NEWrope

Je mír měřitelný?

Corinna Hauswedell během rozhovoru na téma brexit v televizi Phoenix, © phoenix

V Severním Irsku hrozí, že brexit znovu otevře staré rány. Corinna Hauswedell, historička a vědkyně zabývající se mírem, šéfka think-tanku Conflict Analysis and Dialogue (CoAD) v Bonnu si přeje, aby se zájmy a identity obyvatelstva v politickém dialogu braly vážněji. Maria Köpf s ní hovořila o míru a schopnosti přivést protivníky mezinárodních konfliktů k jednomu stolu.

V čem vidíte smysl bádání míru?“

Byť to zní poněkud pateticky: dělám to pro lidi, kterým se ho nedostává. Jsou to zčásti taky lidé, kteří možná vůbec necítí sounáležitost k jedné straně konfliktu, ať už v užším či širším slova smyslu, někdy jsou v konfliktech prostě jen oběťmi.

Má pojem „mír“ ve Vaší práce i politicko-aktivistický význam?

V 80. letech jsem byla tím, čemu se dnes říká aktivistka, byla jsem činná v mírovém hnutí: spolupořádala jsem velké demonstrace proti umístění nových jaderných raket, kterých se účastnily sta tisíce lidí. Jako historičku mě také fascinovalo, že jsem tím skromně mohla přispět k ukončení studené války a dodávat nové impulsy pro diskurz týkající bezpečnostní politiky.

Myslím, že aktivně se angažovat a vědecky se zabývat mírem se nemusí vzájemně vylučovat. Hranice těchto činností jsou pohyblivé. A přemýšlení politice nijak neškodí. Mírový výzkum nabízí prostor pro přemýšlení o pozadí zdánlivě neřešitelných konfliktů. Na mírových analýzách konfliktu v Severním Irsku jsem například pracovala hodně let přímo na místě.

Co přesně jste na konfliktu v Severním Irsku zkoumala?

Pokládala jsem si otázku: je mír měřitelný? A pokud ano: kde to lze změnit? Šlo o akademicky a politicky relevantní zhodnocení toho, co se změnilo od Velkopáteční (neboli Belfastské) dohody v roce 1998. Kvantitativní mírový výzkum zkoumá kritéria jako společenská účast, sociální vývoj nebo míra vzdělanosti obyvatelstva. Tyto parametry mají zodpovědět otázku: panuje ve společnosti více míru? K tomu patří také zkoumání, zda se nastavení ohledně konfliktu kvantitativně změnilo.

Roku 2008 jste zorganizovala třídenní workshop se Severními Iry, Izraelci a Palestinci. Jaký byl cíl takové konference?

Chtěli jsme zjistit, jaký smysl tkví ve srovnání v takto odlišných konfliktů. Umění mírového výzkumu je mimo jiné v tom, že formuluje společné konfliktní struktury a zprostředkovává je stranám konfliktu. Teprve díky zviditelnění toho, co strany konfliktu spojuje, bylo možné sblížení jednotlivých účastníků konference.

Zpočátku Izraelci a Palestinci říkali: to, jak se Severní Irové chovají – to nikdy nezvládneme! Ale několik diskutujících, kteří by spolu před několika lety nepromluvili ani slovo, se překvapivě začalo bavit.

Můžete jmenovat příklad zdařilé mírové iniciativy?

Co se vnitrospolečenských procesů týká, tak bych jmenovala Jihoafrickou republiku, Kolumbii nebo Severní Irsko. Tam se konflikty v posledních letech vyvíjejí mírovým způsobem. Mír tam podporovali vždy jednotlivce nebo skupiny, které se rozhodli změnit smýšlení. Jako třeba v Severním Irsku: jedna strana ulice byla katolického vyznání, druhá protestantská. Mezi nimi byly postaveny takzvané „peace walls“, které mají znepřátelené sousedy vzájemně chránit. Než přišli lidi a řekli: chceme to jinak! Existuje samozřejmě i spousta dalších takových příklad. To, že někde nastane mír a porozumění ale bohužel není nijak zvlášť spektakulární. Zviditelňování takových případů patří také k mírovému výzkumu.

V Severním Irsku existuje od roku 1998 mírová dohoda, od roku 2002 dochází k odzbrojování paramilitárních skupin, které trvá dodnes.

Ano, mírová dohoda plánovala odzbrojování paramilitárních skupin, které ve velké míře následovalo. Nadále ovšem existují problematické odštěpené frakce, a to mezi republikány i loajalisty. Právě jejich uskupení v době krize a brexitu vyloučeným mladistvým skýtají negativní možnosti hledání vlastní identity.

Jakým scénářů ohledně severoirského konfliktu se obáváte v souvislosti s brexitem?

Ojediněle bude opět docházet k tomu, že lidé opět sáhnou po zbraních. Ale nejvíce se děsím toho, že znovu dojde k „znepřátelené v hlavách“ zcela normálního obyvatelstva. Kamarádi v Irsku už říkají: na Angličany není spoleh. Pokud by v důsledku brexitu byla opět zavedena přeshraniční kontrola, na hranici, kterou v současné době překračuje 35 000 lidí denně. Dále mě děsí, že bude znovu zpochybňován namáhavě a stále křehký mír. A to jak mezi britsky orientovanými protestanty a na Irsko orientovanými katolíky, tak mezi Velkou Británií a Irskem.

Jak jako vědkyně zabývající se mírem vnímáte dosavadní průběh brexitu?

Z hlediska mírového výzkumu se tu demokracie pořádně podkopává! Platí to pro Skostko se 62 procenty hlasů proti brexitu, ale i pro Severní Irsko. Tam hlasovalo proti brexitu 56 procent lidí, jinak než v jiných částech Spojeného království. Část z nich byli také protestanti. DUP [Democratic Unionist Party: v současné době největší unionistická, protestantská strana v Severním Irsku toleruje menšinovou vládu premiéry Theresy May, pozn.red.] vedená Arlene Foster tedy ve Westminsteru provozuje politiku, která je v rozporu s názory její klientely. Podstatnější ale je, že brexit je opakem Velkopáteční dohody. Vyloučení místo porozumění – špatná politická strategie a rozhodnutí z hlediska demokratického a hospodářského a také z hlediska budování důvěry.

Rozhovor vedla Maria Köpf pro jádu.
Překlad: Tereza Semotamová

Tento text spadá pod licenci Creative Commons 4.0 International Uveďte původ – Neužívejte dílo komerčně – Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (CC BY-NC-ND 4.0).
květen 2019

    Mírové posudky | Corinna Hauswedell

    Mírové posudky (Friedensgutachten) je společný posudek čtyř německých institutů zabývajících se mírovým výzkumem a vychází od roku 1987. Vědci z různých oborů zkoumají mezinárodní konflikty z mírově strategické perspektivy a zprostředkovávají konkrétní doporučení pro politiku.
    friedensgutachten.de

    Jako někdejší Associate Researcher na Bonn International Center for Conversion (BICC) byla Dr. Corinna Hauswedell roku 2000 do 2015 spoluvydavatelkou Friedensgutachtens. Kromě toho od roku 2006 do roku 2009 vedla obory mezinárodní politika, konflikty a historie na Evangelische Akademie v Loccumi, a v letech 1997-2014 byla členkou poroty Göttingenské mírové ceny (Göttinger Friedenspreis).

    Od roku 2010 Corinna Hauswedell vede think-tank Conflict Analysis and Dialogue (CoAD) se sídlem v Bonnu.
    hauswedell-coad.de

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...