti v květnu roku 1945. Tuto akci inicioval Jaroslav Ostrčilík a nedávno nejen za ni dostal Kulturní cenu Georga Dehia.

25 let po rozdělení Československa jsou Češi a Slováci stále neschopni dialogu, myslí si publicista Stanislav Biler. Mohli se to naučit v jednom společném státě?